Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Triedr - nejjednodušší dalekohled II

Triedr - nejjednodušší dalekohled II

Slovem triedr se dnes označuje každý dalekohled, v němž se používá trojbokých hranolů k dosažení vzpřímeného obrazu. Většinou se přitom jedná o dvojici spojených dalekohledů, v astronomické hantýrce nazývanou binar.

Každý takový přístroj charakterizují dvě čísla: zvětšení a průměr objektivu. Například 7x50 znamená, že triedr s objektivy o průměru pět centimetrů zvětšuje sedmkrát. Na první pohled se může zdát, že větší zvětšení přináší i lepší obraz. Skutečně, s dalekohledem se pak snadněji sledují jak dvojhvězdy, tak i Jupiterovy satelity či krátery na Měsíci. Na druhou stranu ale rostoucí zvětšení omezuje velikost zorného pole a pokud držíte triedr v ruce, může se až nepříjemně chvět. Jednoduše řečeno, pokud nebudete používat triedr na stativu, je optimální nejvýše desetinásobné zvětšení.

A co průměr objektivu? Binar je v noci skutečně mocným rozšířením našeho zraku, díky kterému vidíme mnohonásobně slabší hvězdy. Triedr 7x35 posbírá zhruba dvacetkrát více světla než naše neozbrojené oči (tj. optická soustava "1x8"). Triedr 7x50 dokonce padesátkrát víc, takže oproti předcházejícímu typu dalekohledu ukáže asi o magnitudu slabší hvězdy. Na druhou stranu je ale těžší a proto se vám při delším pozorování rychleji unaví ruce. Léta praxe ukázala, že optimální průměr objektivů je 50 milimetrů. (Na další padesátinásobné zvýšení sběrné plochy už potřebujete dalekohled o průměru objektivu 35 centimetrů.)

Objektivy triedrů jsou většinou pokryty tzv. antireflexní vrstvou (vypadá jako barevný, nejčastěji modrý, zelený či purpurový povlak). Zvyšuje propustnost čoček a snižuje nežádoucí vnitřní odrazy a dalších rušivé jevy. U levnějších typů je takto upraven pouze vnějších povrch objektivu a okuláru, zatímco dražší triedry mají ošetřeny všechny odrazné plochy. Přesto všechno lze z úspěchem k pozorování používat jednodušší triedry. Daň v podobě menšího kontrastu a dosahu je -- zdá se -- přijatelná.

Triedr byste měli vybírat také s ohledem na průměr vašich zorniček, jejichž velikost si před zrcadlem změříte pomocí průhledného pravítka při tlumeném osvětlení. Ilustrací může být rozdíl mezi binary 7x35 a 7x50. V prvním případě má dalekohled velikost výstupní pupily (světlý kruh viditelný v okuláru) pět milimetrů, ve druhém zhruba sedm milimetrů. (Velikost výstupní pupily můžete změřit pravítkem nebo spočítat podělením průměru objektivu zvětšením.) Jestliže máte průměr zorničky kolem sedmi milimetrů, kupte si 7x50. Pokud ale máte zorničku menší, řekněme kolem pěti milimetrů, bude pro vás vhodnější 7x35. U druhého typu 7x50 by totiž část světla posbíraného objektivy neprošla do vašeho oka. S triedrem 7x35 prostě uvidíte obdobně slabé objekty jako se 7x50. Jinou možností je vybrat si přístroj 10x50 -- i ten má totiž průměr výstupní pupily 5 milimetrů (a posbírá více světla než 7x35).

Kromě průměru objektivu a zvětšení se triedry tu a tam liší systémem ostření. Většina z nich má tzv. centrální ostření, které plynule bez zádrhelů posunuje oběma okuláry. Případnou odchylku pravého oka lze nastavit na pravém, samostatně pohyblivém okuláru. Narazit ale můžete i na (levnější) přístroje, u nichž centrální ostření chybí. Je zřejmě úplně jedno, který si vyberete. Centrální ostření je však pohodlnější. Nejlepší je verze ostření prostřednictvím široké středové osy, nikoli "jen" kolečkem mezi okuláry.

Pro pozorování i pro větší odolnost vůči nárazu je pak výhodný i pogumovaný povrch. Naopak zbytečné je kupovat přístroje se zoomem. Jsou drahé, mechanicky nestabilní a poskytují nepřirozené zorné pole.

Jako univerzální proto doporučujeme běžný triedr 10x50. Pozorujete-li často v místech, kde je temné nebe, je výhodnější 7x50, který může mít o něco větší zorné pole. Pokud chcete mít triedr téměř kapesní, můžete dát přednost typu 8x40, i když s ním neuvidíte tak slabé objekty a hvězdy.

Tyto triedry můžete pořídit velmi levně v různých "second-handech", na burzách a v zastavárnách. Šetřit ale není na místě. Nový přístroj lze se zárukou koupit za cenu kolem dvou tisíc korun. Nemusíte se přitom vyhýbat ani výrobkům z východní Evropy, nicméně i většina renomovaných firem prodává poměrně levné dalekohledy. Na druhou stranu -- koupě triedru je jednorázová záležitost, na které není vhodné příliš šetřit.

Související články: Triedr - nejjednodušší dalekohled I

Převzato: Astronomický deník




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »