Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nušlova cena za rok 2003

Nušlova cena za rok 2003

Tiskové prohlášení ČAS číslo 51

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2003 slunečního fyzika doc. RNDr. Josipa Kleczka, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne ve středu 10. září 2003 od 17 hodin v budově Akademie věd ČR v Praze. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Zánik světa z hlediska astronomie" Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.

Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS prof. Františku Nušlovi (1867-1951). Česká astronomická společnost obnovila její udělování po padesátileté přestávce v r. 1999.

Vědecká práce doc. Kleczka se po celý jeho život soustřeďuje na výzkum Slunce a vztahů Slunce - Země. Přitom dosáhl už na počátku své vědecké dráhy mimořádných úspěchů, když se soustředil na výzkum slunečních erupcí a protuberancí. Už počátkem 60. let minulého století zavedl objektivní míru mohutnosti erupcí a na jejich základě sestavil katalog erupční činnosti Slunce, který byl hojně citován dlouhou řadu let. V r. 1964 při svém studijním pobytu na observatoři Sacramento Peak v USA objevil, že plazma do smyčkových protuberancí vtéká z chromosféry, na rozdíl od tehdejší představy, že protuberance kondenzují z koróny. Také tato práce vzbudila světový ohlas a stala se klasickou. Je jedním z prvních českých odborníků, který se začal již před třemi desetiletími věnovat otázkám helioenergetiky, a to jak v teoretických studiích tak při prosazování praktických aplikací.

Doc. Josip Kleczek je též nositelem prestižní ceny Littera Astronomica, kterou uděluje Česká astronomická společnost osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěje k popularizaci astronomie v ČR.

Životopis

Doc. Josip Kleczek se narodil r. 1923 v Jugoslávii. Vystudoval matematiku, fyziku a astronomii na Karlově univerzitě. Od r. 1949 až dosud pracuje ve slunečním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Zde se soustředil především na výzkum slunečních erupcí a protuberancí. Patřil k zakládajícím členům redakční rady prestižního mezinárodního vědeckého časopisu "Solar Physics", který vychází od r. 1967 v Holandsku a dodnes je čestným členem této rady. Od počátku 70. let minulého století se začal zabývat také otázkami využití sluneční energie na Zemi (helioenergetikou).

Další jeho specialitou se staly astronomické a astronautické slovníky, které jsou světovým unikátem. V Mezinárodní astronomické unii (IAU) se kromě odborné práce v komisích pro výzkum Slunce soustředil zejména na výuku astronomie a zastával mj. funkci prezidenta 46. komise IAU. Zde pak r. 1966 založil a po plných 20 let řídil Mezinárodní školu pro mladé astronomy, podporovanou UNESCO a určenou zvláště studentům z rozvojových zemí. Sám též publikoval řadu učebnic a monografií. Procestoval celý svět, přednášel na mnoha světových univerzitách a všude si získal množství přátel pro svou nezištnou a optimistickou povahu i osobitý smysl pro humor. Byl rovněž řadu let předsedou sluneční sekce České astronomické společnosti.

Celý život je znamenitým popularizátorem astronomie. Napsal velké množství populárně-vědeckých knih a proslovil velké množství přednášek, v nichž strhujícím způsobem přibližuje i naprostým laikům astronomické poznatky, zasazené do širších filosofických souvislostí. Není divu, že diskuse po jeho přednáškách mívají často legendární délku.

Ačkoliv nedávno oslavil velké životní jubileum, věk mu nic neubral na zápalu pro astronomii a energii pro další práci.

Tiskové prohlášení si můžete stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »