Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozorování hvězdné oblohy v Kadani

Pozorování hvězdné oblohy v Kadani

Pozorování v Kadani
Autor: Jaroslav Landa

V sobotu 15. 8. 2015 se uskutečnilo v zahradě Františkánského kláštera v Kadani další pozorování hvězdné oblohy pro širokou veřejnost s RNDr. Pavlem Pintrem, Ph.D, který s sebou přivezl hvězdářský dalekohled. Takové akce začínají mít již svojí tradici a každá další akce přivítá více a více zájemců o astronomická pozorování. Tentokrát se sešlo asi 60 účastníků včetně 20 dětí a studentů školního věku z blízkého a i vzdálenějšího okolí.

Ještě za světla Dr. Pavel Pintr představil zájemcům hvězdářský dalekohled, pověděl o základních parametrech dalekohledu, o jeho příslušenstvích, představil montáž napojenou na autobaterii, která umožňovala sledovat daný objekt po celou dobu pozorování. Poté se velmi poutavě rozhovořil o prvních hvězdách, které skrz polorozpadlou oblačnost začali pomrkávat na dychtivé pozorovatele. Dozvěděli jsme se tak o životě hvězd, o jejich velikostech a ohromných vzdálenostech. Dokonce jsme zjistili, že některé hvězdy nejsou osamocené, ale u některých z nich existují i další hvězdní průvodci. Posluchačům se tak otevřel vesmír mnohem více, než jak ho vnímali ještě před tímto setkáním. Oblačnost se pomalu rozpadala a Dr. Pavel Pintr nastavil dalekohled na dvojhvězdu Mizar – Alcor do souhvězdí Velkého Vozu. V průběhu pozorování laserovým ukazovátkem představil souhvězdí letní oblohy včetně letního trojúhelníku hvězd – Vega, Deneb, Altair.

Poté byl dalekohled nastaven na nejkrásnější planetu Sluneční soustavy – Saturn. To byl také zlatý hřeb celého večerního pozorování. V okuláru jsem spatřila malou slzičku. Po chvilce pozorování se slzička změnila na prstenec s kuličkou uvnitř prstence! Konečně jsem na vlastní oči spatřila prstenec u Saturna! Byl to prostě úžasný zážitek, na který jen tak nezapomenu.

Pozorování v Kadani Autor: Jaroslav Landa
Pozorování v Kadani
Autor: Jaroslav Landa
V průběhu pozorování se mraky rozehnaly a my jsme spatřili i několik jasných meteorů – Perseid. Konečně už vím, jaký je rozdíl mezi meteorem a meteoritem, který nám objasnil Dr. Pavel Pintr svým odborným výkladem. Dokonce jsme společně sledovali i několik slabších družic za pomoci aplikace chytrých telefonů.

Po planetě Saturn následovaly objekty vzdáleného vesmíru. Dívali jsme se na otevřenou hvězdokupu v souhvězdí Persea, fascinovalo mě to množství hvězd v okuláru! Nemohla jsem odtrhnout od toho oči. Poté jsme se podívali i na galaxii v Andromedě, nejvzdálenější objekt viditelný pouhým okem ze severní hvězdné oblohy. Nakonec naše putování po vesmíru jsme zakončili pozorováním kulové hvězdokupy v Herkulu.

Úžasná teplá noc pod hvězdnou oblohou mě moc nadchla a už teď se těším na úplné zatmění Měsíce, které nastane již na konci září. Ráda bych proto poděkovala RNDr. Pavlovi Pintrovi, Ph.D za úžasnou odbornou přednášku i pozorování a také KZK Kadaň za zprostředkování tohoto krásného setkání.

Krásný report zaslala redakci anonymní pozorovatelka, i tak děkujeme a rádi zveřejňujeme.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Večer pod hvězdami v Kadani
[2] Setkání pod hvězdnou oblohou Kadaně



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Kadaň, Pozorování 


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »