Úvodní strana  >  Na obloze  >  Vesmírné objekty

Vesmírné objekty

Co můžeme vidět v dalekém nebi?

Mlhoviny v orionu,  M42, B33, IC434 a další Autor: Martin Myslivec
Mlhoviny v orionu, M42, B33, IC434 a další
Autor: Martin Myslivec
Galaxie, mlhoviny, hvězdokupy. Souhrnně objekty hlubokého nebe, nebo také "deep-sky" objekty. Drtivá většina z nich je očima zcela nepozorovatelná, ale existují výjimky. Mezi ně patří například legendární Messierův katalog 109 objektů vzdáleného nebe (a jedné dvojhvězdy). Mezi nejjasnější deep-sky objekty patří okuskvostné otevřené hvězdokupy jako Plejády. Najdeme tu ale i Velkou galaxii v Andromedě nebo Velkou mlhovinu v Orionu. Kde tyto objekty najdete? A jaké dalekohledy k jejich pozorování využít?

Zjistěte více:

 

Nejjasnější "deep-sky" objekty na severní obloze

V tabulkách níže najdete mapky k vyhledání dalekohledy viditelných objektů vzdáleného nebe viditelných ze střední Evropy (nejjasnější objekty jsou vynechány). Soubor map připravil Miloš Hroch, s jeho svolením jsou zpřístupněny na serveru astro.cz. Při tvorbě mapových podkladů byl jako zdroj použit převážně Messierův a Caldwellův katalog, prozatím se však nejedná o souhrný přehled všech objektů uvedených v těchto katalozích, nebo všech zajímavých objektů v daných souhvězdích. Na tvorbě dalších map se pracuje a budou postupně zpřístupněny. Na mapách naleznete objekty vhodné jak pro triedr nebo menší dalekohled, tak i objekty které uvidíte pouze ve velkých přístrojích (>300 mm).

Soubor map je rozdělen podle nejlepší viditelnosti. Daná souhvězdí obsahují vždy jednu mapu přehlednou, jež zobrazuje pole 90°, a dále mapky jednotlivých objektů (podrobné mapy). Tyto podrobné mapy zobrazují vždy zorné pole 15° (mimo mapy s galaktickým Stephanovým quintetem, kde je měřítko přibližně 5°). Pro snadnější orientaci byl využit "Karkoschkův systém", kdy na podrobné a přehledné mapce jsou označeny jasnější hvězdy, dle kterých si lze udělat představu o měřítku při přechodu z přehledné na podrobnou mapu.

Je možné, že mapy obsahují chyby (např. v katalogových číslech), pokud na nějakou narazíte, dejte prosím vědět na info@astro.cz. Uvítáme i další připomínky, případně náměty na zajímavé objekty, které nejsou uvedeny ve výše zmíněných katalozích.

Obtočná souhvězdí

Kefeus Drak Honící psi Velká Medvědice
NGC188
NGC40
NGC6946
NGC7023
NGC7354
NGC4236
NGC6543, NGC6503
Hickson68
M106
M51
M94 M63 NGC4449
NGC4631
M101, NGC5474
M108, M97, M109 NGC3729, 3718, 3631
M81, M82, NGC2976, 3077, 2574
NGC2841

Jarní souhvězdí

Lev Panna Havran Severní koruna
M65, M66, M95, M96 M105
NGC2903
NGC3521
NGC3607, NGC3626 Abell1367
3C273
M104, NGC4697, NGC4699
NGC4038, NGC3887 Abell2065
Vlasy Bereniky Rak Hydra Sextant
M100
M53, M64, NGC5053
NGC4147, NGC4450
NGC4559, 4725, 4565, 4676
M67 NGC2775 NGC3242
NGC5694
NGC3115

Letní souhvězdí

Vodnář Panna Lyra Listička Delfín Váhy
M2
NGC7009
NGC7293
3C273
M104, NGC4697, NGC4699
M56, NGC6765 M27, M71, Cr339 NGC6934
NGC7006
NGC5897

Podzimní souhvězdí

Velryba Andromeda Ryby Sochař
Abel194
IC1613
M77
NGC246
NGC404
NGC7662
NGC891 a 752
M74 NGC253

zimní souhvězdí

Býk Perseus Jednorožec
M1
NGC1555
NGC1272 M30


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Emisní mlhovina, Galaxie, Messierův katalog, Malý Messierův maraton, Katalog NGC, Mlhoviny, Hvězdokupy, Otevřená hvězdokupa, Reflekční mlhovina, Mlhovina , Hvězdokupa , Kulová hvězdokupa


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »