Nový univerzitní dalekohled AZ800 f/6.8 (ASA) na hvězdárně ve Ždánicích Autor: Karel Trutnovský
V úterý 13. prosince 2022 byl do východní kopule Hvězdárny a planetária Oldřicha Kotíka ve Ždánicích osazen nový dalekohled o průměru zrcadla 80 cm, čímž se stal největším dalekohledem na Moravě. Sloužit bude především univerzitním studentům k odborným měřením.
Dalekohled AZ800 ve Ždánicích. Po usazení spodní části dalekohledu na pilíř přišel na řadu příhradový tubus dalekohledu se sekundárním zrcadlem. Autor: Karel TrutnovskýJedním z velice důležitých milníků v rozvoji ždánické hvězdárny je podpis dohody o dlouhodobé spolupráci s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Součástí této spolupráce je vedle pořádání výuky, seminářů a praktik rovněž instalace univerzitního dalekohledu, který bude sloužit pro vzdělávání studentů a odborné aktivity univerzity. Jedná se o robotický teleskop od renomované rakouské firmy ASA (Astro Systeme Austria) na altazimutální vidlicové montáži o průměru zrcadla 800mm a světelností f/6,8, což z něj činí největší dalekohled na Moravě. Optický systém je typu Ritchey-Chrétien s překlopným terciálním zrcátkem, které vytváří dvě Nasmyth ohniska v klopné ose dalekohledu. Z jedné strany vidlice je dalekohled osazen kvalitní CCD kamerou a z druhé strany bude vybaven spektrografem.
Toto je AZ800 f/6.8 (ASA), dalekohled, který je výrobkem rakouského špičkového výrobce astronomické techniky, který dodává teleskopy například i pro Evropskou jižní observatoř. Autor: ASAJedná se o robotický dalekohled a tak jeho plné ovládání je možné provádět vzdáleně, prakticky z libovolného místa na Zeměkouli. S tím ovšem souvisí rovněž nutnost modernizace kopule, jejíž štěrbinu musí být možné dálkově otevírat a zavírat a která se musí sama natáčet do směru pozorování dalekohledu. Dalekohled se pak sám automaticky nastavuje, ostří, mění filtry, exponuje a odesílá naměřená data. Je rovněž vybaven meteostanicí s celooblohovou kamerou, takže v případě zhoršení počasí během observace se kopule automaticky zavře a otočí do základní polohy.
Podobným systémem jsou v současnosti vybavovány prakticky všechny moderní astronomické dalekohledy po celém světě, takže pokud máte k dispozici počítač s připojením na internet a víte jak, můžete provádět on-line pozorování třeba na Evropské jižní observatoři, nebo na hvězdárně ve Ždánicích…
Důležitým dnem pro „ždánickou osmdesátku“ bylo úterý 13. prosince 2022, kdy byl tento dalekohled umístěn do východní kopule a kdy se dokonce podařilo získat i „první světlo“.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
