Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nobelova cena za fyziku (r. 2004)

Nobelova cena za fyziku (r. 2004)

Nobel.jpg
Dne 5. 10. 2004 zveřejnila Královská švédská akademie věd ve Stockholmu laureáty Nobelovy ceny za fyziku za rok 2004. Ocenění za teoretický objev týkající se kvarků, získali američtí vědci David Gross (ředitel Kavli Institute for Theoretical Physics, University of California Santa Barbara), David Politzer (California Institute of Technology Pasadena) a Frank Wilczek (MIT - Massachusetts Institute of Technology Cambridge). Podělí se o cenu dotovanou 10 milióny švédských korun (35 mil. Kč).

Trojice oceněných vědců popsala sílu, která drží kvarky (elementární částice) pohromadě poměrně nezvykle za pomoci barev. Kvarky podle nich mohou být červené, zelené či modré, podobně jako elektrický náboj může být kladný a záporný.

Výrazného pokroku v chápání vlastností silné interakce bylo dosaženo v 70. letech minulého století formulací kvantové chromodynamiky (QCD) jako teorie silné interakce. Významnou vlastností teorie QCD je "asymptotická volnost", kdy efektivní vazbová konstanta vzájemného působení mezi kvarky se blíží k nule při zmenšování vzdálenosti (kvarky se chovají téměř jako volné částečky), ale prudce roste při zvětšování vzdálenosti. S asymptotickou volností souvisí hypotéza uvěznění kvarků, podle níž kvarky nemohou existovat jako volné částice, protože je třeba nekonečně velká energie na jejich uvolnění. V protonu a neutronu se vždy vyskytují v trojici.

Švédská královská akademie ve svém oficiálním zdůvodnění ocenila to, že vyznamenaní vědci přiblížili fyziku jejímu odvěkému snu: formulovat jednotnou teorii, která by vysvětlovala, z čeho a jak je vystavěn vesmír.

Zdroj: www.kva.se
Převzato:Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



50. vesmírný týden 2025

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Aktuální rozložení skvrn na Slunci.

Další informace »