Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Poslední finále 22. ročníku Astronomické olympiády

Poslední finále 22. ročníku Astronomické olympiády

Společná fotografie nejlepších řešitelů kategorií EF a GH 22. ročníku astronomické olympiády
Autor: Radka Křížová

V pátek 23. května proběhlo v Praze na Štefánikově hvězdárně a v kampusu Hybernská ústřední kolo 22. ročníku Astronomické olympiády pro „nejmladší kategorie“ EF a GH. Přesně padesátka nejlepších řešitelů krajských kol přijela ze všech koutů Česka, aby poměřila své síly v náročném celorepublikovém finále.

Mladší kategorie GH, určená pro 6. a 7. ročníky základních škol, proběhla již po několikáté v pražském Planetum, konkrétně na Štefánikově hvězdárně. Účastníci soutěžili v několika kolech. Soutěž byla zahájena výpočetní částí, při které finalisté zkoumali pohyb po Hohmannově elipse. Dále na řešitele čekaly úkoly na jednotlivých stanovištích rozmístěných po hvězdárně, které prověřily jejich všeobecný astronomický přehled, znalosti pozorovací techniky nebo znalosti jednotlivých objektů hvězdného nebe.

Stanoviště v hlavní kopuli Štefánikovy hvězdárny prověřilo u soutěžících mimo jiné i znalosti pozorovací techniky Autor: Tomáš Prosecký
Stanoviště v hlavní kopuli Štefánikovy hvězdárny prověřilo u soutěžících mimo jiné i znalosti pozorovací techniky
Autor: Tomáš Prosecký

Účastníci starší kategorie EF, určené pro 8. a 9. třídy základních škol, poměřili své znalosti v Kampusu Hybernská, společném projektu Magistrátu hlavního města Prahy a Univerzity Karlovy, jehož cílem je vytvořit centrum kultury, inovací, vědy a vzdělávání. Soutěžící opět museli prokázat všeobecný astronomický přehled, znalosti hvězdné oblohy a zejména pak své schopnosti v početní části klání. Zde zkoumali např. vlastnosti obyvatelné zóny planet, vzdálenost a rozměry hvězdy Betelgeuse nebo „hráli“ fiktivní galaktické šachy.

Finalisté kategorie GH během výpočetní části ústředního kola Autor: Lukáš Veselý
Finalisté kategorie GH během výpočetní části ústředního kola
Autor: Lukáš Veselý

Po zaslouženém obědě a přestávce byla pro všechny soutěžící a jejich doprovody připravena přednáška Mgr. Jakuba Rozehnala, Ph.D., ředitele Planetum, o migraci planet, po níž již následovalo tolik očekávané vyhlášení výsledků.

Vítězové kategorie EF

1. Viktorie Snášelová (Masarykovo gymnázium, Plzeň)
2. Tadeáš Smička (Základní škola Dr. Hrubého 2, Šternberk)
3. Vít Krejčí (Gymnázium Jana Nerudy, Praha)

Vítězové kategorie GH

1. Štěpán Remeš (Gymnázium T. G. Masaryka, Hustopeče)
2. Lukáš Mičko (Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba)
3. Petr Pavlík (PORG - gymnázium a základní škola, Praha)

Kromě nových vědomostí a zážitků byli účastníci odměněni hodnotnými cenami, pro ty na nejvyšších příčkách dokonce v podobě astronomických dalekohledů. Několik nejlepších řešitelů kategorie EF bude navíc pozváno na Mezinárodní workshop v astronomii a astrofyzice pro nadané žáky, kde budou mít šanci se utkat o místo v reprezentaci na Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA jr.), která se bude tento rok na podzim konat v Rumunsku.

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2024/25 probíhá již její 22. ročník. Finále kategorií EF a GH předcházelo o týden dříve finále kategorie CD a březnové finále nejstarší kategorie AB.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Partneři finále

Hlavním partnerem letošního finále kategorií GH a EF je pražské Planetum.

Poděkování

Autory úloh finále byli RNDr. Václav Pavlík, Ph.D., Jakub Vošmera, MMath., Ph.D., Bc. Radka Křížová a RNDr. Tomáš Franc, Ph.D.. Zadání recenzovali PhDr. Ing. Ota Kéhar, Ph.D. a RNDr. Tomáš Prosecký.

Jakožto organizátoři a porotci se na finále podíleli Mgr. Lenka Soumarová, RNDr. Tomáš Prosecký, RNDr. Tomáš Franc, Ph.D., RNDr. Václav Pavlík, Ph.D., Bc. Radka Křížová, Bc. David Kománek, Mgr. Magdalena Hrnková, Mgr. Stanislav Poddaný, Lukáš Veselý, Petra Horká a Filip Walter.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Prosecký
Vedoucí Štefánikovy hvězdárny, předseda ústřední komise Astronomické olympiády
Email: prosecky@planetum.cz




Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »