Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Messier poctěn zatměním Slunce
Jana Jirků Vytisknout článek

Messier poctěn zatměním Slunce

Kompletní Messierův katalog
Autor: David Kraft

Nezapomenutelné a v hlavách mnohých stále ještě na zážitky čerstvé zatmění Slunce v minulém týdnu znamenalo velké okořenění každoročního vyhlížení vzdálených objektů slavného astronoma Charlese Messiera na pozemku Hvězdárny Františka Nušla při DDM v Jindřichově Hradci. Letošní podmínky byly zkrátka vynikající a děkujeme za návštěvu všem účastníkům jak pozorování vzácného zatmění, tak programu, který následoval pod hvězdným nebem.

Částečné zatmění Slunce na Hvězdárně F. Nušla při DDM v Jindřichově Hradci proběhlo v báječné atmosféře krásného počasí a velkého zájmu veřejnosti v pátek, dne 20. března 2015. Pozorovali jsme od začátku úkazu, cca 9:30, až do jeho úplného konce, těsně před polednem.

Maximální fáze zatmění 20. března 2015 z Hvězdárny v Jindřichově Hradci Autor: Jana Jirků
Maximální fáze zatmění 20. března 2015 z Hvězdárny v Jindřichově Hradci
Autor: Jana Jirků
Návštěvníci měli možnost shlédnout zatmění jak zrcadlovým, čtvrtmetrovým dalekohledem Cassegrain a dvanácticentimetrovým refraktorem Bresser v kopuli, tak dalekohledy na jižní terase hvězdárny. Zde jsme viděli průběh zatmění několika refraktory a také šedesátimilimetrovým přístrojem „Lunt“, což je speciální dalekohled pro pozorování Slunce v čáře H-alfa. Lunt nám kromě zatmívajícího Slunce ukázal i dějě ve sluneční fotosféře, které lidské oko není schopno vidět, protuberance, výbuchy jasně patrné při slunečním okraji a filamenty, tmavé čáry na jeho disku. Vidět zde byly také sluneční skvny, pozorovatelné i ostatní optikou, jen trochu jinak. Za účelem pozorování Slunce hvězdárnu navštívily skoro dvě stovky lidí!

Tím ale náš den neskončil, nýbrž pokračoval další akcí, od 19 hodin večer až do sobotního ranního rozbřesku. Tato akce, kterou pořádáme každoročně už po mnoho let, hrdě nese název francouzského astronoma Charlese Messiera (1730 – 1817), jenž sestavil katalog mlhovin, hvězdokup a galaxií, čítající celkem 110 objektů. Pro „Messierovskou noc“ se 20. - 21. březen náramně hodil, protože  nerušil světlem Měsíc (v novu po zatmění) a byl zároveň dnem jarní rovnodennosti, kdy je noc dostatečně dlouhá na to, aby co nejvíte těchto objektů v jejím průběhu bylo možno shlédnout.

Kromě objektů Messierova katalogu ještě zvečera a začátku noci jasně zářila nad západem planeta Venuše, ale vysoko na nebi také Jupiter a po půlnoci vyšel i Saturn. Za tuto noc nás navštívilo víc než padesát dalších návštěvníků. Pozorovat bylo možné dalekohledy z kopule, ale stejně jako dopoledne i z jižní terasy, kde jsme postavili robotický čtvrtmetrový dalekohled SkyWatcher.

Příznivé počasí se udrželo po celou noc a zbývá jen si přát, aby tomu tak bylo i při dalších úkazech a návštěvních hodinách pro veřejnost v budoucí době.




O autorovi

Jana Jirků

Jana Jirků

Narodila se v Jindřichově Hradci a působí zde stále. Už jako dítě na základní škole se zajímala o astronomii a později začala navštěvovat jindřichohradeckou hvězdárnu. Nejprve amatérsky až do roku 1992, kdy měla být hvězdárna zrušena. Po záchraně hvězdárny v roce 1994 zde začala pracovat jako její vedoucí pracovník a je tomu tak dodnes. Věnuje se hlavně popularizaci astronomie - výuce školních děti v zájmových kroužcích astronomie, výukových programech pro školy a v pořadech, akcích a pozorováních pro veřejnost v návštěvních hodinách.

Štítky: Messierův katalog, Malý Messierův maraton, Zatmění Slunce 2015


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »