Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První světlo pro dalekohled Gran Telescopio CANARIAS

První světlo pro dalekohled Gran Telescopio CANARIAS

Kresba dalekohledu Gran Telescopio Canarias (GTC).
Kresba dalekohledu Gran Telescopio Canarias (GTC).
Na Kanárských ostrovech brzy zahájí zkušební pozorování nový velký dalekohled Gran Telescopio Canarias (GTC). Příprava projektu dalekohledu byla zahájena před 17 lety a celkové finanční náklady na jeho realizaci dosáhnou 175 miliónů amerických dolarů. Jak je v poslední době zvykem, na výstavbě dalekohledu se podílí hned několik organizací. Hlavním investorem je Španělsko, na realizaci se podílejí také některé zahraniční vědecké společnosti. Především je to University of Florida a dvě mexické společnosti. Pozorovací čas bude rozdělen úměrně vloženým finančním prostředkům. Například na americkou univerzitu, která se podílela 5 % nákladů, připadne ročně 20 dnů pozorovacího času (jen aby zrovna bylo jasno).

Zatím bylo namontováno 12 ze 36 jednotlivých segmentů, které budou tvořit hlavní zrcadlo dalekohledu. To znamená, že dalekohled může již být použit ke zkušebním pozorováním. Vždyť se jedná o jednu třetinu objektivu, což se rovná docela velkému teleskopu. První astronomické snímky by měly být pořízeny již tento pátek, tj. 13. 7. 2007 (jak vidět, zdejší astronomové netrpí žádnými předsudky).

Zbývající segmenty budou nainstalovány v průběhu roku 2007, čímž se dalekohled stane jedním z největších optických dalekohledů světa. Oficiální uvedení dalekohledu do provozu je naplánováno na letní období roku 2008. Pozorování se pak rozběhnou na „plné obrátky“.

GTC bude klasickým reflektorem v konfiguraci Ritchey-Chrétien. Světlo vzdálených vesmírných objektů bude soustředěno primárním zrcadlem (M 1) a nasměrováno do ohniska. Zde bude zachyceno sekundárním zrcadlem (M 2) a přesměrováno do Cassegrainova ohniska, eventuelně terciální zrcadlo nasměruje paprsky do Nasmythova ohniska, případně k jiným detektorům dle potřeby.

Hlavní (primární) zrcadlo bude složeno z 36 nezávislých hexagonálních zrcadel o velikosti strany 936 mm. Mezi jednotlivými segmenty bude konstrukční mezera 3 mm. Celková sběrná plocha objektivu dosáhne průměru 10,4 m. Zrcadlo bude vybaveno systémem aktivní optiky, který bude vyrovnávat odchylky od ideální optické plochy, vzniklé deformacemi při změnách polohy. Sekundární zrcadlo bude mít průměr 1176 mm, terciální zrcadlo bude eliptické o rozměrech 1511 x 1063 mm. Celý dalekohled bude rovněž vybaven systémem adaptivní optiky – na základě sledování změn umělé hvězdy v důsledku atmosférických vlivů bude upravován výsledný obraz.

Avšak astronomové plánují mnohem větší dalekohledy. Evropská jižní observatoř ESO (European South Observatory) zahájila přípravu technického zadání projektu dalekohledu nové generace. Dalekohled ponese označení EELT (European Extremely Large Telescope). Evropská jižní observatoř (jejímž členem je od počátku letošního roku i Česká republika) provozuje zatím čtveřici dalekohledů o průměru 8,2 m. Jejich souhrnný název je VLT (Very Large Telescope – velmi velký dalekohled). Jedná se o jeden z vědecky nejúspěšnějších astronomických přístrojů na naší planetě. Nový dalekohled, který má být dokončen kolem roku 2017, jej však ve všech parametrech doslova přeskočí.

„Předpokládáme, že hlavní zrcadlo bude mít průměr 42 m,“ prohlásil zástupce ESO. Definitivní koncepce dalekohledu by měla být představena do konce tohoto roku. Astronom se prořekl, že jedním z důvodů pro tak velký průměr objektivu je i konkurenční projekt amerických astronomů, kteří pracují na dalekohledu o průměru 30 m. „My chceme realizovat dalekohled o něco málo větší,“ dodal skromně zástupce Evropské jižní observatoře.

Zdroj: spacenews.ru a www.gtc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »