Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Prázdniny s astronomií a kosmonautikou

Prázdniny s astronomií a kosmonautikou

Pozorování při táboře 2010. Autor: Věra Bartáková
Pozorování při táboře 2010.
Autor: Věra Bartáková
Nabídek na letní akce pro dospělé milovníky nočního nebe je několik. Co když se ale o astronomii zajímají děti? Samozřejmě, ty jezdí na astronomické tábory! Na letošní rok je jich připraveno zase o něco více než dřív a o některých už se na těchto stránkách už psalo. Sekce pro děti a mládež letos připravila dokonce tři tábory. Blíží se uzávěrka přihlášek a zbývá už jen několik volných míst. Pokud tedy stojíte o to prožít několik zajímavých dní v krásném prostředí a převážně pod oblohou (ať už denní nebo noční), neváhejte.

První z našich táborů je pouze týdenní. Koná se v krásném prostředí severních Čech, v oblasti pokryté ze 75 % lesy. Naší základnou bude Camp Valdek u Starých Křečan. Výhodou místa je čistá příroda, malé světelné znečištění a možnost pozorovat přímo před chatkami. Program je bohatý, pestrý, zaměřený na aktivitu mladých astronomů a motivovaný celotáborovou hrou. Začínáme v pátek 29. července a rozejdeme se v sobotu 6. srpna. Další informace a přihlášky jsou dostupné na stránkách Domu dětí a mládeže v Rumburku.

Noční pozorování při táboře 2010. Autor: Věra Bartáková
Noční pozorování při táboře 2010.
Autor: Věra Bartáková
Dalším "dvojitým" táborem je již osvědčený Astronomicko-kosmonautický tábor v Říčkách v Orlických horách. Dvojitý proto, že jsme letos prvně rozdělili táborníky do dvou skupin, na začátečníky a pokročilé. Oba tábory začínají 19. srpna, začátečníci končí v neděli 28. srpna, pokročilí až v úterý 30. srpna a ani tady se světelným nebo jiným znečištěním bojovat nebudeme. Začátečníci, tak jako v minulých letech, budou bydlet v penzionu Ski klub. Tábor pro ně bude (také tradičně) 10 denní a program zaměřený na základy astronomie a kosmonautiky. Pokročilí budou mít vlastní penzionek a vlastní program, ve kterém se do tajů astronomie a kosmonautiky ponoříme u trochu hlouběji. Neznamená to však, že by naši pokročilí museli prokázat nějaké důkladné znalosti! Jde nám především o to, umožnit dětem, které už na nějakém astronomickém táboře byly, chodí do astronomického kroužku nebo se jinak zajímají o astronomii či kosmonautiku, rozšířit si své dosavadní znalosti a naučit se něco nového. Protože se v minulých letech ukázalo, že 10 dní je na náš bohatý program málo, prodloužili jsme pro pokročilé dobu tábora na 12 dní. I tak se nám určitě z Říček opět nebude chtít odjet...

Vyhledávání v mapě oblohy při táboře 2010. Autor: Věra Bartáková
Vyhledávání v mapě oblohy při táboře 2010.
Autor: Věra Bartáková
Kromě astronomického a kosmo programu nás samozřejmě čeká také spousta her, celodenní výlet, táboráky, raketový den a další činnosti, které k letním táborům neodmyslitelně patří. Máme pozvané i zajímavé hosty. Část programu a celotáborová hra budou pro obě skupiny táborníků společné, dělit se budeme jen na vlastní astro a kosmo bloky. Další informace a přihlášky najdete na stránkách ZO ČSOP Žlutý květ.

Uzávěrka přihlášek pro všechny tři tábory je 15. května, případné dotazy ráda zodpovím na telefonu 737 826 352.

Na viděnou pod krásnou oblohou Lužických nebo Orlických hor se těší Věra Bartáková a Sekce pro děti a mládež ČAS.




O autorovi

Věra Bartáková

Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti. Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »