Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  S českým astrofotografem za zatměním Slunce

S českým astrofotografem za zatměním Slunce

Eclipse 2017 Bardon
Autor: Zdeněk Bardon

Nenechte si ujít přednášku vynikajícího astrofotografa Zdeňka Bardona, která se uskuteční 8. listopadu 2017 od 18 hodin. V přednášce se dozvíte mnohé důležité a zajímavé informace o cestě k fotografii úplného zatmění Slunce. Astrofotografie je technicky a časově náročná disciplína, ale zatmění Slunce je v astronomii něco jako „Svatý grál“. V přednášce se dozvíte nejen jak se technicky připravit na fotografování, ale také jak „trnitá“ cesta k výsledku může být.

„S fotoaparátem za zatměním Slunce“, tak se jmenuje přednáška Zdeňka Bardona, člena Východočeské pobočky České astronomické společnosti, na festivalu FotoŠkoda Fest, která proběhne 8. 11. 2017. Odehraje se v Galerii Langhans, v 1. patře Foto Škoda v Praze ve Vodičkově ulici. Autor, spolu s pořadateli a garantem, kterým je firma Zeiss, připravili pro zájemce několik volných vstupenek. Ty si můžete registrovat na webu fotoskoda.cz.

Zdeněk Bardon
Zdeněk Bardon
Velký koníček Zdenka Bardona, astrofotografii, přinesla na svém ohonu kometa Kohoutek. Zcela jistě není sám, kdo začal svoji astronomickou kariéru právě díky úchvatné podívané na nebeské divadlo. Psal se rok 1973 a v časopise ABC mladých techniků a přírodovědců vyšel návod na stavbu dalekohledu. Babiččiny brýle splňovaly potřebná kritéria, a tak dalekohled z lepenky a papírových trubek byl na světě. Ani výprask už nemohl brýle vrátit do původní podoby, dalekohled již zůstal. Kometa odtančila do věčných vesmírných dálek, ale hobby s názvem astronomie bylo na světě a už zůstalo po celý život.

V civilním životě se zabývá automatizací v průmyslu a také robotizací astronomických observatoří po celém světě, ale někdy najde i trochu času, aby zachytil krásy a barvy vesmíru pro potěšení svoje i svých přátel díky pokročilým digitálním technologiím. Je zakladatelem a porotcem soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ a též hybatelskou duší knihy „Nebeské perly české a slovenské astrofotografie“.

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotoskoda.cz



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Sluneční zatmění


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »