Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pomozte vybudovat nové astro.cz

Pomozte vybudovat nové astro.cz

Astro.cz Autor: Petr Sobotka
Astro.cz
Autor: Petr Sobotka
Hledáme zájemce, kteří nám pomohou předělat a rozšířit současné astro.cz. Hledáme autory textů, redaktory, programátory, grafiky.

Server České astronomické společnosti astro.cz je jedním z nejstarších webů v oblasti přírodních věd - uveden do provozu byl už 15. května 1995. Dlouhodobě je nejnavštěvovanějším astronomickým serverem přinášejícím novinky a zajímavosti s vesmírnou tématikou. Současná podoba, tedy vzhled a kostra redakčního systému, vznikla už v roce 2001. Za uplynulých 11 let sice docházelo k postupným úpravám a vylepšením, ale asi souhlasíte, že nazrál nejvyšší čas k razantní změně.

Naše cíle:

  • Větší přehlednost obsahu
  • Nový líbivější vzhled
  • Jednodušší redakční systém
  • Rozšíření obsahu
  • Další služby návštěvníkům

Přestože je astro.cz navštěvovaným webem s vysokým kreditem, situace je taková, že v jeho redakci působí jen pět lidí, z nichž jeden se stará převážně o programování redakčního systému. Všichni pracují ve svém volném čase a zdarma.

Přesto jsme se rozhodli, že se pokusíme naše představy uskutečnit. Snažíme se o to většinu roku 2012, ale jde nám to velmi pomalu. Musíme zajišťovat běžný chod astro.cz a současně pracovat na webu novém. Je nás na to málo, a proto hledáme nové spolupracovníky. Protože nemůžeme nabídnout honorář, doufáme, že se nám ozvou především nadšenci z řad astronomů, případně programátorů.

Koho hledáme:

  • 1. Redaktory
    - Na astro.cz je asi 200 stránek s obsahem. Ty je třeba pročíst, aktualizovat, zpřehlednit, některé sloučit, jiné zrušit.
    - Pro rozšíření obsahu je třeba mnoho stránek vytvořit. Především nově vzniklá sekce „Na obloze“ bude podávat aktuální informace o Měsíci, Slunci, planetách, družicích, proměnných hvězdách, kometách, atd.

  • 2. Programátory
    - Nový vzhled webových stránek připravuje firma Medio Interactive a práce jsou těsně před dokončením. Je třeba implementovat html šablony.
    - Redakční systém je nutno vylepšit a ulehčit tak práci redaktorům.

  • 3. Grafiky
    - Vytváření propagačních bannerů, plakátů, úprava vzhledu astro.cz tam, kde nebudou předlohy od firmy.

Toto je jen hrubý výčet, aby případný zájemce měl alespoň rámcovou představu. Bližší informace získáte na cas@astro.cz. Pište prosím krátké info o sobě a především s čím byste dokázali pomoci. Budeme rádi, když nám pomůžete a z nového webu se budete těšit spolu s námi.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Astro.cz


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »