Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nobelova cena za fyziku (r. 2004)

Nobelova cena za fyziku (r. 2004)

Nobel.jpg
Dne 5. 10. 2004 zveřejnila Královská švédská akademie věd ve Stockholmu laureáty Nobelovy ceny za fyziku za rok 2004. Ocenění za teoretický objev týkající se kvarků, získali američtí vědci David Gross (ředitel Kavli Institute for Theoretical Physics, University of California Santa Barbara), David Politzer (California Institute of Technology Pasadena) a Frank Wilczek (MIT - Massachusetts Institute of Technology Cambridge). Podělí se o cenu dotovanou 10 milióny švédských korun (35 mil. Kč).

Trojice oceněných vědců popsala sílu, která drží kvarky (elementární částice) pohromadě poměrně nezvykle za pomoci barev. Kvarky podle nich mohou být červené, zelené či modré, podobně jako elektrický náboj může být kladný a záporný.

Výrazného pokroku v chápání vlastností silné interakce bylo dosaženo v 70. letech minulého století formulací kvantové chromodynamiky (QCD) jako teorie silné interakce. Významnou vlastností teorie QCD je "asymptotická volnost", kdy efektivní vazbová konstanta vzájemného působení mezi kvarky se blíží k nule při zmenšování vzdálenosti (kvarky se chovají téměř jako volné částečky), ale prudce roste při zvětšování vzdálenosti. S asymptotickou volností souvisí hypotéza uvěznění kvarků, podle níž kvarky nemohou existovat jako volné částice, protože je třeba nekonečně velká energie na jejich uvolnění. V protonu a neutronu se vždy vyskytují v trojici.

Švédská královská akademie ve svém oficiálním zdůvodnění ocenila to, že vyznamenaní vědci přiblížili fyziku jejímu odvěkému snu: formulovat jednotnou teorii, která by vysvětlovala, z čeho a jak je vystavěn vesmír.

Zdroj: www.kva.se
Převzato:Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »