Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nobelova cena za fyziku (r. 2004)

Nobelova cena za fyziku (r. 2004)

Nobel.jpg
Dne 5. 10. 2004 zveřejnila Královská švédská akademie věd ve Stockholmu laureáty Nobelovy ceny za fyziku za rok 2004. Ocenění za teoretický objev týkající se kvarků, získali američtí vědci David Gross (ředitel Kavli Institute for Theoretical Physics, University of California Santa Barbara), David Politzer (California Institute of Technology Pasadena) a Frank Wilczek (MIT - Massachusetts Institute of Technology Cambridge). Podělí se o cenu dotovanou 10 milióny švédských korun (35 mil. Kč).

Trojice oceněných vědců popsala sílu, která drží kvarky (elementární částice) pohromadě poměrně nezvykle za pomoci barev. Kvarky podle nich mohou být červené, zelené či modré, podobně jako elektrický náboj může být kladný a záporný.

Výrazného pokroku v chápání vlastností silné interakce bylo dosaženo v 70. letech minulého století formulací kvantové chromodynamiky (QCD) jako teorie silné interakce. Významnou vlastností teorie QCD je "asymptotická volnost", kdy efektivní vazbová konstanta vzájemného působení mezi kvarky se blíží k nule při zmenšování vzdálenosti (kvarky se chovají téměř jako volné částečky), ale prudce roste při zvětšování vzdálenosti. S asymptotickou volností souvisí hypotéza uvěznění kvarků, podle níž kvarky nemohou existovat jako volné částice, protože je třeba nekonečně velká energie na jejich uvolnění. V protonu a neutronu se vždy vyskytují v trojici.

Švédská královská akademie ve svém oficiálním zdůvodnění ocenila to, že vyznamenaní vědci přiblížili fyziku jejímu odvěkému snu: formulovat jednotnou teorii, která by vysvětlovala, z čeho a jak je vystavěn vesmír.

Zdroj: www.kva.se
Převzato:Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »