Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Messier poctěn zatměním Slunce
Jana Jirků Vytisknout článek

Messier poctěn zatměním Slunce

Kompletní Messierův katalog
Autor: David Kraft

Nezapomenutelné a v hlavách mnohých stále ještě na zážitky čerstvé zatmění Slunce v minulém týdnu znamenalo velké okořenění každoročního vyhlížení vzdálených objektů slavného astronoma Charlese Messiera na pozemku Hvězdárny Františka Nušla při DDM v Jindřichově Hradci. Letošní podmínky byly zkrátka vynikající a děkujeme za návštěvu všem účastníkům jak pozorování vzácného zatmění, tak programu, který následoval pod hvězdným nebem.

Částečné zatmění Slunce na Hvězdárně F. Nušla při DDM v Jindřichově Hradci proběhlo v báječné atmosféře krásného počasí a velkého zájmu veřejnosti v pátek, dne 20. března 2015. Pozorovali jsme od začátku úkazu, cca 9:30, až do jeho úplného konce, těsně před polednem.

Maximální fáze zatmění 20. března 2015 z Hvězdárny v Jindřichově Hradci Autor: Jana Jirků
Maximální fáze zatmění 20. března 2015 z Hvězdárny v Jindřichově Hradci
Autor: Jana Jirků
Návštěvníci měli možnost shlédnout zatmění jak zrcadlovým, čtvrtmetrovým dalekohledem Cassegrain a dvanácticentimetrovým refraktorem Bresser v kopuli, tak dalekohledy na jižní terase hvězdárny. Zde jsme viděli průběh zatmění několika refraktory a také šedesátimilimetrovým přístrojem „Lunt“, což je speciální dalekohled pro pozorování Slunce v čáře H-alfa. Lunt nám kromě zatmívajícího Slunce ukázal i dějě ve sluneční fotosféře, které lidské oko není schopno vidět, protuberance, výbuchy jasně patrné při slunečním okraji a filamenty, tmavé čáry na jeho disku. Vidět zde byly také sluneční skvny, pozorovatelné i ostatní optikou, jen trochu jinak. Za účelem pozorování Slunce hvězdárnu navštívily skoro dvě stovky lidí!

Tím ale náš den neskončil, nýbrž pokračoval další akcí, od 19 hodin večer až do sobotního ranního rozbřesku. Tato akce, kterou pořádáme každoročně už po mnoho let, hrdě nese název francouzského astronoma Charlese Messiera (1730 – 1817), jenž sestavil katalog mlhovin, hvězdokup a galaxií, čítající celkem 110 objektů. Pro „Messierovskou noc“ se 20. - 21. březen náramně hodil, protože  nerušil světlem Měsíc (v novu po zatmění) a byl zároveň dnem jarní rovnodennosti, kdy je noc dostatečně dlouhá na to, aby co nejvíte těchto objektů v jejím průběhu bylo možno shlédnout.

Kromě objektů Messierova katalogu ještě zvečera a začátku noci jasně zářila nad západem planeta Venuše, ale vysoko na nebi také Jupiter a po půlnoci vyšel i Saturn. Za tuto noc nás navštívilo víc než padesát dalších návštěvníků. Pozorovat bylo možné dalekohledy z kopule, ale stejně jako dopoledne i z jižní terasy, kde jsme postavili robotický čtvrtmetrový dalekohled SkyWatcher.

Příznivé počasí se udrželo po celou noc a zbývá jen si přát, aby tomu tak bylo i při dalších úkazech a návštěvních hodinách pro veřejnost v budoucí době.




O autorovi

Jana Jirků

Jana Jirků

Narodila se v Jindřichově Hradci a působí zde stále. Už jako dítě na základní škole se zajímala o astronomii a později začala navštěvovat jindřichohradeckou hvězdárnu. Nejprve amatérsky až do roku 1992, kdy měla být hvězdárna zrušena. Po záchraně hvězdárny v roce 1994 zde začala pracovat jako její vedoucí pracovník a je tomu tak dodnes. Věnuje se hlavně popularizaci astronomie - výuce školních děti v zájmových kroužcích astronomie, výukových programech pro školy a v pořadech, akcích a pozorováních pro veřejnost v návštěvních hodinách.

Štítky: Messierův katalog, Malý Messierův maraton, Zatmění Slunce 2015


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »