Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Messier poctěn zatměním Slunce
Jana Jirků Vytisknout článek

Messier poctěn zatměním Slunce

Kompletní Messierův katalog
Autor: David Kraft

Nezapomenutelné a v hlavách mnohých stále ještě na zážitky čerstvé zatmění Slunce v minulém týdnu znamenalo velké okořenění každoročního vyhlížení vzdálených objektů slavného astronoma Charlese Messiera na pozemku Hvězdárny Františka Nušla při DDM v Jindřichově Hradci. Letošní podmínky byly zkrátka vynikající a děkujeme za návštěvu všem účastníkům jak pozorování vzácného zatmění, tak programu, který následoval pod hvězdným nebem.

Částečné zatmění Slunce na Hvězdárně F. Nušla při DDM v Jindřichově Hradci proběhlo v báječné atmosféře krásného počasí a velkého zájmu veřejnosti v pátek, dne 20. března 2015. Pozorovali jsme od začátku úkazu, cca 9:30, až do jeho úplného konce, těsně před polednem.

Maximální fáze zatmění 20. března 2015 z Hvězdárny v Jindřichově Hradci Autor: Jana Jirků
Maximální fáze zatmění 20. března 2015 z Hvězdárny v Jindřichově Hradci
Autor: Jana Jirků
Návštěvníci měli možnost shlédnout zatmění jak zrcadlovým, čtvrtmetrovým dalekohledem Cassegrain a dvanácticentimetrovým refraktorem Bresser v kopuli, tak dalekohledy na jižní terase hvězdárny. Zde jsme viděli průběh zatmění několika refraktory a také šedesátimilimetrovým přístrojem „Lunt“, což je speciální dalekohled pro pozorování Slunce v čáře H-alfa. Lunt nám kromě zatmívajícího Slunce ukázal i dějě ve sluneční fotosféře, které lidské oko není schopno vidět, protuberance, výbuchy jasně patrné při slunečním okraji a filamenty, tmavé čáry na jeho disku. Vidět zde byly také sluneční skvny, pozorovatelné i ostatní optikou, jen trochu jinak. Za účelem pozorování Slunce hvězdárnu navštívily skoro dvě stovky lidí!

Tím ale náš den neskončil, nýbrž pokračoval další akcí, od 19 hodin večer až do sobotního ranního rozbřesku. Tato akce, kterou pořádáme každoročně už po mnoho let, hrdě nese název francouzského astronoma Charlese Messiera (1730 – 1817), jenž sestavil katalog mlhovin, hvězdokup a galaxií, čítající celkem 110 objektů. Pro „Messierovskou noc“ se 20. - 21. březen náramně hodil, protože  nerušil světlem Měsíc (v novu po zatmění) a byl zároveň dnem jarní rovnodennosti, kdy je noc dostatečně dlouhá na to, aby co nejvíte těchto objektů v jejím průběhu bylo možno shlédnout.

Kromě objektů Messierova katalogu ještě zvečera a začátku noci jasně zářila nad západem planeta Venuše, ale vysoko na nebi také Jupiter a po půlnoci vyšel i Saturn. Za tuto noc nás navštívilo víc než padesát dalších návštěvníků. Pozorovat bylo možné dalekohledy z kopule, ale stejně jako dopoledne i z jižní terasy, kde jsme postavili robotický čtvrtmetrový dalekohled SkyWatcher.

Příznivé počasí se udrželo po celou noc a zbývá jen si přát, aby tomu tak bylo i při dalších úkazech a návštěvních hodinách pro veřejnost v budoucí době.




O autorovi

Jana Jirků

Jana Jirků

Narodila se v Jindřichově Hradci a působí zde stále. Už jako dítě na základní škole se zajímala o astronomii a později začala navštěvovat jindřichohradeckou hvězdárnu. Nejprve amatérsky až do roku 1992, kdy měla být hvězdárna zrušena. Po záchraně hvězdárny v roce 1994 zde začala pracovat jako její vedoucí pracovník a je tomu tak dodnes. Věnuje se hlavně popularizaci astronomie - výuce školních děti v zájmových kroužcích astronomie, výukových programech pro školy a v pořadech, akcích a pozorováních pro veřejnost v návštěvních hodinách.

Štítky: Messierův katalog, Malý Messierův maraton, Zatmění Slunce 2015


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »