Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Noc vědců na brněnské hvězdárně

Noc vědců na brněnské hvězdárně

V pátek 6. října proběhne na Hvězdárně a planetáriu Brno již tradiční Noc vědců. A protože to bude dva dny po šedesátém výročí startu první umělé družice Země, je téma více než zřejmé. Vstup zdarma!

„Je bez diskuze, že se jednalo o výjimečný počin. Tehdejší Sovětský svaz vypustil Sputnik 1 – první umělou družici naší planety – 4. října 1957. Sputnik 1 oběhl celou planetu za pouhých 90 minut. A ve sluchátkách i jednoduchých radiopřijímačů bylo slyšitelné jeho vysílání… Sputnik 1 vlastně kromě pípání nic jiného ani nedělal. Ale to vůbec nevadilo. Umělá družice celému světu hrdě oznamovala: Jsem tady! Přepište dějiny!“ popisuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Řada lidí si dodnes vzpomíná, jak Sputnik 1 sledovali letět noční oblohou. Ve většině případů to ale nebyla první družice, nýbrž první vesmírné smetí. Spolu se Sputnikem 1 se totiž na oběžnou dráhu dostal i poslední stupeň jeho kosmické rakety. Sputnik 1 byl sotva viditelný, ale raketu jste viděli i z Brna.

První lov nebyl v Brně úspěšný, ale už 10. října 1957 prolétl Sputnik 1 zorným polem dalekohledu, u kterého seděl Jiří Sedláček. Tehdy žák 11. třídy Jedenáctileté střední školy na třídě kapitána Jaroše, jinak též aktivní pozorovatel meteorů, později student matematiky a fyziky na brněnské univerzitě, který nakonec vyrostl v docenta Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně.

099071.jpg

099073.jpg

Středobodem veškerých aktivit bude představení Úsvit kosmického věku, které diváky provede nejúžasnějším dobrodružstvím, do kterého se kdy lidstvo pustilo. Vydají se ve šlépějích konstruktérů prvních umělých družic Země, zažijí výpravu prvního člověka do vesmíru, pocity prvního hrdiny, který se vznášel ve skafandru mimo mateřskou loď, prvních pozemšťanů, co se procházeli po Měsíci. Nahlédnou také na Mars, Venuši či periferii Sluneční soustavy. Co pohánělo kola kosmického průmyslu? Byla to touha po poznání? Závod velmocí? A kam se kosmický výzkum vydá v nejbližší budoucnosti? Na to všechno – a mnohé další – odpovídá představení Úsvit kosmického věku. Pořad o historii pozemské kosmonautiky a odvěké touze člověka vznést se mezi hvězdy.

Dále se můžete těšit na…

  • expozice velkých modelů kosmických lodí (Discovery, Sojuz TMA, Proton, ISS atd.);
  • volně přístupnou výstavu Říše mlhovin v sále exploratoria;
  • ochutnávku ruského „čaje” a zmrzliny;
  • průběžné vypouštění Sputníků 1;
  • návod na pozorování umělých družic;
  • a další překvapení.

Vstup zdarma!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


15. vesmírný týden 2026

15. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 Panstarrs

Kométa C/2025 R3 PANSTARRS zachytená skoro ráno 12. 4. 2026. Táto snímka vznikla za okolností, od ktorých som si veľa nesľuboval – kvôli streche mojej astrobúdky sa mi totiž podarilo získať nečakane len približne 8 minút dát tesne pred svitaním. Napriek tomu sa kométu podarilo zachytiť a hoci výsledok nie je veľmi kvalitný, aj tak ma úprimne potešil. Je to presne ten typ snímky, ktorý síce nevznikol ideálne, ale o to viac pripomenie, že aj krátka príležitosť môže priniesť pekný a nečakaný zážitok. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 2x30 sec. LRGB, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 12.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »