Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Obloha 21. srpna 1968

Obloha 21. srpna 1968

Měsíc nad ránem 21. srpna 1968. Simulace: Stellarium
Autor: Petr Sobotka

Takhle vypadal Měsíc v noci z 20. na 21. srpna 1968, kdy začala okupace Československa! Byl téměř v novu, noc tedy byla velmi temná – ideální pro přepadení cizího státu! Tenký srpek vyšel nad obzor až v půl třetí ráno. Hvězdy byly samozřejmě na stejných místech, jako dnes. Z planet byl viditelný Saturn (vyšel ve 22 hod) a Mars až během svítání v půl páté. Bylo poměrně chladno a oblačno. A i kdyby ne, myšlenky na pozorování hvězdné oblohy jistě každého při poslechu rozhlasu ihned opustily. 

Třeba čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar, který měl tu noc službu u ondřejovského dalekohledu, sedl na kolo a okamžitě se jel hlásit ke svému vojenskému útvaru. Očekával mobilizaci. Jak to dopadlo, víme všichni. Na tuhle noc nezapomene nikdy žádný (nejen) astronom.

Simulace vzhledu oblohy v programu Stellarium 20. srpna 1968 ve 23:00 SELČ
Simulace vzhledu oblohy v programu Stellarium 20. srpna 1968 ve 23:00 SELČ

Na simulacích z programu Stellarium vidíme, že v době vstupu vojsk Varšavské smlouvy kolem 23. hodiny letního středoevropského času byla obloha tmavá, bezměsíčná. Nízko nad východem byla planeta Saturn.

Srpek Měsíce se vynořil nad ránem. Na obrázku je obloha ve 3:00 SELČ.

Vzhled oblohy v programu Stellarium 21. srpna 1968 ve 3:00 SELČ
Vzhled oblohy v programu Stellarium 21. srpna 1968 ve 3:00 SELČ

Sovětský svaz tehdy vypouštěl celou řadu fotoprůzkumných družic řady Kosmos. V encyklopedii Space 40 se například dočítáme, že 9. srpna vzlétla raketa Voschod s družicí Kosmos 235. Tato družice obíhala sedm dní a poté se návratový modul vrátil se snímky zpět na Zemi. Tyto družice byly odvozeny od sovětských lodí Voschod a šlo o řadu Zenit-2. 27. sprna pak letěl Kosmos 237 z řady Zenit-4, též podobné Voschodu s dalekohledem o ohnisku 3 metry.

Jen o den později, 28. srpna 1968 startoval bezpilotní Sojuz na čtyřdenní let, po kterém 1. září opět přistál.

V dnešních měřítkách se tedy startovalo opravdu často.

Článek vypracovali Martin Gembec a Petr Sobotka




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: 21. srpen 1968


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Halo měsíční

Dosahovalo cca poloviční vzdálenosti od měsíce k jupiteru

Další informace »