Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší dalekohled světa bude s českou účastí

Největší dalekohled světa bude s českou účastí

Vlevo podepisuje generální ředitel Evropské jižní observatoře profesor Tim de Zeeuw, vpravo zástupce MŠMT Ing. Jan Marek, CSc., prostřední stojící je zástupce ČR v ESO profesor Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR.
Vlevo podepisuje generální ředitel Evropské jižní observatoře profesor Tim de Zeeuw, vpravo zástupce MŠMT Ing. Jan Marek, CSc., prostřední stojící je zástupce ČR v ESO profesor Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, z pověření ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Josefa Dobeše, zastoupené ředitelem odboru mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Ing. Janem Markem, CSc. a Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli (ESO) zastoupená jejím generálním ředitelem profesorem Timem de Zeeuw podepsaly dohodu ohledně splátkového kalendáře České republiky na Evropský extrémně velký dalekohled (E-ELT), a to v Praze dne 3. června 2011.

Z tiskové zprávy MŠMT ze 3. června 2011.

Česká republika se zavázala, že na vybudování E-ELT přispěje částkou 3 miliony €, což odpovídá procentuálnímu poměru, kterým ČR jako členský stát přispívá do rozpočtu ESO.

Podle slov prof. Tima de Zeeuwa je dohoda mezi MŠMT a ESO důležitým krokem na cestě k vybudování E-ELT, který bude největším dalekohledem na světě pro optickou a infračervenou oblast. E-ELT bude "největším okem do nebe" na světě. Uskutečněním projektu E-ELT si ESO udrží světové prvenství v astronomii provozované ze zemského povrchu.

E-ELT bude mít průměr primárního zrcadla 40 m, přičemž tak dokáže zachytit 15 krát více světla než doposud největší optické teleskopy. Neobyčejně rozšíří astrofyzikální znalosti a umožní podrobné zkoumání různých subjektů, včetně planet obíhajících cizí hvězdy, prvních objektů ve vesmíru, supermasivních černých děr i charakteristiky a rozložení temné hmoty a temné energie, které ve vesmíru dominují. Dalekohled bude vybudován v Chilské poušti Atacama, na 3060 m vysokém Cerro Armazones poblíž stávajících infrastruktur ESO. První pozorování by měla pomocí E-ELT být učiněna v roce 2022.

Podrobnosti o E-ELT naleznete na www.eso.org/public/teles-instr/e-elt.html.

ESO je mezivládní organizace, jejímž cílem je provádět špičkový astronomický výzkum včetně budování a rozvíjení observatoře vybavené technicky nejvyspělejšími přístroji pro astronomická pozorování. ČR se stala 13. členským státem ESO v roce 2007.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



12. vesmírný týden 2023

12. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 3. do 26. 3. 2023. Začíná astronomické jaro a mění se čas na letní. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Velmi nízko budou koncem týdne Jupiter a Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale to se může během týdne změnit. Na obloze je jen několik slabších komet. Nastane jeden zajímavější zákryt hvězdy planetkou. V týdnu jsme viděli tři čínské starty i tři starty Falconu 9. Před 30 lety byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9, která se v roce 1994 srazila s planetou Jupiter. 95 let se dožívá Jim Lovell, astronaut s českými kořeny, který byl dvakrát u Měsíce, ale na jeho povrch nevstoupil.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Blízké setkání dvou komet  C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer     Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slunce

Slunce v Ca-k Foceno přez refraktor 140/980 s maskou100. Modul Ca-k, kamera ASI 1600MM.

Další informace »