Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Triedr - nejjednodušší dalekohled II

Triedr - nejjednodušší dalekohled II

Slovem triedr se dnes označuje každý dalekohled, v němž se používá trojbokých hranolů k dosažení vzpřímeného obrazu. Většinou se přitom jedná o dvojici spojených dalekohledů, v astronomické hantýrce nazývanou binar.

Každý takový přístroj charakterizují dvě čísla: zvětšení a průměr objektivu. Například 7x50 znamená, že triedr s objektivy o průměru pět centimetrů zvětšuje sedmkrát. Na první pohled se může zdát, že větší zvětšení přináší i lepší obraz. Skutečně, s dalekohledem se pak snadněji sledují jak dvojhvězdy, tak i Jupiterovy satelity či krátery na Měsíci. Na druhou stranu ale rostoucí zvětšení omezuje velikost zorného pole a pokud držíte triedr v ruce, může se až nepříjemně chvět. Jednoduše řečeno, pokud nebudete používat triedr na stativu, je optimální nejvýše desetinásobné zvětšení.

A co průměr objektivu? Binar je v noci skutečně mocným rozšířením našeho zraku, díky kterému vidíme mnohonásobně slabší hvězdy. Triedr 7x35 posbírá zhruba dvacetkrát více světla než naše neozbrojené oči (tj. optická soustava "1x8"). Triedr 7x50 dokonce padesátkrát víc, takže oproti předcházejícímu typu dalekohledu ukáže asi o magnitudu slabší hvězdy. Na druhou stranu je ale těžší a proto se vám při delším pozorování rychleji unaví ruce. Léta praxe ukázala, že optimální průměr objektivů je 50 milimetrů. (Na další padesátinásobné zvýšení sběrné plochy už potřebujete dalekohled o průměru objektivu 35 centimetrů.)

Objektivy triedrů jsou většinou pokryty tzv. antireflexní vrstvou (vypadá jako barevný, nejčastěji modrý, zelený či purpurový povlak). Zvyšuje propustnost čoček a snižuje nežádoucí vnitřní odrazy a dalších rušivé jevy. U levnějších typů je takto upraven pouze vnějších povrch objektivu a okuláru, zatímco dražší triedry mají ošetřeny všechny odrazné plochy. Přesto všechno lze z úspěchem k pozorování používat jednodušší triedry. Daň v podobě menšího kontrastu a dosahu je -- zdá se -- přijatelná.

Triedr byste měli vybírat také s ohledem na průměr vašich zorniček, jejichž velikost si před zrcadlem změříte pomocí průhledného pravítka při tlumeném osvětlení. Ilustrací může být rozdíl mezi binary 7x35 a 7x50. V prvním případě má dalekohled velikost výstupní pupily (světlý kruh viditelný v okuláru) pět milimetrů, ve druhém zhruba sedm milimetrů. (Velikost výstupní pupily můžete změřit pravítkem nebo spočítat podělením průměru objektivu zvětšením.) Jestliže máte průměr zorničky kolem sedmi milimetrů, kupte si 7x50. Pokud ale máte zorničku menší, řekněme kolem pěti milimetrů, bude pro vás vhodnější 7x35. U druhého typu 7x50 by totiž část světla posbíraného objektivy neprošla do vašeho oka. S triedrem 7x35 prostě uvidíte obdobně slabé objekty jako se 7x50. Jinou možností je vybrat si přístroj 10x50 -- i ten má totiž průměr výstupní pupily 5 milimetrů (a posbírá více světla než 7x35).

Kromě průměru objektivu a zvětšení se triedry tu a tam liší systémem ostření. Většina z nich má tzv. centrální ostření, které plynule bez zádrhelů posunuje oběma okuláry. Případnou odchylku pravého oka lze nastavit na pravém, samostatně pohyblivém okuláru. Narazit ale můžete i na (levnější) přístroje, u nichž centrální ostření chybí. Je zřejmě úplně jedno, který si vyberete. Centrální ostření je však pohodlnější. Nejlepší je verze ostření prostřednictvím široké středové osy, nikoli "jen" kolečkem mezi okuláry.

Pro pozorování i pro větší odolnost vůči nárazu je pak výhodný i pogumovaný povrch. Naopak zbytečné je kupovat přístroje se zoomem. Jsou drahé, mechanicky nestabilní a poskytují nepřirozené zorné pole.

Jako univerzální proto doporučujeme běžný triedr 10x50. Pozorujete-li často v místech, kde je temné nebe, je výhodnější 7x50, který může mít o něco větší zorné pole. Pokud chcete mít triedr téměř kapesní, můžete dát přednost typu 8x40, i když s ním neuvidíte tak slabé objekty a hvězdy.

Tyto triedry můžete pořídit velmi levně v různých "second-handech", na burzách a v zastavárnách. Šetřit ale není na místě. Nový přístroj lze se zárukou koupit za cenu kolem dvou tisíc korun. Nemusíte se přitom vyhýbat ani výrobkům z východní Evropy, nicméně i většina renomovaných firem prodává poměrně levné dalekohledy. Na druhou stranu -- koupě triedru je jednorázová záležitost, na které není vhodné příliš šetřit.

Související články: Triedr - nejjednodušší dalekohled I

Převzato: Astronomický deník




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »