Nobelova cena za fyziku (r. 2004)
Výrazného pokroku v chápání vlastností silné interakce bylo dosaženo v 70. letech minulého století formulací kvantové chromodynamiky (QCD) jako teorie silné interakce. Významnou vlastností teorie QCD je "asymptotická volnost", kdy efektivní vazbová konstanta vzájemného působení mezi kvarky se blíží k nule při zmenšování vzdálenosti (kvarky se chovají téměř jako volné částečky), ale prudce roste při zvětšování vzdálenosti. S asymptotickou volností souvisí hypotéza uvěznění kvarků, podle níž kvarky nemohou existovat jako volné částice, protože je třeba nekonečně velká energie na jejich uvolnění. V protonu a neutronu se vždy vyskytují v trojici.
Švédská královská akademie ve svém oficiálním zdůvodnění ocenila to, že vyznamenaní vědci přiblížili fyziku jejímu odvěkému snu: formulovat jednotnou teorii, která by vysvětlovala, z čeho a jak je vystavěn vesmír.
Zdroj: www.kva.se
Převzato:Hvězdárna Valašské Meziříčí