Úvodní strana  >  Na obloze  >  Vesmírné objekty

Vesmírné objekty

Co můžeme vidět v dalekém nebi?

Mlhoviny v orionu,  M42, B33, IC434 a další Autor: Martin Myslivec
Mlhoviny v orionu, M42, B33, IC434 a další
Autor: Martin Myslivec
Galaxie, mlhoviny, hvězdokupy. Souhrnně objekty hlubokého nebe, nebo také "deep-sky" objekty. Drtivá většina z nich je očima zcela nepozorovatelná, ale existují výjimky. Mezi ně patří například legendární Messierův katalog 109 objektů vzdáleného nebe (a jedné dvojhvězdy). Mezi nejjasnější deep-sky objekty patří okuskvostné otevřené hvězdokupy jako Plejády. Najdeme tu ale i Velkou galaxii v Andromedě nebo Velkou mlhovinu v Orionu. Kde tyto objekty najdete? A jaké dalekohledy k jejich pozorování využít?

Zjistěte více:

 

Nejjasnější "deep-sky" objekty na severní obloze

V tabulkách níže najdete mapky k vyhledání dalekohledy viditelných objektů vzdáleného nebe viditelných ze střední Evropy (nejjasnější objekty jsou vynechány). Soubor map připravil Miloš Hroch, s jeho svolením jsou zpřístupněny na serveru astro.cz. Při tvorbě mapových podkladů byl jako zdroj použit převážně Messierův a Caldwellův katalog, prozatím se však nejedná o souhrný přehled všech objektů uvedených v těchto katalozích, nebo všech zajímavých objektů v daných souhvězdích. Na tvorbě dalších map se pracuje a budou postupně zpřístupněny. Na mapách naleznete objekty vhodné jak pro triedr nebo menší dalekohled, tak i objekty které uvidíte pouze ve velkých přístrojích (>300 mm).

Soubor map je rozdělen podle nejlepší viditelnosti. Daná souhvězdí obsahují vždy jednu mapu přehlednou, jež zobrazuje pole 90°, a dále mapky jednotlivých objektů (podrobné mapy). Tyto podrobné mapy zobrazují vždy zorné pole 15° (mimo mapy s galaktickým Stephanovým quintetem, kde je měřítko přibližně 5°). Pro snadnější orientaci byl využit "Karkoschkův systém", kdy na podrobné a přehledné mapce jsou označeny jasnější hvězdy, dle kterých si lze udělat představu o měřítku při přechodu z přehledné na podrobnou mapu.

Je možné, že mapy obsahují chyby (např. v katalogových číslech), pokud na nějakou narazíte, dejte prosím vědět na info@astro.cz. Uvítáme i další připomínky, případně náměty na zajímavé objekty, které nejsou uvedeny ve výše zmíněných katalozích.

Obtočná souhvězdí

Kefeus Drak Honící psi Velká Medvědice
NGC188
NGC40
NGC6946
NGC7023
NGC7354
NGC4236
NGC6543, NGC6503
Hickson68
M106
M51
M94 M63 NGC4449
NGC4631
M101, NGC5474
M108, M97, M109 NGC3729, 3718, 3631
M81, M82, NGC2976, 3077, 2574
NGC2841

Jarní souhvězdí

Lev Panna Havran Severní koruna
M65, M66, M95, M96 M105
NGC2903
NGC3521
NGC3607, NGC3626 Abell1367
3C273
M104, NGC4697, NGC4699
NGC4038, NGC3887 Abell2065
Vlasy Bereniky Rak Hydra Sextant
M100
M53, M64, NGC5053
NGC4147, NGC4450
NGC4559, 4725, 4565, 4676
M67 NGC2775 NGC3242
NGC5694
NGC3115

Letní souhvězdí

Vodnář Panna Lyra Listička Delfín Váhy
M2
NGC7009
NGC7293
3C273
M104, NGC4697, NGC4699
M56, NGC6765 M27, M71, Cr339 NGC6934
NGC7006
NGC5897

Podzimní souhvězdí

Velryba Andromeda Ryby Sochař
Abel194
IC1613
M77
NGC246
NGC404
NGC7662
NGC891 a 752
M74 NGC253

zimní souhvězdí

Býk Perseus Jednorožec
M1
NGC1555
NGC1272 M30


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Emisní mlhovina, Galaxie, Messierův katalog, Malý Messierův maraton, Katalog NGC, Mlhoviny, Hvězdokupy, Otevřená hvězdokupa, Reflekční mlhovina, Mlhovina , Hvězdokupa , Kulová hvězdokupa


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »