Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Týden vědy a techniky na brněnské hvězdárně

Týden vědy a techniky na brněnské hvězdárně

Hvězdárna a planetárium Brno v noci.
Autor: HaP Brno.

Týden vědy a techniky Akademie věd České republiky je nejrozsáhlejší a největší vědecký festival v České republice. V pořadí 15. ročník proběhne od 6. do 12. listopadu 2017 v Praze, Brně, Ostravě a na dalších místech po celé České republice. Celkově se uskuteční více než několik stovek přednášek, výstav, dnů otevřených dveří… Vstup na všechny akce je zdarma!

pondělí 6. listopadu v 17:00
RNDr. Jiří Grygar, CSc., Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Petabytová astronomie
Astronomie jako archivní věda vyžaduje natrvalo zachovat údaje o každém astronomickém pozorování, neboť čas se nedá vrátit. Vynálezy dalekohledu a mikroskopu, zavedení fotografie a spektroskopie podstatně zvýšilo požadavky na rozsah hvězdných map a katalogů, které už v polovině 20. století obsahovaly terabyty dat, jak ukazuje jejich digitalizace. Nová pozemní i kosmická – nyní již téměř výhradně digitální – měření vedou k objemům dat řádu petabytů. Pokroky výpočetní techniky spouštějí éru synoptické astronomie, které neuniknou ani krátkodobé a vzácné jevy. Podobně se rozšiřují možnosti počítačových simulací složitých dějů při výbuších supernov, splývání černých děr i utváření kosmické pavučiny charakterizující stavbu a vývoj galaxií i velkorozměrnou strukturu vesmíru.

úterý 7. listopadu v 18:00 
Promítání 2 dílů Tichých hrozeb
Film „Zemětřesné roje“ nahlíží do tajemství procesů odehrávajících se pod zemí v krajině západních Čech. Co víme o tzv. zemětřesných rojích? Mohou být tyto malé otřesy hrozbou například pro vodní nádrže či lázeňské prameny, které se na tomto území nacházejí? Západní Čechy jsou pro české vědce díky výskytu zemětřesných rojů unikátní přírodní laboratoří. Uvidíte, jak se monitorují a zkoumají zemětřesné roje, i co vše se při nich odehrává. V dokumentu „Blízký vesmír“ uvidíte, co svou silou dokáže Slunce a proč pro nás může být tato naše jediná životadárná hvězda zároveň i hrozbou. S předními českými odborníky na problematiku kosmického počasí odhalíme taje polárních září, s astronomy nahlédneme do dalekohledů pozorujících nejen Slunce, ale i potenciálně nebezpečné blízko Země letící planetky. Dokument poodhaluje nedávný pád meteoritu Čeljabinsk a ukazuje unikátní systém českých kamer, které pravidelně a s velkou přesností zachycují rychlé pády meteoritů a bolidů nejen na našem území.

středa 8. listopadu v 18.00
RNDr. Václav Gvoždík, Ph.D, Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.
Biodiverzita obojživelníků a plazů v Kongu, aneb po stopách nového druhu krokodýla
Objevený, zapomenutý a znovuobjevovaný. To je příběh krokodýla konžského, trpaslíka mezi krokodýly z centrální Afriky. Václav Gvoždík z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na svých cestách za výzkumem biodiverzity obojživelníků objevil v Kongu unikátní lokalitu, kde tento plaz žije v sousedství krokodýla čelnatého, se kterým byl doposud zaměňován. Pojďte si poslechnout, jak probíhala dvouměsíční expedice a jaký měla výsledek.

čtvrtek 9. listopadu v 18.00
Doc. Lumír Gvoždík, Ph.D, Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.
Čolci-mistři proměny
Čolci jsou ocasatí obojživelníci s nepřímým vývojem. Kromě individuálního vývoje, který probíhá ve vodě a na souši, dospělí čolci periodicky střídají vodní a suchozemské prostředí po zbytek života. Na změny prostředí čolci reagují plastickými změnami. Tyto změny umožňují čolkům přizpůsobení předvídatelným změnám prostředí. Jsou ale plastická přizpůsobení dostatečně účinná, aby vykompenzovaly vliv lidské činnosti na populace těchto obojživelníků?

pátek 10. listopadu v 18.00
Ing. Eva Švábenská, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i.
Co neubrzdíš, neukecáš – co ubrzdíš, nadýcháš 
Frikční materiály jsou kompozitní materiály používané jako brzdové obložení dopravních prostředků. Mají stejné složení brzdové destičky vašeho auta, supersportu nebo letadla? Co vše v nich najdeme? Slouží nám a pomáhají v nebezpečí, ale jejich používání přináší i rizika pro naše zdraví a životní prostředí. Na přednášce se dozvíte, jak se vyvíjely brzdné systémy od kočáru až po Formuli 1, vývoj materiálů i to, co nás čeká v blízké budoucnosti.

sobota 11. listopadu v 18.00
Ing. Tomáš Vojtek, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i.
Má dokonalé křivky?
Kde příroda přidala a kde ubrala, aby její výtvory byly dokonalé? Stromy i kosti lidského těla rostou odolné a spolehlivé zdánlivě samy od sebe. Objevte s námi fascinující příklady z přírody i technické praxe, kdy tvar a struktura sehrály hlavní úlohu. Dozvíte se jak se i konstruktéři v technických oborech a výzkumu materiálů mohou přírodou inspirovat pro návrh kvalitních konstrukcí.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »