Noční Astrovlak a Hvězdárna F. Nušla aneb pára a hvězdy – dvojí fyzika v České Kanadě

Jeli jsme v sestavě: Jana Kolářová, Vláďa „Ježíš“ Štefl a Jana Jirků vlakem; naším úkolem bylo vlak procházet a rozmlouvat s účastníky, představit jim celou akci, jak bude probíhat, odpovídat na jejich dotazy a poradit jim s kvízem, který jsme na cestu pro ně připravili a podobně.  Honza Štrobl, Pavel Kubas a Tomáš Záruba přijeli rovnou do Hůrek dvěma auty s veškerou technikou, kterou mezitím připravili a ustavili.

Počasí přes den nebylo vůbec dobré, honily se bouřky, mraky, pršelo a jak se večer blížil, beznaděj houstla, a to i proto, že ani předpověď na večer nebyla nic moc. Ale po nějaké aktualizaci na stránkách CHMI se ukázalo, že by pozorování přece jen mohlo vyjít.

Do Hůrek vlak dorazil cca ve 22:15 a cestou se téměř vyčasilo. Zde jsme měli připravené celkem tři dalekohledy: dva refraktory – Celestron 100/500 mm, Bresser 60/800 mm a jeden Newton, 160/1200 mm. Pro pozorování vyla vyhrazena loučka s dobrým výhledem na východ a velkou část jihu. Západ bohužel na místě cloní vzrostlé stromy a lesy, takže Jupiter ani Saturn jsme neviděli. Zato přelétlo mnoho Perseid, pozorovali jsme některé planetární mlhoviny – M 27, M 57, hvězdokupy M 13 a M 3, dvojhvězdy gama Delfína a Albireo, galaxii v Andromedě atd. Bylo by toho vidět jistě mnohem víc, protože v Hůrkách je opravdu tma, ale obloha nebyla úplně čistá a krátce před půl jedenáctou vyšel Měsíc, čtyři dny po úplňku, tedy ještě v dosti velké fázi. Vyšel skoro přesně na východě, nad rybníkem v lehkých mracích, což vytvořilo úchvatnou scenérii, takže slavil největší úspěch. Přes stále se táhnoucí lehkou „vatu“ po obloze (vůbec si ale nestěžujeme, počasí přes den bylo tak nechutné, že to všechno mohlo dopadnout úplně jinak) vypadal krásně, takže jsme použili na všechny objekty i Měsíc zvětšení od 25x do 240x, to velké když se náš kulatý soused vyšplhal už výš na oblohu a vylezl z mraků.

Pro případ, že by obloha zůstala uražená a dále s námi nemluvila, jsme měli připravenou „mokrou variantu“. Co jiného, než projekci oblohy na plátně, povídání o dalekohledech a optice a další debaty o všem, co koho zajímá v nádražní stodole, zrekonstruované do podoby hospůdky, a velkých stanech na loučce poblíž. Naštěstí jsme ji ale nemuseli použít.

Pozorování bylo obohacené také o občerstvení, sestávající se z nápojů a výborných grilovaných klobás. Skončilo pár minut po půlnoci, kdy se Astrovlak s účastníky, tentokrát už bez nás, vydal na cestu zpět do Jindřichova Hradce a my se jali balit, rozebírat, uklízet, nakládat a odjet domů.

Jediné, co mi tak trochu vadilo, bylo to, že JHMD udělaly na svém webu a plakátku několik chyb, ale hlavně to, že s námi nekonzultovaly termín akce a stanovily rovnou pátek a my museli zavřít běžné páteční návštěvní hodiny; pátky se nám nehodí a tím spíš v sezóně a o prázdninách, kdy chodí mnoho návštěvníků na hvězdárnu na prohlídku oblohy. Ale podařilo se dobře zpropagovat náhradní termín, hned další večer, v sobotu 12. srpna.  To také proběhlo kolem 22. hodiny maximum roje Perseid, takže naše hvězdárna doslova „praskala ve švech“.

Jsem ale přesto nesmírně ráda, že se akce Noční Astrovlak povedla doslova nadprůměrně, sice očekávané počasí zapříčinilo o trochu nižší účast, než byl původní odhad, ale zúčastněných bylo kolem 80 a pár jich přijelo rovnou na místo navíc, bez cesty vlakem. Lidé byli nadšení, spokojení a chválili, což pochopitelně pro nás mnoho znamená.

Ze strany Úzkokolejek jsem se dozvěděla od jejich pracovníka a svého spoluorganizátora, že vedení JHMD bylo více než spokojené s průběhem akce, takže rozhodně stojí o další spolupráci s námi na podobných aktivitách.  

Bohužel, hned druhý den po Astrovlaku, 12. srpna, musela U 37.002 nahradit U 47.001 – o polovinu mladší rumunská Resita z roku 1958.  Historickou lokomotivu vyřadila z provozu technická závada, takže je nyní v opravě.  Prosím, držte s námi palce Sedmatřicítce, ať se povede znovu ji vrátit na trať!