Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Proběhlo vyhodnocení soutěže o nejkrásnější portrét Slunce

Proběhlo vyhodnocení soutěže o nejkrásnější portrét Slunce

Vítězný snímek s názvem Slunce v paučinách.
Autor: Barbora Roštlapilová

Letní fotografická soutěž je u konce. Je dohlasováno a vítězové odměněni. Slavnostní vyhodnocení soutěže se konalo dne 30. 10. 2015 v Mokrém. Ceny osobně předávali vedoucí Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA v Pardubicích Petr Komárek spolu s astrofotografem Petrem Horálkem za Českou astronomickou společnost. Všem zúčastněným děkujeme!

Účastníci soutěže mohli zaslat dvě fotografie, které byly vystaveny na webových stránkách knihovny a také v tištěné podobě přímo v knihovně, kde také probíhalo hlasování. Soutěžních fotografií se sešlo 57 a rozhodování tedy nebylo vůbec jednoduché. Hlasující mohli vybrat až pět fotografií, které je zaujaly. Stačilo vyplnit hlasovací lístek a poslat e-mailem nebo jej vhodit do hlasovací schránky v knihovně. Osobně hlasovalo 37 osob a e-mailem jich došlo 106. Celkem tedy hlasovalo 142 osob, které předaly 631 hlasů. Soutěž se setkala opět s velkým zájmem, což předčilo všechna očekávání při faktu, že tak malá obec jako naše Mokré čítá pouhých 145 obyvatel! Bylo nám tedy velkou ctí pořádat celonárodní (vlastně mezinárodní) soutěž!

Zatmění Slunce v Maďarsku - soutěžní snímek. Autor: Pavel Vála.
Zatmění Slunce v Maďarsku - soutěžní snímek.
Autor: Pavel Vála.
Soutěžící měli zaslat spolu s fotografiemi také údaj o svém bydlišti. Snímky se Sluncem ve všech podobách k nám přišly až z Ústí nad Labem, Chomutova, Ostravy, Vlašimi, Přerova a dokonce ze Slovenska z Plevníku-Drienové. Nechyběly samozřejmě fotografie „Mokeráků“ a mokerských slunečních východů a západů. Slunce se objevovalo na fotografiích z dovolené od moře, z výletů po horách nebo jen když vykouklo za domy bydliště samotného fotografa. V každém případě všechny fotografie vzbuzovaly údiv a člověka hned naladily na dobrou náladu, tak jaksi sluníčkově. Určitě se většina z nás pohledem na hřejivé slunce alespoň v mysli vrátila do zcela již nenávratně minulých letních dní. A protože se do soutěže zapojili i samotní astrofotografové, údiv v nás vyvolaly i pohledy na nesmírně zajímavé jevy jako zatmění Slunce nebo tzv. protuberance.

Vítězové byli odměněni v několika kategoriích: Cena Hvězdárny b. A. Krause v Pardubicích, Cena knihovny U Mokřinky a Hlasování veřejnosti. Suverénně absolutním vítězem nejen ceny hvězdárny se stala teprve 12letá Barbora Roštlapilová se svým pozoruhodným snímkem "Slunce v pavučinách". Druhé místo v ceně hvězdárny obsadil fotograf Pavel Vála z Liberce se svým krásným snímkem "Úplné zatmění Slunce". Třetí místo hvězdárny pak obsadil Ing. Petr Jakubův se snímkem "Dobrou noc rytíři aneb Západ Slunce nad Blaníkem". Celé vyhodnocení najdete na stránkách knihovny.

Vítězka Barbora Roštlapilová s odměnami mezi organizátory soutěže - Petrem Komárkem za pardubickou hvězdárnu (vpravo) a Petrem Horálkem za Českou astronomickou společnost (vlevo). Autor: Dagmar Honsnejmanová.
Vítězka Barbora Roštlapilová s odměnami mezi organizátory soutěže - Petrem Komárkem za pardubickou hvězdárnu (vpravo) a Petrem Horálkem za Českou astronomickou společnost (vlevo).
Autor: Dagmar Honsnejmanová.

Vítězové obdrželi opravdu pěkné ceny: astronomický dalekohled Firstcope, exkurze na hvězdárny Pardubice a Úpice, předplatné astronomického časopisu Astropis, knihu Petra Horálka Tajemná zatmění, fotografickou knihu Vzpomínky na Opočno a další fotografické a cestovatelské knižní publikace.

Požitek z klidu… (snímek krásného jižního nebe nad pláží ostrova Mangaia). Autor: Petr Horálek
Požitek z klidu… (snímek krásného jižního nebe nad pláží ostrova Mangaia).
Autor: Petr Horálek
Po vyhodnocení se konala přednáška Petra Horálka, cestovatele, astrofotografa a popularizátora astronomie, s názvem Od citrónů na Zélandu pod Evropskou jižní observatoř. Petr Horálek poutavě vyprávěl o velkých snech, které sice znamenají dlouhou a trnitou cestu, ale na jejichž konci člověka čeká dobrodružství a vytoužená odměna neskutečných zážitků, nových poznání i nových přátelství. Jeho velkým snem bylo navštívit Cookovy ostrovy, které patří k nejkrásnějším na světě a které jsou pro mnohé tím pomyslným „rájem na zemi“. Aby se svému snu přiblížil, vydal se sbírat ovoce na Nový Zéland a na cestu si našetřit. Po únavných dnech trhání kiwi či trnitých citrusů na zdejších farmách, se  mohl v klidných chvílích kochat jižním hvězdnatým nebem a prostřednictvím astrofotografií jej ukázal celému světu. Jeho bezhlavá vášeň a touha ho nakonec zavedly ještě dál než jen na vysněné Cookovy ostrovy, jižního hvězdnatého ráje. Díky své vášni k fotografii a především obří míře štěstí se posléze přes Kanárské ostrovy a jižní Afriku dostal až do „Mekky“ současné astronomie. Tedy na observatoře La Silla a Paranal v Chile. Svoji nezvyklou pouť přiblížil dech beroucími nočními fotografiemi. Poznámka redakce: Na tuto přednášku se můžete těšit již 15. listopadu na Hvězdárně Žebrák!

Počasí sice nepřálo, abychom po přednášce mohli pozorovat hvězdné nebe nad Mokrým, což určitě byla škoda, vyprávění Petra Horálka nám však tuto nepřízeň nebe zcela vynahradilo. Soutěžící i návštěvníci se rozcházeli v pozdních hodinách a jejich nadšení a chvála byly tou poslední tečkou za nádherným hvězdným večerem.

Na závěr děkujeme všem partnerům soutěže: Hvězdárna barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice, Petr Horálek – astrofotograf a cestovatel, Česká astronomická společnost, obec Přepychy a město Opočno, časopis Moje země a obec Mokré.

Děkujeme všem soutěžícím za jejich účast a budeme se těšit na další rok soutěže! Za organizátory Dagmar Honsnejmanová, Petr Horálek a Petr Komárek.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Všechny soutěžní snímky
[2] Celá tisková zpráva

Převzato: Knihovna Mokré



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Slunce, Soutěž ČAS, Knihovna Mokré


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »