Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Noc vědců na brněnské hvězdárně

Noc vědců na brněnské hvězdárně

V pátek 6. října proběhne na Hvězdárně a planetáriu Brno již tradiční Noc vědců. A protože to bude dva dny po šedesátém výročí startu první umělé družice Země, je téma více než zřejmé. Vstup zdarma!

„Je bez diskuze, že se jednalo o výjimečný počin. Tehdejší Sovětský svaz vypustil Sputnik 1 – první umělou družici naší planety – 4. října 1957. Sputnik 1 oběhl celou planetu za pouhých 90 minut. A ve sluchátkách i jednoduchých radiopřijímačů bylo slyšitelné jeho vysílání… Sputnik 1 vlastně kromě pípání nic jiného ani nedělal. Ale to vůbec nevadilo. Umělá družice celému světu hrdě oznamovala: Jsem tady! Přepište dějiny!“ popisuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Řada lidí si dodnes vzpomíná, jak Sputnik 1 sledovali letět noční oblohou. Ve většině případů to ale nebyla první družice, nýbrž první vesmírné smetí. Spolu se Sputnikem 1 se totiž na oběžnou dráhu dostal i poslední stupeň jeho kosmické rakety. Sputnik 1 byl sotva viditelný, ale raketu jste viděli i z Brna.

První lov nebyl v Brně úspěšný, ale už 10. října 1957 prolétl Sputnik 1 zorným polem dalekohledu, u kterého seděl Jiří Sedláček. Tehdy žák 11. třídy Jedenáctileté střední školy na třídě kapitána Jaroše, jinak též aktivní pozorovatel meteorů, později student matematiky a fyziky na brněnské univerzitě, který nakonec vyrostl v docenta Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně.

099071.jpg

099073.jpg

Středobodem veškerých aktivit bude představení Úsvit kosmického věku, které diváky provede nejúžasnějším dobrodružstvím, do kterého se kdy lidstvo pustilo. Vydají se ve šlépějích konstruktérů prvních umělých družic Země, zažijí výpravu prvního člověka do vesmíru, pocity prvního hrdiny, který se vznášel ve skafandru mimo mateřskou loď, prvních pozemšťanů, co se procházeli po Měsíci. Nahlédnou také na Mars, Venuši či periferii Sluneční soustavy. Co pohánělo kola kosmického průmyslu? Byla to touha po poznání? Závod velmocí? A kam se kosmický výzkum vydá v nejbližší budoucnosti? Na to všechno – a mnohé další – odpovídá představení Úsvit kosmického věku. Pořad o historii pozemské kosmonautiky a odvěké touze člověka vznést se mezi hvězdy.

Dále se můžete těšit na…

  • expozice velkých modelů kosmických lodí (Discovery, Sojuz TMA, Proton, ISS atd.);
  • volně přístupnou výstavu Říše mlhovin v sále exploratoria;
  • ochutnávku ruského „čaje” a zmrzliny;
  • průběžné vypouštění Sputníků 1;
  • návod na pozorování umělých družic;
  • a další překvapení.

Vstup zdarma!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »