Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nobelova cena za fyziku (r. 2004)

Nobelova cena za fyziku (r. 2004)

Nobel.jpg
Dne 5. 10. 2004 zveřejnila Královská švédská akademie věd ve Stockholmu laureáty Nobelovy ceny za fyziku za rok 2004. Ocenění za teoretický objev týkající se kvarků, získali američtí vědci David Gross (ředitel Kavli Institute for Theoretical Physics, University of California Santa Barbara), David Politzer (California Institute of Technology Pasadena) a Frank Wilczek (MIT - Massachusetts Institute of Technology Cambridge). Podělí se o cenu dotovanou 10 milióny švédských korun (35 mil. Kč).

Trojice oceněných vědců popsala sílu, která drží kvarky (elementární částice) pohromadě poměrně nezvykle za pomoci barev. Kvarky podle nich mohou být červené, zelené či modré, podobně jako elektrický náboj může být kladný a záporný.

Výrazného pokroku v chápání vlastností silné interakce bylo dosaženo v 70. letech minulého století formulací kvantové chromodynamiky (QCD) jako teorie silné interakce. Významnou vlastností teorie QCD je "asymptotická volnost", kdy efektivní vazbová konstanta vzájemného působení mezi kvarky se blíží k nule při zmenšování vzdálenosti (kvarky se chovají téměř jako volné částečky), ale prudce roste při zvětšování vzdálenosti. S asymptotickou volností souvisí hypotéza uvěznění kvarků, podle níž kvarky nemohou existovat jako volné částice, protože je třeba nekonečně velká energie na jejich uvolnění. V protonu a neutronu se vždy vyskytují v trojici.

Švédská královská akademie ve svém oficiálním zdůvodnění ocenila to, že vyznamenaní vědci přiblížili fyziku jejímu odvěkému snu: formulovat jednotnou teorii, která by vysvětlovala, z čeho a jak je vystavěn vesmír.

Zdroj: www.kva.se
Převzato:Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »