Galileo Galiei. Autor: Wiki.V sobotu 15. února uplyne přesně 450 let od chvíle, kdy se narodil člověk, jehož jméno je dodnes známé nejen mezi milovníky historie, ale i mezi těmi, kteří si jinak těžkou hlavu s významnými osobnostmi minulosti či současnosti nedělají. Zároveň se však s tímto jménem pojí řada mýtů, z nichž nejznámější je věta „A přece se točí…“.
„Velká kniha přírody je psána matematickou řečí.“ (Galileo Galilei)
Vášnivý experimentátor
Pozorování Měsíce. Autor: Galileo Galilei.Galileo Galilei se narodil v roce 1564 v Pise. V roce 1589 začal učit na tamní univerzitě, později přešel na univerzitu do Padova. Zajímal se velmi živě o dění kolem sebe a snažil se najít zákonitosti, jimiž se tento svět řídí. Na poli výzkumů byl novátorský svým přístupem k experimentům, skeptickým názorem na všeobecně přijímané (a bez důkazů předkládané) „pravdy“ i analýzou pozorovaných dat. Velmi známé, i když ne zcela správně interpretované, jsou jeho pokusy s tělesy spouštěnými ze šikmé věže v Pize nebo pokus o změření rychlosti světla odkrytím žaluzií na lucernách pozorovaných ze dvou sousedních kopců.
Slavný astronom
Kresby slunečních skvrn. Autor: Galileo Galilei.Největších úspěchů však dosáhl v oblasti astronomie: pomocí vlastnoručně sestaveného dalekohledu pozoroval a zakresloval sluneční skvrny, krátery na Měsíci, objevil čtyři největší měsíce Jupitera, prstenec Saturnu a fáze Venuše. Jeho pozorování jasně ukazovala, že Koperníkův heliocentrický model vesmíru je správný. Ačkoliv se tak dostal do sporu s církví a v roce 1616 byl donucen své názory odvolat, nebyl ve skutečnosti žádným ateistou. Jeho víra v Boha však neznamenala být slepý a bezhlavě věřit všemu, co se píše v Bibli. To však mnozí vysoce postavavení představitelé nedokázali přijmout a tak byla jeho díla zakázána a Galileovi hrozilo uvěznění – trest byl nakonec zmírněn na doživotní domácí vězení. Až do své smrti v roce 1624 však pokračoval ve svém psaní a v učení. Téměř celá čtyři století však trvalo, než církev uznala svůj omyl: v roce 1992 se papež Jan Pavel II veřejně omluvil za postoj, který církev ke Galileovi měla, a přiznal, že na jeho názorech nic kacířského nikdy nebylo…
Jaké polopravdy a smyšlenky se o životě Galilea Galilei tradují?
Legendární věta…
Při odchodu od tribunálu římské inkvizice, kde byl donucen odvolat svůj názor na správnost Koperníkovy heliocentrické soustavy, měl prohlásit „A přece se točí!“ Nic takového však Galileo s největší pravděpodobností nikdy veřejně neřekl. Inkvizitoři by si to zcela určitě nenechali jen tak líbit a následky by pro Galilea mohly být velmi tragické (vzpomeňme na Giordana Bruna upáleného v roce 1600). Navíc ani žádný hodnověrný záznam o tak provokativním chování neexistuje.
Galileův dalekohled. Autor: Wiki.Je vynálezcem dalekohledu
Není! O skutečném vynálezci dalekohledu se toho moc neví, ale obecně je přijímán názor, že prvním, kdo sestavil čočky za sebe tak, že zdánlivě přibližovaly vzdálené předměty, byl údajně Hans Lippersey (roku 1608). Galileo „jen” využil svých znalostí k sestavení vlastního dalekohledu, který pak používal na astronomická pozorování a také jej předvedl italským obchodníkům – ti v něm viděli ideální nástroj pro námořní obchodní plavbu a začali jej rovněž používat.
Galileo oslepl, když pozoroval dalekohledem sluneční skvrny
Nikoliv! Galileo sice pozoroval sluneční skvrny, ale oslepl až v pozdním věku, pravděpodobně vlivem šedého nebo zeleného zákalu.
Nejznámější Galileova díla
Publikace Hvězdný posel. Autor: Galileo Galilei.Hvězdný posel (Sidereus Nuncius) s výsledky pozorování noční oblohy vyšel v na svou dobu nebývalém nákladu 550 výtisků a během několika dnů byl rozebrán.
Dialogy o dvou největších systémech světa (Dialogo sopra i due massimi sistemi del mondo) – kniha rozhovorů mezi zastáncem geocentrizmu, heliocentrikem a laikem, rozebírající obě soustavy a předkládající argumenty pro správnost heliocentrické soustavy.
Matematické rozpravy a pokusy (Discorsi e dimostrazioni matematiche, intorno à due nuove scienze) – vyšly v roce 1638 a shrnují poznatky o mechanice těles
Kromě literárních děl je Galileo také velmi známý jako konstruktér mikroskopu, krokového mechanizmu kyvadlových hodin a teploměru. Načrtl skici několika dalších mechanizmů. Ve své době tedy průkopník, jehož jméno si rozhodně ještě mnohé další generace budou připomínat.
Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti. Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236