Nový univerzitní dalekohled AZ800 f/6.8 (ASA) na hvězdárně ve Ždánicích Autor: Karel Trutnovský
V úterý 13. prosince 2022 byl do východní kopule Hvězdárny a planetária Oldřicha Kotíka ve Ždánicích osazen nový dalekohled o průměru zrcadla 80 cm, čímž se stal největším dalekohledem na Moravě. Sloužit bude především univerzitním studentům k odborným měřením.
Dalekohled AZ800 ve Ždánicích. Po usazení spodní části dalekohledu na pilíř přišel na řadu příhradový tubus dalekohledu se sekundárním zrcadlem. Autor: Karel TrutnovskýJedním z velice důležitých milníků v rozvoji ždánické hvězdárny je podpis dohody o dlouhodobé spolupráci s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Součástí této spolupráce je vedle pořádání výuky, seminářů a praktik rovněž instalace univerzitního dalekohledu, který bude sloužit pro vzdělávání studentů a odborné aktivity univerzity. Jedná se o robotický teleskop od renomované rakouské firmy ASA (Astro Systeme Austria) na altazimutální vidlicové montáži o průměru zrcadla 800mm a světelností f/6,8, což z něj činí největší dalekohled na Moravě. Optický systém je typu Ritchey-Chrétien s překlopným terciálním zrcátkem, které vytváří dvě Nasmyth ohniska v klopné ose dalekohledu. Z jedné strany vidlice je dalekohled osazen kvalitní CCD kamerou a z druhé strany bude vybaven spektrografem.
Toto je AZ800 f/6.8 (ASA), dalekohled, který je výrobkem rakouského špičkového výrobce astronomické techniky, který dodává teleskopy například i pro Evropskou jižní observatoř. Autor: ASAJedná se o robotický dalekohled a tak jeho plné ovládání je možné provádět vzdáleně, prakticky z libovolného místa na Zeměkouli. S tím ovšem souvisí rovněž nutnost modernizace kopule, jejíž štěrbinu musí být možné dálkově otevírat a zavírat a která se musí sama natáčet do směru pozorování dalekohledu. Dalekohled se pak sám automaticky nastavuje, ostří, mění filtry, exponuje a odesílá naměřená data. Je rovněž vybaven meteostanicí s celooblohovou kamerou, takže v případě zhoršení počasí během observace se kopule automaticky zavře a otočí do základní polohy.
Podobným systémem jsou v současnosti vybavovány prakticky všechny moderní astronomické dalekohledy po celém světě, takže pokud máte k dispozici počítač s připojením na internet a víte jak, můžete provádět on-line pozorování třeba na Evropské jižní observatoři, nebo na hvězdárně ve Ždánicích…
Důležitým dnem pro „ždánickou osmdesátku“ bylo úterý 13. prosince 2022, kdy byl tento dalekohled umístěn do východní kopule a kdy se dokonce podařilo získat i „první světlo“.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
