Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Messier poctěn zatměním Slunce
Jana Jirků Vytisknout článek

Messier poctěn zatměním Slunce

Kompletní Messierův katalog
Autor: David Kraft

Nezapomenutelné a v hlavách mnohých stále ještě na zážitky čerstvé zatmění Slunce v minulém týdnu znamenalo velké okořenění každoročního vyhlížení vzdálených objektů slavného astronoma Charlese Messiera na pozemku Hvězdárny Františka Nušla při DDM v Jindřichově Hradci. Letošní podmínky byly zkrátka vynikající a děkujeme za návštěvu všem účastníkům jak pozorování vzácného zatmění, tak programu, který následoval pod hvězdným nebem.

Částečné zatmění Slunce na Hvězdárně F. Nušla při DDM v Jindřichově Hradci proběhlo v báječné atmosféře krásného počasí a velkého zájmu veřejnosti v pátek, dne 20. března 2015. Pozorovali jsme od začátku úkazu, cca 9:30, až do jeho úplného konce, těsně před polednem.

Maximální fáze zatmění 20. března 2015 z Hvězdárny v Jindřichově Hradci Autor: Jana Jirků
Maximální fáze zatmění 20. března 2015 z Hvězdárny v Jindřichově Hradci
Autor: Jana Jirků
Návštěvníci měli možnost shlédnout zatmění jak zrcadlovým, čtvrtmetrovým dalekohledem Cassegrain a dvanácticentimetrovým refraktorem Bresser v kopuli, tak dalekohledy na jižní terase hvězdárny. Zde jsme viděli průběh zatmění několika refraktory a také šedesátimilimetrovým přístrojem „Lunt“, což je speciální dalekohled pro pozorování Slunce v čáře H-alfa. Lunt nám kromě zatmívajícího Slunce ukázal i dějě ve sluneční fotosféře, které lidské oko není schopno vidět, protuberance, výbuchy jasně patrné při slunečním okraji a filamenty, tmavé čáry na jeho disku. Vidět zde byly také sluneční skvny, pozorovatelné i ostatní optikou, jen trochu jinak. Za účelem pozorování Slunce hvězdárnu navštívily skoro dvě stovky lidí!

Tím ale náš den neskončil, nýbrž pokračoval další akcí, od 19 hodin večer až do sobotního ranního rozbřesku. Tato akce, kterou pořádáme každoročně už po mnoho let, hrdě nese název francouzského astronoma Charlese Messiera (1730 – 1817), jenž sestavil katalog mlhovin, hvězdokup a galaxií, čítající celkem 110 objektů. Pro „Messierovskou noc“ se 20. - 21. březen náramně hodil, protože  nerušil světlem Měsíc (v novu po zatmění) a byl zároveň dnem jarní rovnodennosti, kdy je noc dostatečně dlouhá na to, aby co nejvíte těchto objektů v jejím průběhu bylo možno shlédnout.

Kromě objektů Messierova katalogu ještě zvečera a začátku noci jasně zářila nad západem planeta Venuše, ale vysoko na nebi také Jupiter a po půlnoci vyšel i Saturn. Za tuto noc nás navštívilo víc než padesát dalších návštěvníků. Pozorovat bylo možné dalekohledy z kopule, ale stejně jako dopoledne i z jižní terasy, kde jsme postavili robotický čtvrtmetrový dalekohled SkyWatcher.

Příznivé počasí se udrželo po celou noc a zbývá jen si přát, aby tomu tak bylo i při dalších úkazech a návštěvních hodinách pro veřejnost v budoucí době.




O autorovi

Jana Jirků

Jana Jirků

Narodila se v Jindřichově Hradci a působí zde stále. Už jako dítě na základní škole se zajímala o astronomii a později začala navštěvovat jindřichohradeckou hvězdárnu. Nejprve amatérsky až do roku 1992, kdy měla být hvězdárna zrušena. Po záchraně hvězdárny v roce 1994 zde začala pracovat jako její vedoucí pracovník a je tomu tak dodnes. Věnuje se hlavně popularizaci astronomie - výuce školních děti v zájmových kroužcích astronomie, výukových programech pro školy a v pořadech, akcích a pozorováních pro veřejnost v návštěvních hodinách.

Štítky: Messierův katalog, Malý Messierův maraton, Zatmění Slunce 2015


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »