Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Noc vědců 26. září v České republice veřejnosti přiblíží vesmír

Noc vědců 26. září v České republice veřejnosti přiblíží vesmír

Banner Noci vědců Autor: ČAS
Banner Noci vědců
Autor: ČAS
V pátek 26. září 2014 proběhne na stovkách míst Evropy akce pro veřejnost - Evropská noc vědců. Tradičně se do ní zapojují i místa v České republice. Nejrozsáhlejší síť v rámci naší země přiblíží veřejnosti vesmír. Astronomická část Evropské noci vědců v České republice proběhne na rekordním počtu 30 míst napříč celou republikou. Od popularizačních (lidových) hvězdáren přes Astronomický ústav Akademie věd až po malé soukromé hvězdárničky nebo náměstí ve městech. Vše zdarma!

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 202 z 24. 9. 2014

Najdeme zde ale společný program, kterým je vždy pozorování večerní oblohy. Na mnoha místech návštěvníci budou moci vidět práci vědců na vlastní oči. Proběhne také řada pokusů a pamatováno bude i na děti.

Tak například v Beskydech bude možné osahat si meteority. Noc plná zážitků, her a poznání v podobě vědecko-populárních pořadů, pokusů, soutěží a kvízů čeká návštěvníky na Hvězdárně a planetáriu v Brně. Zvířata na nebi i na zemi najdeme na Hvězdárně a planetáriu v Českých Budějovicích. Sedm pořadatelů připravilo obří akci na Náměstí Míru v Domažlicích. Hvězdárna v Úpici připravila program nejen v Úpici, ale také v ZOO Dvůr Králové. V Hlučíně se představí "sluneční hvězdárna". "Blázni a géniové" je jedno z témat na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Na Masarykově náměstí v Jihlavě zájemci najdou astronomicko-fyzikální stan a množství dalekohledů pro pozorování oblohy. Na hvězdárně v Jindřichově Hradci se zaměří na pozorování oblohy a povídání o světelném znečištění, které trápí nejen astronomy. Jak se hledá život na cizích planetách, to bude téma v Karlových Varech. Evropská kosmická agentura bude dominovat v soutěži v Mostě. Nepochybně největším lákadlem na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově bude prohlídka u největšího českého dalekohledu s průměrem zrcadla 2 metry a hmotností přes 80 tun. Fyzikální experimenty a pozorování oblohy čekají na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích. Show s tekutým dusíkem určitě zaujme na Gymnáziu v Pelhřimově. V Prostějově na hvězdárně můžete pokračovat i následující dva dny v rámci Astronomického víkendu. Snít o vzniku vesmíru můžete na hvězdárně ve Slaném, zatímco v Sedlčanech se na hvězdárně budou věnovat pozorování zapadajícího Slunce a srpku Měsíce. Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích v rámci Evropské noci vědců uvede do provozu nový dalekohled. Na hvězdárně v Třebíči proběhnou soutěže pro děti i dospělé, na hvězdárně v Turnově si při prohlídce astronomické techniky pochutnáte i na občerstvení. Hvězdárna ve Valašském Meziříčí představí novou expozici meteoritů a tektitů. Co to jsou bolidy se dozvíte na Hvězdárně ve Veselí nad Moravou. Optické manipulace, to je téma Hvězdárny ve Vlašimi. Jak funguje solární vařič se dozvíte na hvězdárně ve Vsetíně. Příběh meteoritu Žebrák, který dopadl před 190 lety, si poslechnete na Hvězdárně Žebrák. A na hvězdárně ve Zlíně se můžete podívat např. na kamerové záznamy meteorů. Výběr je opravdu široký!

Podrobný program najdete na /akce/noc_vedcu/2014/. Vše je zdarma!

Česká astronomická společnost se na programu Evropské noc vědců podílí od samého počátku v roce 2005, letos tedy jubilejně po desáté. Za tu dobu české hvězdárny při Evropských nocích vědců navštívilo mnoho desítek tisíc lidí.

Letošní astronomickou část Evropské noci vědců finančně podpořila Nadace Vodafone.

Česká astronomická společnost (ČAS) vydává od května 1998 tisková prohlášení o aktuálních astronomických událostech a událostech s astronomií souvisejících. Počínaje tiskovým prohlášením č. 67 ze dne 23.10.2004 jsou některá tisková prohlášení vydávána jako společná s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i. Archiv tiskových prohlášení a další informace nejen pro novináře lze najít na adrese /media. S technickými a organizačními záležitostmi ohledně tiskových prohlášení se obracejte na tiskového tajemníka ČAS Pavla Suchana na adrese Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Boční II/1401, 141 31 Praha 4, tel.: 226 258 411, 737 322 815, e-mail: suchan@astro.cz.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Noc vědců 2014


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »