Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Proběhly oslavy 55 let trvání jindřichohradecké hvězdárny
Jana Jirků Vytisknout článek

Proběhly oslavy 55 let trvání jindřichohradecké hvězdárny

Z oslav 55. výročí jindřichohradecké hvězdárny 2016. Zvítal i známý astrofyik Jiří Grygar, se kterým se jako vždy rozproudila vášnivá diskuze.
Autor: Jan Štrobl.

Přesně před dvěma týdny, v sobotu 18. června, proběhly v Jindřichově Hradci oslavy významného půlkulatého výročí existence tamní lidové hvězdárny. Ač fyzicky malá, tak duchem i srdcem rozhodně obrovská hvězdárna s sebou nese cejch mnoha proměn za dobu její krušné historie. Je typickou ukázkou toho, co v našem státě museli vydržet či doslova vytrpět lidé, kterým na zachování hvězdárny tak moc záleželo. Není tedy divu, že oslav se zúčastnil i sám dr. Jiří Grygar, který pochopitelně na houževnatost těchto lidí s velkým důrazem apeloval.

Trocha historie

V sobotu 18. června Hvězdárna prof. Františka Nušla v Jindřichově Hradci oslavila 55 let od svého prvního otevření. Od té doby je v činnosti stále, s malou přestávkou (září 1992 až konec roku 1993) kdy měla být změněna na fitcentrum. Toto nešťastné rozhodnutí se ale povedlo zvrátit a od 14. května 1994 opět funguje pro děti a veřejnost s bohatým programem, nejprve  pod Gymnáziem Vítězslava Nováka v J. Hradci, od roku 2000 pak pod záštitou Domu dětí a mládeže, taktéž v J. Hradci.

Oslava výročí

Pozorování Slunce při oslavách 55. výročí jindřichohradecké hvězdárny. Autor: Jan Štrobl.
Pozorování Slunce při oslavách 55. výročí jindřichohradecké hvězdárny.
Autor: Jan Štrobl.
18. června, na den přesně od prvního otevření v roce 1961, se na Hvězdárně kromě veřejnosti sešla řada zajímavých, lidí. Přes spoluzakladatele, pamětníky a členy prvního Astrokroužku až po významné hosty, kteří věnovali veřejnosti tři velmi pěkné a poutavé přednášky.

Protože odpoledne vyšlo počasí, celý program začal ve 14 hodin pozorováním Slunce: v kopuli dvěma dalekohledy, prvním vybaveným slunečním filtrem a druhým, speciálním, který umožňuje na slunečním disku vidět i něco víc - například protuberance. Na jižní terase  byly umístěny tři další dalekohledy s filtry.

Fotograf Petr Horálek nás ponořil do tajů lovů skvostů temné oblohy. Poutavé vyprávění skončilo v ráji na Zemi - na Cookových ostrovech. Autor: Jan Štrobl.
Fotograf Petr Horálek nás ponořil do tajů lovů skvostů temné oblohy. Poutavé vyprávění skončilo v ráji na Zemi - na Cookových ostrovech.
Autor: Jan Štrobl.
V 16 hodin započal blok tří přednášek. Jako první vystoupil se svým nesmírně zajímavým příspěvkem fotograf Petr Horálek, na téma "Lovy skvostů temné oblohy". Následovala přednáška astronoma Martina Jelínka na téma "Jak ulovit gama záblesk" a triádu uzavřel známý astrofyzik Jiří Grygar se svým tématem "Knihy a hvězdy". Ten svou návštěvou podpořil existenci i činnost hvězdárny, čehož si nesmírně vážíme!

Po přednáškách a setmění jsme plánovali další pozorování pro veřejnost; na obloze je v současné době - stejně jako v jakékoli jiné roční období - zajímavostí dost. Přesto se dá říci, že je obloha letos bohatší, a to hned o tři planety pozorovatelné už za soumraku, Jupiter, Mars a Saturn. Oblohu nám ale zahalily mraky, od jihovýchodu se hlásila bouřka, která sice nakonec nepřišla, ale zataženo už bohužel zůstalo. Avšak to nikoho neodradilo, hosté zůstali ještě dlouho do noci, aby si ještě déle vychutnali tu přátelskou atmosféru. Fotogalerii z průběhu celé akce si můžete prohlédnout na webu Astronomického ústavu AV ČR.

Přijďte se podívat

Hvězdárna je otevřena pro širokou veřejnost! Nabízíme pravidelnou návštěvní dobu, možnost exkurze nebo návštěvy i mimo návštěvní hodiny po předchozí domluvě a další akce a pozorování, o jejichž konání budeme informovat průběžně. Hlavní dalekohled máme sice momentálně v opravě, ale v kopuli je místo něho zatím jiný, náhradní. Také přenosnými dalekohledy z terasy pozorujeme jak Slunce, tak noční oblohu. Vše s odborným výkladem našich průvodců. Srdečně zveme k návštěvě!

Kontakt a další informace

Mgr. Jana Jirků
Tel.:725 763 207
E-mail: info@hvezdarnajh.cz
Web: www.hvezdarnajh.cz nebo www.ddmjh.cz

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie z oslav 55. výročí jindřichohradecké hvězdárny
[2] Hvězdárna v Jindřichově Hradci slaví 55 let. V sobotu to připomene bohatým programem!
[3] Web jindřichohradecké hvězdárny
[4] Osobnost Františka Nušla



O autorovi

Jana Jirků

Jana Jirků

Narodila se v Jindřichově Hradci a působí zde stále. Už jako dítě na základní škole se zajímala o astronomii a později začala navštěvovat jindřichohradeckou hvězdárnu. Nejprve amatérsky až do roku 1992, kdy měla být hvězdárna zrušena. Po záchraně hvězdárny v roce 1994 zde začala pracovat jako její vedoucí pracovník a je tomu tak dodnes. Věnuje se hlavně popularizaci astronomie - výuce školních děti v zájmových kroužcích astronomie, výukových programech pro školy a v pořadech, akcích a pozorováních pro veřejnost v návštěvních hodinách.

Štítky: Hvězdárna Františka Nušla v Jindřichově Hradci, Oslava, Výročí


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »