Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Projekt KYKLOP - první výsledky

Projekt KYKLOP - první výsledky

Projekt KYKLOP
Projekt KYKLOP
Projekt KYKLOP zahájený počátkem roku 2008 má za cíl pokusit se o kolektivní fotografování zajímavých astronomických úkazů. V současnosti je do projektu přihlášeno 34 astronomů. Z nich je téměř polovina (15) dokonce zahraničních. Na projektu tak spolupracují naši kolegové z Německa, Rakouska a samozřejmě i Slovenska. Díky tomu velikost báze, tj. vzdálenost dvou nejvzdálenějších pozorovatelů, činí ve směru Z<>V téměř 850 km, ve směru S<>J pak cca 420 km.

Vyhodnocení shromážděných snímků je pak do značné míry zautomatizováno speciálně pro tento projekt napsaným softwarem (aktivně zapojení do projektu mají k dispozici některé jeho fragmenty). Mimo "klasických" postupů jako je např. registrace či skládání obrazu umožňuje navíc i poměrně účinný preprocesing dílčích snímků zaměřený zejména na potlačení vlivu atmosféry. Součástí softwaru je totiž i poměrně přesný matematický model jejího chování. Proto je zpracování značně časově náročné (mj. např. veškeré obrazové informace jsou vyhodnocovány nikoliv jako 8 či 16 bitové celá čísla ale v plovoucí desetinné čárce). Výsledky však opravdu stojí za to.

Prvním pokusným objektem nemohlo být nic jiného než náš nejbližší vesmírný soused - Měsíc. V únoru 2008 došlo k zajímavému úkazu - zatmění Měsíce. Proto bylo datum snímání zvoleno právě na tento úkaz. Bohužel zejména nad naším územím počasí pozorování příliš nepřálo. Pouze dvou tuzemským pozorovatelům zapojených do projektu se podařilo zachytit alespoň část úkazu. O něco málo lépe na tom byli naší zahraniční kolegové. Zejména díky nim tak bylo možné vyhodnotit získané snímky a zpracovat je do výsledného obrázku, jehož zmenšenou verzi si máte možnost prohlédnout níže.

I přes poměrně malou výšku Měsíce nad obzorem lze tento první test hodnotit jako zdařilý. Díky více pořízených snímků bylo možné poměrně výrazně zvýšit dynamický rozsah snímku a následnou korekcí jasů dosáhnout poměrně dobré viditelnosti osvětlené části Měsíce i části ve stínu Země. Rovněž korekce vlivu atmosféry se ukázala jako velmi účinná.

Co dodat závěrem? Snad jen, že do projektu KYKLOP se v případě zájmu můžete samozřejmě přihlásit kdykoliv i Vy.

Článek převzat ze stránek Přístrojové a optické sekce ČAS




O autorovi



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »