První nositel „Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii roku“
Libor Richter. Autor: Archiv ČAM.Soutěž Česká astrofotografie měsíce, pořádaná Českou astronomickou společností, nás doprovází již osmým rokem, nepočítáme-li předkolo v roce 2005. Za tu dobu porota, nyní třináctičlenná, ocenila 85 astrofotografií měsíce a 6 titulů „Astrofotograf roku“.
Porota ČAM při volbě prvního nositele ceny J. Zemana. Autor: ČAM.
V roce 2012 však došlo k významné změně. Česká astronomická společnost zavedla novou cenu – „Cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii roku“, která nahradila dříve udělované ocenění „Astrofotograf roku“. Poslední lednový den roku 2013 tak porota ČAM na svém setkání poprvé měla tu čest volit jejího prvního nositele.
Zasedání poroty se jako již tradičně konalo na Slunečním oddělení Ondřejovské observatoře a jako již tradičně bylo velmi inspirativní. Na rozdíl od volby astrofotografie měsíce, která se koná po elektronických linkách e-mailu, předchází volbě nejvyššího ročního ocenění osobní diskuse, spojená s objasňováním různých postojů členů poroty.
Tentokrát se z tohoto téměř alchymistického tyglíku, plného vzrušených debat nad jednotlivými fotografiemi a jejich autory, vylouplo jméno, které astrofotografické obci není úplně neznámé.
Nositelem ceny se stal pan Libor Richter, v astrofotografické komunitě známý spíše pod přezdívkou Bíba.
Logo ČAM. Autor: ČAS.
I když si více o nositeli si můžete přečíst například na jeho profilu na stránkách ČAM, nebo na autorových vlastních stránkách autorových vlastních stránkách, přeci jen si dovolíme pár poznámek. Pan Libor Richter je typickým příkladem astrofotografa jednoduchých prostředků. Nespoléhaje se na poslední výkřiky moderní techniky vytváří astronomické snímky, které „berou dech“. Jeho obrázky komet, galaxií i vodíkových mlhovin skutečně zaujmou každého milovníka oblohy.
Galaxie NGC 7497. Autor: Libor Richter.
Pověstnou třešničkou na dortu astronomických snímků Libora Richtera jsou obrázky temných prachových mlhovin. Tato prezentace zviditelnění neviditelného, kterou završil právě v astrofotografii měsíce za prosinec 2012 plně přesvědčila porotu ČAM, že mu „Cena Jindřicha Zemana“ za rok 2012 náleží plným právem.
K předání ceny dojde během sjezdu České astronomické společnosti 23. března 2013 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu