Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelářČeská kosmická kancelář (CSO) Vás zve na seminář „Zapojení do projektů ESA“. Účastníci se dozvědí základní informace o Evropské kosmické agentuře (ESA) a jejím fungování, povinných a volitelných programech, do kterých se Česká republika zavázala přispívat na Radě ESA na ministerské úrovni 20. a 21. listopadu 2012, a způsobech a možnostech zapojení do jejích projektů. Seminář je svým obsahem zaměřen zejména na nováčky, kteří zatím nemají mnoho zkušeností. Na závěr semináře bude dán dostatečný prostor pro otázky a poté budou následovat B2B konzultace se zástupci CSO, při kterých mohou být probrány specifické problémy a otázky jednotlivých účastníků.
Datum
Čtvrtek 13. prosince 2012
Čas
09:00 – 13:00/16:00 (od 13:00 do 16:00 budou probíhat B2B konzultace)
Místo
Akademie věd České republiky
Místnost 205 ve druhém patře
Národní 3, Praha 1
Program
09:00
Přivítání účastníků a představení CSO
09:15
Česká republika v ESA
09:45
Programy ESA
10:45
Přestávka
11:15
Zapojení do projektů ESA
12:15
Otázky a B2B konzultace s pracovníky CSO
Registrace
Účast na semináři je bezplatná. Zájemci se mohou přihlásit vyplněním následujícího registračního formuláře až do 12. prosince 2012.
Pokud budete mít jakékoli dotazy, neváhejte kontaktovat Michala Kuneše, organizátora této akce, na emailu kunes@czechspace.cz.
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.