Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší dalekohled světa bude s českou účastí

Největší dalekohled světa bude s českou účastí

Vlevo podepisuje generální ředitel Evropské jižní observatoře profesor Tim de Zeeuw, vpravo zástupce MŠMT Ing. Jan Marek, CSc., prostřední stojící je zástupce ČR v ESO profesor Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR.
Vlevo podepisuje generální ředitel Evropské jižní observatoře profesor Tim de Zeeuw, vpravo zástupce MŠMT Ing. Jan Marek, CSc., prostřední stojící je zástupce ČR v ESO profesor Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, z pověření ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Josefa Dobeše, zastoupené ředitelem odboru mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Ing. Janem Markem, CSc. a Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli (ESO) zastoupená jejím generálním ředitelem profesorem Timem de Zeeuw podepsaly dohodu ohledně splátkového kalendáře České republiky na Evropský extrémně velký dalekohled (E-ELT), a to v Praze dne 3. června 2011.

Z tiskové zprávy MŠMT ze 3. června 2011.

Česká republika se zavázala, že na vybudování E-ELT přispěje částkou 3 miliony €, což odpovídá procentuálnímu poměru, kterým ČR jako členský stát přispívá do rozpočtu ESO.

Podle slov prof. Tima de Zeeuwa je dohoda mezi MŠMT a ESO důležitým krokem na cestě k vybudování E-ELT, který bude největším dalekohledem na světě pro optickou a infračervenou oblast. E-ELT bude "největším okem do nebe" na světě. Uskutečněním projektu E-ELT si ESO udrží světové prvenství v astronomii provozované ze zemského povrchu.

E-ELT bude mít průměr primárního zrcadla 40 m, přičemž tak dokáže zachytit 15 krát více světla než doposud největší optické teleskopy. Neobyčejně rozšíří astrofyzikální znalosti a umožní podrobné zkoumání různých subjektů, včetně planet obíhajících cizí hvězdy, prvních objektů ve vesmíru, supermasivních černých děr i charakteristiky a rozložení temné hmoty a temné energie, které ve vesmíru dominují. Dalekohled bude vybudován v Chilské poušti Atacama, na 3060 m vysokém Cerro Armazones poblíž stávajících infrastruktur ESO. První pozorování by měla pomocí E-ELT být učiněna v roce 2022.

Podrobnosti o E-ELT naleznete na www.eso.org/public/teles-instr/e-elt.html.

ESO je mezivládní organizace, jejímž cílem je provádět špičkový astronomický výzkum včetně budování a rozvíjení observatoře vybavené technicky nejvyspělejšími přístroji pro astronomická pozorování. ČR se stala 13. členským státem ESO v roce 2007.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »