Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Opravdu Vám nechyběl? - Den hvězdáren a planetárií

Opravdu Vám nechyběl? - Den hvězdáren a planetárií

Noc nad hvězdárnou
Autor: Petr Horálek.

Stalo se již velkou tradicí oslovit návštěvníky a hlavně potenciální návštěvníky různých institucí například za pomoci „Noci v knihovně, v kostele, v muzeu… či kdekoliv jinde…“. Ovšem pro české milovníky astronomie podobná akce chyběla. Tedy, „Den hvězdáren a planetárií“ je tu – v letošním roce v pátek 15. března 2019.

Skvrna Autor: Richard Kotrba
Skvrna
Autor: Richard Kotrba
Ano, zní to možná podivně, vždyť hvězdárnu máme mnohdy spojenu s noční návštěvou jakési kulovité budovy s dlouhými „trubami“, skrze které se díváme na Měsíc či Saturna. Nu ano, to je jistě správné, ale jsou i hvězdárny, a je jich většina, ne-li všechny, které nás uvítají i ve dne. Buď třeba opět u dalekohledu, kterým můžeme pozorovat naše Slunce, nebo se lze i ve dne kochat umělou noční oblohou pod kopulí některého z našich planetárií. Nu a „den“ navíc v sobě zahrnuje vlastně jak den, tak i noc, tedy celých 24 hodin, dobu světla i tmy.

Logo AsHaP Autor: Marcel Bělík
Logo AsHaP
Autor: Marcel Bělík
Asociace hvězdáren a planetárií proto vyhlásila český „Den hvězdáren a planetárií“, tedy den, kdy bychom chtěli všem astronomii milovným lidem připomenout, že nad našimi hlavami se nachází obloha, po které se pohybují hvězdy, planety, Měsíc i Slunce, tu a tam se mihne meteor či kometa, tu a tam kosmická stanice či družice, a že na toto vše se můžeme podívat jednak svýma očima, jednak dalekohledy a jednak prostřednictvím projektorů našich planetárií.

Rok 2019 je prvním ročníkem tohoto „Dne“. Prvním, zkušebním, pokusným, ale v každém případě začínajícím. Jeho datum byl pro rok 2019 stanoven na 15. března. Pokud byste se chtěli v tento den podívat na některou z Vašich oblíbených či blízkých hvězdáren, shlédněte prosím její webovské stránky či plakáty, zda je hned v tomto prvním roce do projektu zapojena, a zda a v jakém čase se na ni můžete přijít podívat. Ovšem, i kdyby nebyla, stejně tam určitě v otvírací době zajděte, prostor nad našimi hlavami vždy stojí za podívání.

Kopule Autor: Marcel Bělík
Kopule
Autor: Marcel Bělík
Ovšem, i když nestihnete využít Den hvězdáren a planetárií letos, nebo bude zataženo, nebo se Vám prostě nebude chtít, budete mít možnost i v letech příštích. Termín však není pevný. Vzhledem k nejrůznějším soumrakovým, pozorovacím, pracovním i odpočinkovým faktorům je stanoven na pátek nejblíže první čtvrti v březnu každého roku.  Takže si můžete udělat i plán dlouho dopředu …

Den hvězdáren a planetárií 15. března 2019 je tu a je na nás a na Vás, jak s ním naložíme. Ovšem ať tak či tak, kdykoliv se podíváte na nějakou z našich hvězdáren, jistě nebudete zklamáni.

V současné době jsou do Dne hvězdáren a planetárií 2019 zapojeny tyto hvězdárny:

  • Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy - 16:30 na Štefanikově hvězdárně premiéra animovaného filmu pro děti Ťulda a hvězdy. Štefanikova hvězdárna otevřena 14-18 a 19-21 hodin. (http://www.planetum.cz/)
  • Hvězdárna v Rokycanech a Plzni (http://hvr.cz/)
  • Hvězdárna Veselí nad Moravou (http://www.hvezdarna-veseli.cz/)
  • Hvězdárna Vsetín (V pátek 15. 3. 2019 od 9:00 do 21:00 hodin zdarma prohlídka hvězdárny a meteorologické stanice, pozorování Slunce či večerní astronomické pozorování. (http://www.muzeumvalassko.cz/objekty/hvezdarna-vsetin/)
  • Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové (http://www.astrohk.cz/)
  • Hvězdárna a planetárium České Budějovice (http://www.hvezdarnacb.cz/)
  • Hvězdárna v Úpici (http://www.obsupice.cz)
  • Hvězdárna v Prostějově - Muzeum a galerie v Prostějově (Vstupné zdarma. Hvězdárna bude otevřena od 15:00 do 20:30. 15:00 Pozorování Slunce, 18:00 Podivuhodná difrakce, 19:30 Pozorování hvězdné oblohy, https://www.hvezdarnapv.cz/)
  • Techmania Science Center o.p.s. v Plzni (od 13:00 pozorování Slunce, od 15:45 kosmonautická přednáška v planetáriu, tyto akce zdarma, https://techmania.cz/cs/)
  • Hvězdárna F. Nušla v Jindřichově Hradci - bohatý program pro děti i dospělé (http://www.hvezdarnajh.cz/)
  • Hvězdárna Žebrák (http://www.hvezdarnazebrak.cz/)
  • Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o. - od 15 do 18 hodin exkurze po areálu, v 18 hodin přednáška a v 19 hodin začíná astronomické pozorování (https://www.astrovm.cz)

  • Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích - denní pozorování ve 13, 14,15 a 16 hod, večerní ve 20 a 21. 17:30 prezentace dalekohledu SHOT, v 17 pohádky, v 19 ukázka planetária (www.hapteplice.cz).

  • Astronomická společnost Chomutov - od 18 hodin prezentace na téma Hvězdárny a planetária v ČR (http://www.astro21.cz/)




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Noc hvězdáren a planetárií


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »