Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Teplická hvězdárna znovu otevřená po rekonstrukci

Teplická hvězdárna znovu otevřená po rekonstrukci

Severozápadní kopule pro veřejná pozorování; v ochozu chráněném slunolamy probíhají výstavy
Autor: Z. Moravec

Dne 20. září 2018 se Hvězdárna v Teplicích opět otevřela pro veřejnost po déle než roční rekonstrukci. Teplická hvězdárna stojí na Písečném vrchu již od roku 1963, kdy byla poprvé otevřena veřejnosti. Po 55 letech se hvězdárna dočkala zcela zásadní rekonstrukce, která zcela změnila její tvář. V rámci rekonstrukce, která probíhala od června 2017 do července 2018, byla nejprve zcela vybourána a poté opět nově vybudována hlavní budova hvězdárny. Zachovány zůstaly pouze původní dvě kopule a částečně i prostory pod nimi. 

Moderní budova hvězdárny je nyní vybavena prostorným přednáškovým sálem s možností kvalitní projekce dataprojektorem. Obě kopule jsou nyní spojeny prostornou chodbou, ve které návštěvníci mohou shlédnout na interaktivních panelech zajímavé snímky, videa a informace o dění ve vesmíru i na Zemi. V obou ochozech kopulí lze kromě výhledu do okolí shlédnou i výstavy snímků na velkoformátových panelech, nyní na témata Sluneční soustava a Vzdálený vesmír. Oproti minulému stavu přibyl výtah pro invalidy a důstojná sociální zařízení. Pracovníci mají k dispozici nové kanceláře a pohodlné zázemí.

Původní budova teplické hvězdárny Autor: O. Šándor
Původní budova teplické hvězdárny
Autor: O. Šándor

Pohled na zrekonstruovanou hvězdárnu, vlevo jihovýchodní kopule, vpravo v suterénu se nachází hlavní vchod, v přízemí (z této strany v patře) přednáškový sál. Autor: P. Kuranda
Pohled na zrekonstruovanou hvězdárnu, vlevo jihovýchodní kopule, vpravo v suterénu se nachází hlavní vchod, v přízemí (z této strany v patře) přednáškový sál.
Autor: P. Kuranda

Na pozemku hvězdárny se nachází malý amfiteátr s možností posezení a vyhlídkou na okolní město a krajinu. Návštěvníci mohou při zvláštních akcích vystoupat na pochůznou střechu, kde máme možnost umístit přenosné dalekohledy a kde je také vynikající rozhled do okolí.

Dalekohledy v severozápadní kopuli slouží pro veřejná pozorování. Čočkový dalekohled s objektivem 150/2250 mm pro pozorování sluneční fotosféry, čočkový dalekohled s objektivem 152/900 mm pro pozorování sluneční chromosféry v čáře H-alfa a dalekohled konstrukce Schmidt-Cassegrain se zrcadlem 355/3910 mm pro večerní pozorování. Autor: Z. Moravec
Dalekohledy v severozápadní kopuli slouží pro veřejná pozorování. Čočkový dalekohled s objektivem 150/2250 mm pro pozorování sluneční fotosféry, čočkový dalekohled s objektivem 152/900 mm pro pozorování sluneční chromosféry v čáře H-alfa a dalekohled konstrukce Schmidt-Cassegrain se zrcadlem 355/3910 mm pro večerní pozorování.
Autor: Z. Moravec
Severozápadní kopule slouží pro veřejná pozorování. Na přesné paralaktické montáži jsou umístěny tři dalekohledy. Nový dalekohled typu Schmidt-Cassegrain se zrcadlem o průměru 35 cm a ohniskem 391 cm slouží pro večerní pozorování oblohy a bude používán i pro snímání oblohy kamerami, např. při pozorování zákrytových úkazů. Druhým novým dalekohledem je sluneční dalekohled pro pozorování sluneční chromosféry v čáře H-alfa. Jedná se o čočkový dalekohled s objektivem 152 mm vybavený tlakovým laděním červené spektrální čáry vodíku H-alfa. Třetí dalekohled je čočkový dalekohled s objektivem 15 cm a ohniskovou vzdáleností 225 cm vyrobený firmou Carl Zeiss Jena, který je na hvězdárně používán již po několik desetiletí a nyní bude sloužit zejména pro pozorování slunečních skvrn.

Dalekohled SHOT v jihovýchodní kopuli teplické hvězdárny určená pro sledování satelitů a kosmického smetí. Autor: P. Kuranda
Dalekohled SHOT v jihovýchodní kopuli teplické hvězdárny určená pro sledování satelitů a kosmického smetí.
Autor: P. Kuranda
Jihovýchodní kopule je nyní zaměřena na výzkumnou práci, především na pozorování umělých družic a kosmického odpadu. Tyto aktivity provádíme ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), které je Česká republika již 11 let členskou zemí, a která má zájem na sledování drah různých úlomků a zbytků starých družic, které mohou být nebezpečné pro současné i budoucí kosmické aktivity. Pro pozorování používáme dalekohled optické konstrukce modifikovaný Dall-Kirkham s hlavním zrcadlem o průměru 43 cm a ohniskovou vzdáleností 294 cm, který je dále opatřen citlivou CCD kamerou se zorným polem přes jeden čtverečný stupeň. Pro účely snadné identifikace dalekohledu našimi zahraničními partnery používáme pro náš senzor zkratku SHOT (Sand Hill Optical Telescope).

Pohled na zrekonstruovanou budovu od západu: přízemí s pochůznou střechou a malým amfiteátrem, vpravo jihovýchodní kopule, v pozadí hrad Doubravka. Autor: Z. Moravec
Pohled na zrekonstruovanou budovu od západu: přízemí s pochůznou střechou a malým amfiteátrem, vpravo jihovýchodní kopule, v pozadí hrad Doubravka.
Autor: Z. Moravec

Hvězdárna je otevřena veřejnosti při pravidelných pozorováních i při mimořádných akcích. Pravidelná večerní pozorování probíhají každý pátek a sobotu za jasného počasí vždy po setmění (konkrétní časy závisí na roční době). Každé sobotní a nedělní odpoledne probíhá pozorování Slunce. Každý čtvrtek mimo prázdniny se koná astronomický kroužek, jehož členové mají také možnost pozorovat oblohu našimi dalekohledy. Přes týden je pak hvězdárna otevřena pro předem objednané hromadné školní výpravy.

Tisková zpráva ze dne 20. 9. 2018

RNDr. Zdeněk Moravec, Ph.D., ředitel organizace
e-mail moravec@hapteplice.cz
Web: http://www.hapteplice.cz
Facebook: https://www.facebook.com/HaPTeplice/




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Hvězdárna Teplice


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »