Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Práce hvězdných snů?

Práce hvězdných snů?

Hvězdárna a planetárium Brno hledá moderátora audiovizuálních představení v digitáriu.  

Co bude předmětem vaší práce? Především moderování a odbavování audiovizuálních pořadů pod umělou oblohou digitálního planetária. Naše představení se skládají z „filmů“ a živých vstupů moderátora, k dispozici je volná osnova s obsahem vašeho výkladu. Budete tedy sami ovládat digitální planetárium, vystupovat před návštěvníky všech věkových kategorií a interagovat s nimi.


Předpokládáme znalost hvězdné oblohy – nejnápadnějších hvězd a souhvězdí, stejně jako základní orientaci v astronomii (především pak v tématu Sluneční soustavy) a příbuzných vědních oborech. Výstupy moderátora se opakují několikrát denně, a to buď v dopoledních anebo odpoledních až večerních hodinách. Občas vás nemine služba během víkendů a svátků, nicméně dochází k pravidelnému střídání s dalšími moderátory. Součástí pracovní náplně je asistence návštěvníkům při usazování a odchodu ze sálu, koordinace úklidové firmy, realizace komerčních akcí apod.

Jelikož jsme otevřeni jakýmkoli nápadům, zcela jistě se můžete nad rámec svých povinností na Hvězdárně a planetáriu Brno realizovat i dalšími způsoby.

Co po vás požadujeme?

  • Ukončené vysokoškolské vzdělání na úrovni alespoň bakalářské zkoušky se zaměřením na přírodovědný obor z neživé přírody;
  • základní přehled v astronomických tématech, schopnost orientovat se na hvězdné obloze, uvítáme zkušenosti s praktickým pozorováním nebeských objektů dalekohledem;
  • komunikační a tvůrčí schopnosti;
  • dobrou znalost českého jazyka (anglický nebo německý jazyk výhodou);
  • zanlost práce s PC;
  • jakékoli předchozí tvůrčí aktivity výhodou.

Co nabízíme?

  • Plný pracovní úvazek (nástup možný ihned, s tříměsíční zkušební dobou);
  • stabilní zaměstnání ve veřejném sektoru;
  • kreativní práci v příjemném prostředí a dynamicky se rozvíjejícím kolektivu;
  • pružnou pracovní dobu, 5 týdnů dovolené;
  • autorské odměny, možnost dalšího vzdělávání i odborného růstu.

Pokud máte zájem pracovat v jednom z nejmodernějších planetárií v Evropě, prosím, zašlete na e-mailovou adresu e-mail@hvezdarna.cz 

  • motivační dopis (max. 1 normostrana);
  • strukturovaný životopis.

Vybrané uchazeče pozveme k osobnímu pohovoru. Tato výzva je platná do 31. srpna 2021.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »