Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Obloha 21. srpna 1968

Obloha 21. srpna 1968

Měsíc nad ránem 21. srpna 1968. Simulace: Stellarium
Autor: Petr Sobotka

Takhle vypadal Měsíc v noci z 20. na 21. srpna 1968, kdy začala okupace Československa! Byl téměř v novu, noc tedy byla velmi temná – ideální pro přepadení cizího státu! Tenký srpek vyšel nad obzor až v půl třetí ráno. Hvězdy byly samozřejmě na stejných místech, jako dnes. Z planet byl viditelný Saturn (vyšel ve 22 hod) a Mars až během svítání v půl páté. Bylo poměrně chladno a oblačno. A i kdyby ne, myšlenky na pozorování hvězdné oblohy jistě každého při poslechu rozhlasu ihned opustily. 

Třeba čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar, který měl tu noc službu u ondřejovského dalekohledu, sedl na kolo a okamžitě se jel hlásit ke svému vojenskému útvaru. Očekával mobilizaci. Jak to dopadlo, víme všichni. Na tuhle noc nezapomene nikdy žádný (nejen) astronom.

Simulace vzhledu oblohy v programu Stellarium 20. srpna 1968 ve 23:00 SELČ
Simulace vzhledu oblohy v programu Stellarium 20. srpna 1968 ve 23:00 SELČ

Na simulacích z programu Stellarium vidíme, že v době vstupu vojsk Varšavské smlouvy kolem 23. hodiny letního středoevropského času byla obloha tmavá, bezměsíčná. Nízko nad východem byla planeta Saturn.

Srpek Měsíce se vynořil nad ránem. Na obrázku je obloha ve 3:00 SELČ.

Vzhled oblohy v programu Stellarium 21. srpna 1968 ve 3:00 SELČ
Vzhled oblohy v programu Stellarium 21. srpna 1968 ve 3:00 SELČ

Sovětský svaz tehdy vypouštěl celou řadu fotoprůzkumných družic řady Kosmos. V encyklopedii Space 40 se například dočítáme, že 9. srpna vzlétla raketa Voschod s družicí Kosmos 235. Tato družice obíhala sedm dní a poté se návratový modul vrátil se snímky zpět na Zemi. Tyto družice byly odvozeny od sovětských lodí Voschod a šlo o řadu Zenit-2. 27. sprna pak letěl Kosmos 237 z řady Zenit-4, též podobné Voschodu s dalekohledem o ohnisku 3 metry.

Jen o den později, 28. srpna 1968 startoval bezpilotní Sojuz na čtyřdenní let, po kterém 1. září opět přistál.

V dnešních měřítkách se tedy startovalo opravdu často.

Článek vypracovali Martin Gembec a Petr Sobotka




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: 21. srpen 1968


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »