Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Obloha 21. srpna 1968

Obloha 21. srpna 1968

Měsíc nad ránem 21. srpna 1968. Simulace: Stellarium
Autor: Petr Sobotka

Takhle vypadal Měsíc v noci z 20. na 21. srpna 1968, kdy začala okupace Československa! Byl téměř v novu, noc tedy byla velmi temná – ideální pro přepadení cizího státu! Tenký srpek vyšel nad obzor až v půl třetí ráno. Hvězdy byly samozřejmě na stejných místech, jako dnes. Z planet byl viditelný Saturn (vyšel ve 22 hod) a Mars až během svítání v půl páté. Bylo poměrně chladno a oblačno. A i kdyby ne, myšlenky na pozorování hvězdné oblohy jistě každého při poslechu rozhlasu ihned opustily. 

Třeba čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar, který měl tu noc službu u ondřejovského dalekohledu, sedl na kolo a okamžitě se jel hlásit ke svému vojenskému útvaru. Očekával mobilizaci. Jak to dopadlo, víme všichni. Na tuhle noc nezapomene nikdy žádný (nejen) astronom.

Simulace vzhledu oblohy v programu Stellarium 20. srpna 1968 ve 23:00 SELČ
Simulace vzhledu oblohy v programu Stellarium 20. srpna 1968 ve 23:00 SELČ

Na simulacích z programu Stellarium vidíme, že v době vstupu vojsk Varšavské smlouvy kolem 23. hodiny letního středoevropského času byla obloha tmavá, bezměsíčná. Nízko nad východem byla planeta Saturn.

Srpek Měsíce se vynořil nad ránem. Na obrázku je obloha ve 3:00 SELČ.

Vzhled oblohy v programu Stellarium 21. srpna 1968 ve 3:00 SELČ
Vzhled oblohy v programu Stellarium 21. srpna 1968 ve 3:00 SELČ

Sovětský svaz tehdy vypouštěl celou řadu fotoprůzkumných družic řady Kosmos. V encyklopedii Space 40 se například dočítáme, že 9. srpna vzlétla raketa Voschod s družicí Kosmos 235. Tato družice obíhala sedm dní a poté se návratový modul vrátil se snímky zpět na Zemi. Tyto družice byly odvozeny od sovětských lodí Voschod a šlo o řadu Zenit-2. 27. sprna pak letěl Kosmos 237 z řady Zenit-4, též podobné Voschodu s dalekohledem o ohnisku 3 metry.

Jen o den později, 28. srpna 1968 startoval bezpilotní Sojuz na čtyřdenní let, po kterém 1. září opět přistál.

V dnešních měřítkách se tedy startovalo opravdu často.

Článek vypracovali Martin Gembec a Petr Sobotka




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: 21. srpen 1968


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »