Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší dalekohled světa bude s českou účastí

Největší dalekohled světa bude s českou účastí

Vlevo podepisuje generální ředitel Evropské jižní observatoře profesor Tim de Zeeuw, vpravo zástupce MŠMT Ing. Jan Marek, CSc., prostřední stojící je zástupce ČR v ESO profesor Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR.
Vlevo podepisuje generální ředitel Evropské jižní observatoře profesor Tim de Zeeuw, vpravo zástupce MŠMT Ing. Jan Marek, CSc., prostřední stojící je zástupce ČR v ESO profesor Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, z pověření ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Josefa Dobeše, zastoupené ředitelem odboru mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Ing. Janem Markem, CSc. a Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli (ESO) zastoupená jejím generálním ředitelem profesorem Timem de Zeeuw podepsaly dohodu ohledně splátkového kalendáře České republiky na Evropský extrémně velký dalekohled (E-ELT), a to v Praze dne 3. června 2011.

Z tiskové zprávy MŠMT ze 3. června 2011.

Česká republika se zavázala, že na vybudování E-ELT přispěje částkou 3 miliony €, což odpovídá procentuálnímu poměru, kterým ČR jako členský stát přispívá do rozpočtu ESO.

Podle slov prof. Tima de Zeeuwa je dohoda mezi MŠMT a ESO důležitým krokem na cestě k vybudování E-ELT, který bude největším dalekohledem na světě pro optickou a infračervenou oblast. E-ELT bude "největším okem do nebe" na světě. Uskutečněním projektu E-ELT si ESO udrží světové prvenství v astronomii provozované ze zemského povrchu.

E-ELT bude mít průměr primárního zrcadla 40 m, přičemž tak dokáže zachytit 15 krát více světla než doposud největší optické teleskopy. Neobyčejně rozšíří astrofyzikální znalosti a umožní podrobné zkoumání různých subjektů, včetně planet obíhajících cizí hvězdy, prvních objektů ve vesmíru, supermasivních černých děr i charakteristiky a rozložení temné hmoty a temné energie, které ve vesmíru dominují. Dalekohled bude vybudován v Chilské poušti Atacama, na 3060 m vysokém Cerro Armazones poblíž stávajících infrastruktur ESO. První pozorování by měla pomocí E-ELT být učiněna v roce 2022.

Podrobnosti o E-ELT naleznete na www.eso.org/public/teles-instr/e-elt.html.

ESO je mezivládní organizace, jejímž cílem je provádět špičkový astronomický výzkum včetně budování a rozvíjení observatoře vybavené technicky nejvyspělejšími přístroji pro astronomická pozorování. ČR se stala 13. členským státem ESO v roce 2007.






18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »