Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nušlova cena za rok 2003

Nušlova cena za rok 2003

Tiskové prohlášení ČAS číslo 51

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2003 slunečního fyzika doc. RNDr. Josipa Kleczka, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne ve středu 10. září 2003 od 17 hodin v budově Akademie věd ČR v Praze. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Zánik světa z hlediska astronomie" Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.

Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS prof. Františku Nušlovi (1867-1951). Česká astronomická společnost obnovila její udělování po padesátileté přestávce v r. 1999.

Vědecká práce doc. Kleczka se po celý jeho život soustřeďuje na výzkum Slunce a vztahů Slunce - Země. Přitom dosáhl už na počátku své vědecké dráhy mimořádných úspěchů, když se soustředil na výzkum slunečních erupcí a protuberancí. Už počátkem 60. let minulého století zavedl objektivní míru mohutnosti erupcí a na jejich základě sestavil katalog erupční činnosti Slunce, který byl hojně citován dlouhou řadu let. V r. 1964 při svém studijním pobytu na observatoři Sacramento Peak v USA objevil, že plazma do smyčkových protuberancí vtéká z chromosféry, na rozdíl od tehdejší představy, že protuberance kondenzují z koróny. Také tato práce vzbudila světový ohlas a stala se klasickou. Je jedním z prvních českých odborníků, který se začal již před třemi desetiletími věnovat otázkám helioenergetiky, a to jak v teoretických studiích tak při prosazování praktických aplikací.

Doc. Josip Kleczek je též nositelem prestižní ceny Littera Astronomica, kterou uděluje Česká astronomická společnost osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěje k popularizaci astronomie v ČR.

Životopis

Doc. Josip Kleczek se narodil r. 1923 v Jugoslávii. Vystudoval matematiku, fyziku a astronomii na Karlově univerzitě. Od r. 1949 až dosud pracuje ve slunečním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Zde se soustředil především na výzkum slunečních erupcí a protuberancí. Patřil k zakládajícím členům redakční rady prestižního mezinárodního vědeckého časopisu "Solar Physics", který vychází od r. 1967 v Holandsku a dodnes je čestným členem této rady. Od počátku 70. let minulého století se začal zabývat také otázkami využití sluneční energie na Zemi (helioenergetikou).

Další jeho specialitou se staly astronomické a astronautické slovníky, které jsou světovým unikátem. V Mezinárodní astronomické unii (IAU) se kromě odborné práce v komisích pro výzkum Slunce soustředil zejména na výuku astronomie a zastával mj. funkci prezidenta 46. komise IAU. Zde pak r. 1966 založil a po plných 20 let řídil Mezinárodní školu pro mladé astronomy, podporovanou UNESCO a určenou zvláště studentům z rozvojových zemí. Sám též publikoval řadu učebnic a monografií. Procestoval celý svět, přednášel na mnoha světových univerzitách a všude si získal množství přátel pro svou nezištnou a optimistickou povahu i osobitý smysl pro humor. Byl rovněž řadu let předsedou sluneční sekce České astronomické společnosti.

Celý život je znamenitým popularizátorem astronomie. Napsal velké množství populárně-vědeckých knih a proslovil velké množství přednášek, v nichž strhujícím způsobem přibližuje i naprostým laikům astronomické poznatky, zasazené do širších filosofických souvislostí. Není divu, že diskuse po jeho přednáškách mívají často legendární délku.

Ačkoliv nedávno oslavil velké životní jubileum, věk mu nic neubral na zápalu pro astronomii a energii pro další práci.

Tiskové prohlášení si můžete stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Meteor

Při čekání na polární záři se mi dostal do záběru meteor.

Další informace »