Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Návrhy na Nušlovu cenu pro rok 2012

Návrhy na Nušlovu cenu pro rok 2012

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Česká astronomická společnost i v roce 2012 udělí své nejvýznamnější ocenění, totiž Cenu Františka Nušla. Dle statutu Ceny je možné návrhy na udělení tohoto ocenění podávat do konce dubna.

Cena Františka Nušla (univ. prof. PhDr. František Nušl *3.12.1867; +17.9.1951, ředitel Státní hvězdárny ČSR a dlouholetý předseda České astronomické společnosti) je určena k ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Cena byla udělována v letech 1938-1949, k jejímu obnovení došlo symbolicky po padesátileté přestávce v roce 1999.

Výkonný výbor České astronomické společnosti se proto dle statutu Ceny Františka Nušla obrací na složky a členy České astronomické společnosti s výzvou o předložení návrhů kandidátů na udělení tohoto ocenění.

Každý návrh na udělení Ceny musí obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • seznam původních vědeckých prací (případně citací) navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat přímo na mailovou adresu správce ceny: podaril(zavináč)jiast.cz (Miloš Podařil).

Lze využít i poštovní adresy:
Česká astronomická společnost, Fričova 298, 251 65, Ondřejov.

Návrhy lze podávat do 30. dubna 2012. Na pozdější návrhy nebude brán zřetel.

Cenu Františka Nušla již obdrželi:

2011: RNDr. Jiří Grygar, CSc. (fotogalerie a videozáznam z laureátské přednášky)
2010: RNDr. Luboš Kohoutek, CSc.
2009: RNDr. Pavel Mayer, DrSc.
2008: prof. RNDr. Ivan Hubený, CSc.
2007: Ing. Jan Vondrák, DrSc.
2006: RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc.
2005: RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc.
2004: RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc.
2003: doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
2002: doc. RNDr. Zdeněk Švestka, DrSc.
2001: RNDr. Ladislav Křivský, CSc.
2000: prof. RNDr. Miroslav J. Plavec, DrSc.
1999: doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., dr.h.c

Ceny udělené do roku 1952:

1952: Alois Peřina
1949: Luisa Landová - Štychová
1948: Karel Novák
1947: Ing. Vilém Gajdušek
1946: Ludmila Pajdušáková
1945: Bedřich Čurda - Lipovský
1944: Ing. Viktor Rolčík
1943: Karel Anděl
1942: Jindřich Zeman
1941: Josef Klepešta
1940: RNDr. Vladimír Guth, JUC. Jan Kvíčala, Ing. Jaroslav Štěpánek a Alois Vrátník
1939: Antonín Bečvář
1938: Ing. Karel Čacký

Více informací o Ceně Františka Nušla je k dispozici na adrese: www.astro.cz/cas/ceny/nuslova.




O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »