Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Solarografie - fotografie nonstop

Solarografie - fotografie nonstop

Solarografie, výstava Macieje Zapiora

Dovolujeme si Vás pozvat v úterý 10. 9. od 17 hodin na vernisáž výstavy Solarografie - fotografie nonstop autora Macieje Łukasze Zapióra. Událost proběhne ve veřejném prostoru v Galerii Nonstrop v ulici Malá Lazebnická v Jihlavě. Výstava potrvá do konce října. Solarografie je fotografická technika, která používá extrémně dlouhé expoziční doby. Tyto časy se mohou pohybovat v rozmezí od několika dnů do několika měsíců či let. Solarografie je variantou fotografie tzv. dírkovou komorou (angl. „Pinhole photography“), přičemž jako fotocitlivý materiál používá černobílý fotografický papír, který se poté neustaluje, ale většinou rovnou skenuje do počítače, což zachová zajímavé barevné podání snímku.

Výstava fotografií astronoma Macieje Łukasze Zapióra díky Solarogafické technice mapuje cestu Slunce a vizualizuje součet času. Pohrává si s naším lineárním vnímáním času, může být kaluží, či světelným mostem. Autor je astronom, vědec, který jako umělec bádá nad podstatou reality. Máme v minulosti řadu osobností, které v umění využívaly vědecké metody, vzpomeneme na Leonarda, Michelangela, či Bohumila Kubištu, který matematicky kalkuloval obrazové kompozice, či si vzpomeneme na průnik Mandelbrotových fraktálových vzorců na stěny galerií, generující zdánlivě podobnou vizualitu, důvěrně známou, pokaždé odlišnou. Solarografie generuje s tvůrčí proměnou podobný fotografický obraz, pokaždé odlišný.

Technika solarografie byla vynalezena a po světě rozšířena třemi umělci Diegem Lópezem Calvínem (Španělsko), Pawłem Kulou a Sławomirem Decykem (Polsko) v rámci projektu Solaris 2000. Účelem projektu bylo nepřerušené a současné pozorování trajektorií Slunce po obloze v různých částech světa pomocí podomácku vyrobených kamer. Kamery si vetšinou vyrábí z hliníkových plechovek od nápojů.

Na každém solarografickém snímku se objeví více či méně zakřivených, kontinuálních nebo přerušovaných čar. Jsou to denní dráhy Slunce po obloze přerušované obdobími oblačnosti. V případě, že expozice probíhají od jednoho slunovratu do druhého, na obrazu se zaznamenají všechny možné polohy Slunce. Více informaci česky nebo podrobněji o technice včetně filmů: http://analemma.pl/solarygrafia---solargraphy

Výstava v Malé Lazebnické v Jihlavě potrvá do konce října 2019.

---

Galerie Nonstrop je ale otevřený venkovní prostor ve středu historického města Jihlavy, v němž představy o umění nenarážejí na strop, ale dějí se ve vztahu k místně specifickým podmínkám. 

Galerie je situována v ulici Malá Lazebnická, která je charakteristická velmi úzkým půdorysem středověké soutky a členitými fasádami okolních domů. Ulička vede z dolní části hlavního náměstí k hradebnímu prostoru u farního kostela sv. Jakuba, v blízkosti památného vzrostlého buku. Prozatím je galerii vymezena asi třetinová část uličky, ústící ke kostelu. 

Pozvánka do Galerie Nonstrop v Jihlavě
Pozvánka do Galerie Nonstrop v Jihlavě

Galerie je zaměřena na prezentaci současného umění ve venkovním veřejném prostoru, je výzvou pro umělecké projekty, které bezprostředně reagují na genius loci tohoto místa a na otevřené povětrnostní podmínky. Galerie Nonstrop otevírá cestu k diskuzi o veřejném prostoru ve vztahu k současnému umění, v širším chápání o funkci umění ve veřejném prostředí. Pravidelnými výstavami chceme vnášet nové podněty do společnosti a podnítit nové úvahy veřejnosti nad sousobým uměleckým projevem.

Svojí činnost zahajuje první výstavou v březnu 2017. Provozovatelem celoročního provozu Galerie Nonstrop je statutární město Jihlava.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Maciej Zapiór, Výstava, Solarografie


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »