Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Společně do stratosféry

Společně do stratosféry

Hvězdárna Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Češi a Slováci spojili síly pro rozvoj vzdělávání a výzkum stratosféry

Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje a nezisková Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity se sídlem v Bratislavě přistoupily v rámci spolupráce k realizaci velmi nezvyklých vzdělávacích aktivit. Obě organizace spojují vzdělávací programy v oblasti přírodních věd, techniky a technologií se zaměřením na kosmickou techniku a její praktické využívání.

Díky společnému projektu spolufinancovaného z Fondu Mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013 začaly rozvíjet společné přeshraniční aktivity a připravují opravdu zajímavou činnost.

Stratosférický balón JULO2 Autor: SOSA
Stratosférický balón JULO2
Autor: SOSA
Realizovaný projekt si mimo jiné klade za cíl společným úsilím obou partnerů připravit a vypustit celkem čtyři stratosférické balóny s připravenými experimenty. Dva z letů budou sloužit k ověření používaných technologií a jejich přístrojové gondoly již budou vybaveny vědeckými experimenty. Další dva lety stratosférických balónů jsou určeny pro vynesení studentských experimentů, které budou vybrány v rámci soutěže.

Kromě toho společně připravujeme dvě pracovní setkání žáků a studentů se zájmem o kosmonautiku, astronomii, meteorologii, techniku a obecně o přírodní vědy, z nichž jedno se uskuteční na Slovensku a jedno v příhraniční oblasti České republiky. Dále připravujeme a zanedlouho nabídneme velmi zajímavé vzdělávací a motivační programy pro školy s tématikou významu a přínosů stratosférických letů, výzkumu i práce mladých lidí v tomto oboru.

Na závěr projektu je připraveno na české straně společné přeshraniční setkání nejen odborníků, ale také žáků, studentů a všech dalších zájemců.

Věříme, že velmi zajímavá a přitažlivá bude soutěž, které se mohou zúčastnit žáci nejvyšších ročníků základních škol (7. až 9. třídy), studenti škol středních i vysokých. Cílem soutěže je snaha vybrat z řady studentských nápadů takové experimenty, které jsou velmi zajímavé, přínosné, ale také v daných podmínkách realizovatelné. Mladí lidé budou moci přihlásit do soutěže své nápady, z nichž pak odborná porota vybere ty nejlepší a nejzajímavější. Autory nejlepších návrhů přizve ke spolupráci. Úspěšní účastníci soutěže pak budou mít možnost přímo se účastnit samotného startu stratosférického balónu s jejich vlastním experimentem. Budou se moci podílet na monitorování letu, příjmu vědeckých dat i jejich zpracování.

Fond Mikroprojektů OP SR-ČR Autor: Fond Mikroprojektů OP
Fond Mikroprojektů OP SR-ČR
Autor: Fond Mikroprojektů OP
Projekt začal v září 2013 a bude ukončen v červnu 2014.

Podrobnější informace najdete na internetových stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí, konkrétně v publikované tiskové zprávě.

Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace
Jakub Kapuš, Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »