Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Projekt KYKLOP - první výsledky

Projekt KYKLOP - první výsledky

Projekt KYKLOP
Projekt KYKLOP
Projekt KYKLOP zahájený počátkem roku 2008 má za cíl pokusit se o kolektivní fotografování zajímavých astronomických úkazů. V současnosti je do projektu přihlášeno 34 astronomů. Z nich je téměř polovina (15) dokonce zahraničních. Na projektu tak spolupracují naši kolegové z Německa, Rakouska a samozřejmě i Slovenska. Díky tomu velikost báze, tj. vzdálenost dvou nejvzdálenějších pozorovatelů, činí ve směru Z<>V téměř 850 km, ve směru S<>J pak cca 420 km.

Vyhodnocení shromážděných snímků je pak do značné míry zautomatizováno speciálně pro tento projekt napsaným softwarem (aktivně zapojení do projektu mají k dispozici některé jeho fragmenty). Mimo "klasických" postupů jako je např. registrace či skládání obrazu umožňuje navíc i poměrně účinný preprocesing dílčích snímků zaměřený zejména na potlačení vlivu atmosféry. Součástí softwaru je totiž i poměrně přesný matematický model jejího chování. Proto je zpracování značně časově náročné (mj. např. veškeré obrazové informace jsou vyhodnocovány nikoliv jako 8 či 16 bitové celá čísla ale v plovoucí desetinné čárce). Výsledky však opravdu stojí za to.

Prvním pokusným objektem nemohlo být nic jiného než náš nejbližší vesmírný soused - Měsíc. V únoru 2008 došlo k zajímavému úkazu - zatmění Měsíce. Proto bylo datum snímání zvoleno právě na tento úkaz. Bohužel zejména nad naším územím počasí pozorování příliš nepřálo. Pouze dvou tuzemským pozorovatelům zapojených do projektu se podařilo zachytit alespoň část úkazu. O něco málo lépe na tom byli naší zahraniční kolegové. Zejména díky nim tak bylo možné vyhodnotit získané snímky a zpracovat je do výsledného obrázku, jehož zmenšenou verzi si máte možnost prohlédnout níže.

I přes poměrně malou výšku Měsíce nad obzorem lze tento první test hodnotit jako zdařilý. Díky více pořízených snímků bylo možné poměrně výrazně zvýšit dynamický rozsah snímku a následnou korekcí jasů dosáhnout poměrně dobré viditelnosti osvětlené části Měsíce i části ve stínu Země. Rovněž korekce vlivu atmosféry se ukázala jako velmi účinná.

Co dodat závěrem? Snad jen, že do projektu KYKLOP se v případě zájmu můžete samozřejmě přihlásit kdykoliv i Vy.

Článek převzat ze stránek Přístrojové a optické sekce ČAS




O autorovi



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Třetí polární záře během 24 hodin.

Další informace »