Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Noc na hvězdárně - tentokrát na Valašsku

Noc na hvězdárně - tentokrát na Valašsku

Noc vědců 2010 na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí.
Noc vědců 2010 na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí.
Sekce pro děti a mládež ve spolupráci s Hvězdárnou ve Valašském Meziříčí připravila další Noc na hvězdárně - a kde jinde, než ve Valašském Meziříčí!

Účastníci konference o vzdělávání v astronomii 2010, Hvězdárna Valašské Meziříčí.
Účastníci konference o vzdělávání v astronomii 2010, Hvězdárna Valašské Meziříčí.
Hvězdárna ve Valašském Meziříčí pořádá každý rok pro děti a veřejnost velké množství nejrůznějších akcí a návštěvníkům vícedenních akcí nabízí také možnost ubytování. Tentokrát nás tedy nečeká nocování na zemi, v nepohodlí a vlastním spacáku, ale malý přepych ve skutečných postelích. Jenže Noci na hvězdárně nejsou o nějakém lenošení, ale o mnoha hodinách zážitků a činnosti. Takže co vás čeká tentokrát? Například zajímavá přednáška o pozorování komet a meteorů, včetně ukázek zpracování. Večer budeme pozorovat nebe jak dalekohledem v centrální kopuli, tak přenosnými dalekohledy na terase hvězdárny. Pod odborným dohledem se naučíte orientovat na obloze a podíváte se na mnoho zajímavých objektů. Ti nejšikovnější se mohou pokusit i o nějakou astronomickou kresbu. Jak je obvyklé, ani naše valašská Noc na hvězdárně nebude mít žádnou oficiální večerku a tak se vytrvalci mohou dočkat třeba i Saturnu, vycházejícího nad ránem…

Na páteční dopoledne, poté co se probudí i poslední spáči, jsou na programu atraktivní fyzikálně-chemické pokusy. Vše bude patřičně prokládáno osvědčenými kvízy, soutěžemi a čeká nás i několik her. Program je tedy dostatečně pestrý i bohatý a může být krásným úvodem podzimních prázdnin.

Kdy se tedy máte do Valašského Meziříčí na Noc na hvězdárně vydat? Sraz je na hvězdárně ve čtvrtek 28. října ve 14 hodin. Konec plánujeme na pátek 29. října v 11 hodin. Protože počet míst je omezený, je nutné se předem, co nejrychleji přihlásit a to buď telefonicky, nebo na emailové adrese, uvedené níže. Účastníci si hradí vstupné na hvězdárnu a ubytování, obojí dohromady však vyjde jen na 170 Kč. Jídlo a pití na celou dobu je nutné si vzít s sebou.

Minulá Noc na hvězdárně se opravdu povedla. Věříme, že ta valašská bude ještě lepší, všechno tomu nasvědčuje!

A ještě malá poznámka nakonec. Po zkušenostech z minulé Noci na hvězdárně v Pardubicích upozorňujeme, že akce je pořádaná Sekcí pro děti a mládež ČAS a je tedy určena dětem a mládeži, nikoliv dospělým! Věříme, že to chápete.

Na viděnou ve Valašském Meziříčí se těší členové Sekce pro děti a mládež ČAS a pracovníci Hvězdárny ve Valašském Meziříčí!

Kontakt: Věra Bartáková, 737 826 352, bartakova(at)astro.cz




O autorovi

Věra Bartáková

Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti. Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »