Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Poslední finále 22. ročníku Astronomické olympiády

Poslední finále 22. ročníku Astronomické olympiády

Společná fotografie nejlepších řešitelů kategorií EF a GH 22. ročníku astronomické olympiády
Autor: Radka Křížová

V pátek 23. května proběhlo v Praze na Štefánikově hvězdárně a v kampusu Hybernská ústřední kolo 22. ročníku Astronomické olympiády pro „nejmladší kategorie“ EF a GH. Přesně padesátka nejlepších řešitelů krajských kol přijela ze všech koutů Česka, aby poměřila své síly v náročném celorepublikovém finále.

Mladší kategorie GH, určená pro 6. a 7. ročníky základních škol, proběhla již po několikáté v pražském Planetum, konkrétně na Štefánikově hvězdárně. Účastníci soutěžili v několika kolech. Soutěž byla zahájena výpočetní částí, při které finalisté zkoumali pohyb po Hohmannově elipse. Dále na řešitele čekaly úkoly na jednotlivých stanovištích rozmístěných po hvězdárně, které prověřily jejich všeobecný astronomický přehled, znalosti pozorovací techniky nebo znalosti jednotlivých objektů hvězdného nebe.

Stanoviště v hlavní kopuli Štefánikovy hvězdárny prověřilo u soutěžících mimo jiné i znalosti pozorovací techniky Autor: Tomáš Prosecký
Stanoviště v hlavní kopuli Štefánikovy hvězdárny prověřilo u soutěžících mimo jiné i znalosti pozorovací techniky
Autor: Tomáš Prosecký

Účastníci starší kategorie EF, určené pro 8. a 9. třídy základních škol, poměřili své znalosti v Kampusu Hybernská, společném projektu Magistrátu hlavního města Prahy a Univerzity Karlovy, jehož cílem je vytvořit centrum kultury, inovací, vědy a vzdělávání. Soutěžící opět museli prokázat všeobecný astronomický přehled, znalosti hvězdné oblohy a zejména pak své schopnosti v početní části klání. Zde zkoumali např. vlastnosti obyvatelné zóny planet, vzdálenost a rozměry hvězdy Betelgeuse nebo „hráli“ fiktivní galaktické šachy.

Finalisté kategorie GH během výpočetní části ústředního kola Autor: Lukáš Veselý
Finalisté kategorie GH během výpočetní části ústředního kola
Autor: Lukáš Veselý

Po zaslouženém obědě a přestávce byla pro všechny soutěžící a jejich doprovody připravena přednáška Mgr. Jakuba Rozehnala, Ph.D., ředitele Planetum, o migraci planet, po níž již následovalo tolik očekávané vyhlášení výsledků.

Vítězové kategorie EF

1. Viktorie Snášelová (Masarykovo gymnázium, Plzeň)
2. Tadeáš Smička (Základní škola Dr. Hrubého 2, Šternberk)
3. Vít Krejčí (Gymnázium Jana Nerudy, Praha)

Vítězové kategorie GH

1. Štěpán Remeš (Gymnázium T. G. Masaryka, Hustopeče)
2. Lukáš Mičko (Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba)
3. Petr Pavlík (PORG - gymnázium a základní škola, Praha)

Kromě nových vědomostí a zážitků byli účastníci odměněni hodnotnými cenami, pro ty na nejvyšších příčkách dokonce v podobě astronomických dalekohledů. Několik nejlepších řešitelů kategorie EF bude navíc pozváno na Mezinárodní workshop v astronomii a astrofyzice pro nadané žáky, kde budou mít šanci se utkat o místo v reprezentaci na Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA jr.), která se bude tento rok na podzim konat v Rumunsku.

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2024/25 probíhá již její 22. ročník. Finále kategorií EF a GH předcházelo o týden dříve finále kategorie CD a březnové finále nejstarší kategorie AB.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Partneři finále

Hlavním partnerem letošního finále kategorií GH a EF je pražské Planetum.

Poděkování

Autory úloh finále byli RNDr. Václav Pavlík, Ph.D., Jakub Vošmera, MMath., Ph.D., Bc. Radka Křížová a RNDr. Tomáš Franc, Ph.D.. Zadání recenzovali PhDr. Ing. Ota Kéhar, Ph.D. a RNDr. Tomáš Prosecký.

Jakožto organizátoři a porotci se na finále podíleli Mgr. Lenka Soumarová, RNDr. Tomáš Prosecký, RNDr. Tomáš Franc, Ph.D., RNDr. Václav Pavlík, Ph.D., Bc. Radka Křížová, Bc. David Kománek, Mgr. Magdalena Hrnková, Mgr. Stanislav Poddaný, Lukáš Veselý, Petra Horká a Filip Walter.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Prosecký
Vedoucí Štefánikovy hvězdárny, předseda ústřední komise Astronomické olympiády
Email: prosecky@planetum.cz




Štítky: Astronomická olympiáda


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »