Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nový ruský radioteleskop

Nový ruský radioteleskop

Mohutný přístroj pro výzkum vzdáleného vesmíru získali ruští astronomové po dokončení montáže radioastronomického komplexu "Kvazar". Jedná se v podstatě o radiový interferometr, jehož třetí radioteleskop byl dokončen v burjatské osadě Bodary ve východní části Sibiře, poblíž jezera Bajkal. Další dva stejné radioteleskopy se nacházejí poblíž Sankt Petěrburgu a na severním Kavkaze. Průměr jednotlivých radioteleskopů je 32 m, výška 40 m.

Předpokládá se, že Kvazar bude fungovat jako jeden velký radioteleskop, jehož jednotlivé části jsou od sebe vzdáleny několik tisíc kilometrů. Aby aparatura přinesla odpovídající výsledky, musí se její jednotlivé antény otáčet synchronizovaně za pozorovaným objektem a pozorování musí být velice přesně přiřazena k odpovídajícím časovým okamžikům. Tímto způsobem bude získáno zařízení, jehož rozlišovací schopnost bude odpovídat radioteleskopu o průměru 4 000 km. Princip činnosti radiového interferometru vysvětlil novinářům ředitel Institutu aplikované astronomie RAN (Ruské akademie věd) Andrej Finkeljštějn.

Pozorování pomocí interferometru Kvazar přinese astronomům mnoho nových poznatků. Jestliže jeden radioteleskop bude schopen vybraný vzdálený objekt zobrazit jako "skvrnu", tři společně pracující radioteleskopy budou schopny studovat vnitřní strukturu objektu. Podobné zařízení je doposud používáno pouze v USA.

teleskop v Green Bank
teleskop v Green Bank
Připomeňme si některé velké radioteleskopy světa. Největší pohyblivou anténou je vybaven americký radioteleskop GBT (Green Bank Telescope) - eliptická anténa má rozměry 110 x 100 m. V provozu je od roku 2000. Tento radioteleskop nedávno převzal primát od radioteleskopu Effelsberg (SRN), jehož anténa má průměr 100 m. V provozu je od roku 1972.

Mezi "nepohyblivými" radioteleskopy vévodí ruský radioteleskop RATAN s průměrem 600 m a asi nejznámější je radiová "mísa" v Arecibu na ostrově Portoriko. Radioteleskop o průměru 304 m byl postaven v roce 1963, v roce 1997 se uskutečnila jeho kompletní rekonstrukce.

Nesmíme zapomenout ani na řady malých radioteleskopů, pracujících společně jako už zmiňované interferometry, které umožňují astronomům detailně studovat stavbu vzdálených galaxií a dalších objektů.

VLA-radioteleskopy-1.jpg
VLA (Very Large Array) je soustava 27 otáčivých radioteleskopů o průměru 25 m, sestavená do tvaru písmene Y s délkou ramene 36 km. Výstavba byla zahájena v roce 1971, celá síť byla uvedena do provozu v roce 1981. Nachází se na území Nového Mexika, západně od města Socorro.

VLBA.jpg
VLBA (Very Long Baseline Array) se skládá z 10 radioteleskopů o průměru 25 m rozmístěných v oblasti Severní Ameriky. Nejdelší základna mezi dvěma teleskopy dosahuje 8 600 km.

ALMA_Array.jpg
Na závěr ještě uveďme soustavu radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter Array), budovanou v mezinárodní spolupráci na území pouště Atacama v Chile. Každá z 64 antén bude mít průměr 12 m. Radioteleskopy budou rozmístěny na ploše o průměru 14 km. S dokončením výstavby se počítá v roce 2011.

Zdroj: http://www.spacenews.ru/ a




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha z Vozky

Jedná se o výřez ze sférického panorama ze 48 fotek ve třech řadách. Canon 6D + Samyang 24mm F/1.4 Každá fotka 15s při ISO 10000

Další informace »