Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Týden vědy a techniky na brněnské hvězdárně

Týden vědy a techniky na brněnské hvězdárně

Hvězdárna a planetárium Brno v noci.
Autor: HaP Brno.

Týden vědy a techniky Akademie věd České republiky je nejrozsáhlejší a největší vědecký festival v České republice. V pořadí 15. ročník proběhne od 6. do 12. listopadu 2017 v Praze, Brně, Ostravě a na dalších místech po celé České republice. Celkově se uskuteční více než několik stovek přednášek, výstav, dnů otevřených dveří… Vstup na všechny akce je zdarma!

pondělí 6. listopadu v 17:00
RNDr. Jiří Grygar, CSc., Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Petabytová astronomie
Astronomie jako archivní věda vyžaduje natrvalo zachovat údaje o každém astronomickém pozorování, neboť čas se nedá vrátit. Vynálezy dalekohledu a mikroskopu, zavedení fotografie a spektroskopie podstatně zvýšilo požadavky na rozsah hvězdných map a katalogů, které už v polovině 20. století obsahovaly terabyty dat, jak ukazuje jejich digitalizace. Nová pozemní i kosmická – nyní již téměř výhradně digitální – měření vedou k objemům dat řádu petabytů. Pokroky výpočetní techniky spouštějí éru synoptické astronomie, které neuniknou ani krátkodobé a vzácné jevy. Podobně se rozšiřují možnosti počítačových simulací složitých dějů při výbuších supernov, splývání černých děr i utváření kosmické pavučiny charakterizující stavbu a vývoj galaxií i velkorozměrnou strukturu vesmíru.

úterý 7. listopadu v 18:00 
Promítání 2 dílů Tichých hrozeb
Film „Zemětřesné roje“ nahlíží do tajemství procesů odehrávajících se pod zemí v krajině západních Čech. Co víme o tzv. zemětřesných rojích? Mohou být tyto malé otřesy hrozbou například pro vodní nádrže či lázeňské prameny, které se na tomto území nacházejí? Západní Čechy jsou pro české vědce díky výskytu zemětřesných rojů unikátní přírodní laboratoří. Uvidíte, jak se monitorují a zkoumají zemětřesné roje, i co vše se při nich odehrává. V dokumentu „Blízký vesmír“ uvidíte, co svou silou dokáže Slunce a proč pro nás může být tato naše jediná životadárná hvězda zároveň i hrozbou. S předními českými odborníky na problematiku kosmického počasí odhalíme taje polárních září, s astronomy nahlédneme do dalekohledů pozorujících nejen Slunce, ale i potenciálně nebezpečné blízko Země letící planetky. Dokument poodhaluje nedávný pád meteoritu Čeljabinsk a ukazuje unikátní systém českých kamer, které pravidelně a s velkou přesností zachycují rychlé pády meteoritů a bolidů nejen na našem území.

středa 8. listopadu v 18.00
RNDr. Václav Gvoždík, Ph.D, Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.
Biodiverzita obojživelníků a plazů v Kongu, aneb po stopách nového druhu krokodýla
Objevený, zapomenutý a znovuobjevovaný. To je příběh krokodýla konžského, trpaslíka mezi krokodýly z centrální Afriky. Václav Gvoždík z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na svých cestách za výzkumem biodiverzity obojživelníků objevil v Kongu unikátní lokalitu, kde tento plaz žije v sousedství krokodýla čelnatého, se kterým byl doposud zaměňován. Pojďte si poslechnout, jak probíhala dvouměsíční expedice a jaký měla výsledek.

čtvrtek 9. listopadu v 18.00
Doc. Lumír Gvoždík, Ph.D, Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.
Čolci-mistři proměny
Čolci jsou ocasatí obojživelníci s nepřímým vývojem. Kromě individuálního vývoje, který probíhá ve vodě a na souši, dospělí čolci periodicky střídají vodní a suchozemské prostředí po zbytek života. Na změny prostředí čolci reagují plastickými změnami. Tyto změny umožňují čolkům přizpůsobení předvídatelným změnám prostředí. Jsou ale plastická přizpůsobení dostatečně účinná, aby vykompenzovaly vliv lidské činnosti na populace těchto obojživelníků?

pátek 10. listopadu v 18.00
Ing. Eva Švábenská, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i.
Co neubrzdíš, neukecáš – co ubrzdíš, nadýcháš 
Frikční materiály jsou kompozitní materiály používané jako brzdové obložení dopravních prostředků. Mají stejné složení brzdové destičky vašeho auta, supersportu nebo letadla? Co vše v nich najdeme? Slouží nám a pomáhají v nebezpečí, ale jejich používání přináší i rizika pro naše zdraví a životní prostředí. Na přednášce se dozvíte, jak se vyvíjely brzdné systémy od kočáru až po Formuli 1, vývoj materiálů i to, co nás čeká v blízké budoucnosti.

sobota 11. listopadu v 18.00
Ing. Tomáš Vojtek, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i.
Má dokonalé křivky?
Kde příroda přidala a kde ubrala, aby její výtvory byly dokonalé? Stromy i kosti lidského těla rostou odolné a spolehlivé zdánlivě samy od sebe. Objevte s námi fascinující příklady z přírody i technické praxe, kdy tvar a struktura sehrály hlavní úlohu. Dozvíte se jak se i konstruktéři v technických oborech a výzkumu materiálů mohou přírodou inspirovat pro návrh kvalitních konstrukcí.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »