Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nový ruský radioteleskop

Nový ruský radioteleskop

Mohutný přístroj pro výzkum vzdáleného vesmíru získali ruští astronomové po dokončení montáže radioastronomického komplexu "Kvazar". Jedná se v podstatě o radiový interferometr, jehož třetí radioteleskop byl dokončen v burjatské osadě Bodary ve východní části Sibiře, poblíž jezera Bajkal. Další dva stejné radioteleskopy se nacházejí poblíž Sankt Petěrburgu a na severním Kavkaze. Průměr jednotlivých radioteleskopů je 32 m, výška 40 m.

Předpokládá se, že Kvazar bude fungovat jako jeden velký radioteleskop, jehož jednotlivé části jsou od sebe vzdáleny několik tisíc kilometrů. Aby aparatura přinesla odpovídající výsledky, musí se její jednotlivé antény otáčet synchronizovaně za pozorovaným objektem a pozorování musí být velice přesně přiřazena k odpovídajícím časovým okamžikům. Tímto způsobem bude získáno zařízení, jehož rozlišovací schopnost bude odpovídat radioteleskopu o průměru 4 000 km. Princip činnosti radiového interferometru vysvětlil novinářům ředitel Institutu aplikované astronomie RAN (Ruské akademie věd) Andrej Finkeljštějn.

Pozorování pomocí interferometru Kvazar přinese astronomům mnoho nových poznatků. Jestliže jeden radioteleskop bude schopen vybraný vzdálený objekt zobrazit jako "skvrnu", tři společně pracující radioteleskopy budou schopny studovat vnitřní strukturu objektu. Podobné zařízení je doposud používáno pouze v USA.

teleskop v Green Bank
teleskop v Green Bank
Připomeňme si některé velké radioteleskopy světa. Největší pohyblivou anténou je vybaven americký radioteleskop GBT (Green Bank Telescope) - eliptická anténa má rozměry 110 x 100 m. V provozu je od roku 2000. Tento radioteleskop nedávno převzal primát od radioteleskopu Effelsberg (SRN), jehož anténa má průměr 100 m. V provozu je od roku 1972.

Mezi "nepohyblivými" radioteleskopy vévodí ruský radioteleskop RATAN s průměrem 600 m a asi nejznámější je radiová "mísa" v Arecibu na ostrově Portoriko. Radioteleskop o průměru 304 m byl postaven v roce 1963, v roce 1997 se uskutečnila jeho kompletní rekonstrukce.

Nesmíme zapomenout ani na řady malých radioteleskopů, pracujících společně jako už zmiňované interferometry, které umožňují astronomům detailně studovat stavbu vzdálených galaxií a dalších objektů.

VLA-radioteleskopy-1.jpg
VLA (Very Large Array) je soustava 27 otáčivých radioteleskopů o průměru 25 m, sestavená do tvaru písmene Y s délkou ramene 36 km. Výstavba byla zahájena v roce 1971, celá síť byla uvedena do provozu v roce 1981. Nachází se na území Nového Mexika, západně od města Socorro.

VLBA.jpg
VLBA (Very Long Baseline Array) se skládá z 10 radioteleskopů o průměru 25 m rozmístěných v oblasti Severní Ameriky. Nejdelší základna mezi dvěma teleskopy dosahuje 8 600 km.

ALMA_Array.jpg
Na závěr ještě uveďme soustavu radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter Array), budovanou v mezinárodní spolupráci na území pouště Atacama v Chile. Každá z 64 antén bude mít průměr 12 m. Radioteleskopy budou rozmístěny na ploše o průměru 14 km. S dokončením výstavby se počítá v roce 2011.

Zdroj: http://www.spacenews.ru/ a




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »