Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Noc vědců na brněnské hvězdárně

Noc vědců na brněnské hvězdárně

V pátek 6. října proběhne na Hvězdárně a planetáriu Brno již tradiční Noc vědců. A protože to bude dva dny po šedesátém výročí startu první umělé družice Země, je téma více než zřejmé. Vstup zdarma!

„Je bez diskuze, že se jednalo o výjimečný počin. Tehdejší Sovětský svaz vypustil Sputnik 1 – první umělou družici naší planety – 4. října 1957. Sputnik 1 oběhl celou planetu za pouhých 90 minut. A ve sluchátkách i jednoduchých radiopřijímačů bylo slyšitelné jeho vysílání… Sputnik 1 vlastně kromě pípání nic jiného ani nedělal. Ale to vůbec nevadilo. Umělá družice celému světu hrdě oznamovala: Jsem tady! Přepište dějiny!“ popisuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Řada lidí si dodnes vzpomíná, jak Sputnik 1 sledovali letět noční oblohou. Ve většině případů to ale nebyla první družice, nýbrž první vesmírné smetí. Spolu se Sputnikem 1 se totiž na oběžnou dráhu dostal i poslední stupeň jeho kosmické rakety. Sputnik 1 byl sotva viditelný, ale raketu jste viděli i z Brna.

První lov nebyl v Brně úspěšný, ale už 10. října 1957 prolétl Sputnik 1 zorným polem dalekohledu, u kterého seděl Jiří Sedláček. Tehdy žák 11. třídy Jedenáctileté střední školy na třídě kapitána Jaroše, jinak též aktivní pozorovatel meteorů, později student matematiky a fyziky na brněnské univerzitě, který nakonec vyrostl v docenta Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně.

099071.jpg

099073.jpg

Středobodem veškerých aktivit bude představení Úsvit kosmického věku, které diváky provede nejúžasnějším dobrodružstvím, do kterého se kdy lidstvo pustilo. Vydají se ve šlépějích konstruktérů prvních umělých družic Země, zažijí výpravu prvního člověka do vesmíru, pocity prvního hrdiny, který se vznášel ve skafandru mimo mateřskou loď, prvních pozemšťanů, co se procházeli po Měsíci. Nahlédnou také na Mars, Venuši či periferii Sluneční soustavy. Co pohánělo kola kosmického průmyslu? Byla to touha po poznání? Závod velmocí? A kam se kosmický výzkum vydá v nejbližší budoucnosti? Na to všechno – a mnohé další – odpovídá představení Úsvit kosmického věku. Pořad o historii pozemské kosmonautiky a odvěké touze člověka vznést se mezi hvězdy.

Dále se můžete těšit na…

  • expozice velkých modelů kosmických lodí (Discovery, Sojuz TMA, Proton, ISS atd.);
  • volně přístupnou výstavu Říše mlhovin v sále exploratoria;
  • ochutnávku ruského „čaje” a zmrzliny;
  • průběžné vypouštění Sputníků 1;
  • návod na pozorování umělých družic;
  • a další překvapení.

Vstup zdarma!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »