Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  U nás doma na farmě aneb počítáme distribuovaně

U nás doma na farmě aneb počítáme distribuovaně

BOINC farma Jana Kondziolky
Autor: Jan Kondziolka

Naše domácí farma čítá téměř 2 ha pozemků, sad, 2 kozy, 30 křepelek a variabilní počet slepic, králíků a morčat. A pak je tu ještě druhá méně náročná farma, kterou si může pořídit úplně každý, klidně i v paneláku – naše výpočetní farma čítá 1 PC, 2 NTB a 6 telefonů!

Co je BOINC ve zkratce

Představte si, že máte vědecký projekt, který chrlí obrovské množství dat, nebo/a zároveň je velmi náročný na jejich zpracování, výpočet. Potom máte dvě možnosti – buďto máte bohaté sponzory a pořídíte si velmi výkonný superpočítač, nebo jste chudý projekt a necháte práci na dobrovolnících. Nasekáte svá data na miliony menších částí, ty necháte spočítat domácí počítače dobrovolníků a u vás se už jen dají dohromady výsledky. Dobrovolníky to jen stojí instalaci programu, trochu místa v RAM a zvýšené náklady na elektřinu v řádu desetikorun až stovek ročně v případě, když už jste trochu moc fanda.

Screenshot aplikace BOINC Autor: Jan Kondziolka
Screenshot aplikace BOINC
Autor: Jan Kondziolka
Z astronomicky zaměřených projektů bych rád jmenoval alespoň jeden a to Asteroids@home, projekt vědců z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, který z fotometrie planetek počítá jejich tvar. Další info, včetně možnosti downloadu najdete na stránkách kolektivního člena ČAS www.czechnationalteam.cz.

Proč počítat na telefonech?

Každý i starší dotykový telefon obsahuje poměrně výkonný procesor. Když říkám poměrně výkonný, myslím tím 800 MHz a více. Z dnešního pohledu to už sice není žádná sláva, ale vzpomeňme, jaké hry se hrály na podobných strojích třeba před deseti, patnácti lety. Nejsilnější stroj z mé farmy pak má 8×1700 MHz!!! Vraťme se ještě ale k tomu lowendu – ARM procesory mají jistě jinou architekturu, než klasické, nejsou tedy stoprocentně srovnatelné jen taktem, ale pro naše srovnání hrubým zaokrouhlením postačí. Jistě, jejich výkon je mnohem nižší, než u desktopových procesorů, ale dohání to zase nízkou spotřebou. Například starý 1 GHz telefon zpracovává jednotku obvykle v podobném poměru spotřeba/výkon, ale nepotřebný telefon je často mnohem dostupnější.

Historie celkového creditu Autor: Jan Kondziolka
Historie celkového creditu
Autor: Jan Kondziolka

To, že 800 MHz je z dnešního pohledu opravdu málo, je pravda, ale telefon si počítá non-stop, případně používané osobní telefony s více jádry počítají celou noc a když se toto dá dohromady, tak už to už je solidní farma. Důkazem jsou mé osobní statistiky, kde si můžete všimnout nárůstu na přelomu letošního roku, resp. poklesu světové pozice (níže znamená lépe). 

Historie světové pozice Autor: Jan Kondziolka
Historie světové pozice
Autor: Jan Kondziolka

A to je právě největší výhoda. Nikdo nemusí provozovat nic navíc. Stačí mu telefon, který už má, nebo jej od někoho získá za zlomek ceny. Nestojí ho to o nic víc a nejspíš to bude i provozně úspornější řešení. Především však odpadají pořizovací náklady nebo jsou jen minimální. Přitom se dá získat skutečně velký výpočetní výkon.

Na čem počítat?

Počítat se dá na každém stroji, který má Android, tedy nejen na telefonech, ale i na tabletech a dnes i dalších zařízeních. Bohužel Apple, ani Windows aplikaci BOINC nepodporují :-(. Také ne všechny starší telefony, které vypadají, že obsahují Android, jej používají. Např. v některých telefonech Samsung najdete OS Bada a jiné. Také ne všechny verze Androidu jsou vhodné, oficiální software funguje až od verze 4.1. Řešením je polský NativeBOINC, který si většinou poradí i se starší verzí. Pokud ani to nepomůže, posledním řešením je upgrade Androidu. V 99 procentech případů by jste nějakou cestou měli ke zdárnému výsledku dospět, avšak už se mi stalo konkrétně u staršího telefonu značky ZTE, že nejde a nejde a nejde…

Pokud byste chtěli počítat na svém využívaném telefonu, je vhodné dbát několik doporučení, aby nedocházelo ke zkracování kapacity baterie. BOINC má nastavenu maximální teplotu procesoru, tu doporučujeme překontrolovat, aby nedocházelo k přehřívání baterie. Zároveň je dobré telefon položit tak, aby bylo teplo odváděno. Vhodnější než rychlonabíječky jsou ty obyčejné, nebo USB a také je dobré umožnit baterii občasné vybití. U provozu vysloužilých telefonů samozřejmě nic z toho neřešíme, navíc slabší procesory tolik tepla z vlastní zkušenosti ani nevyvinou.

Leží vám telefon/tablet v šuplíku?

Screenshot aplikace BOINC Autor: Jan Kondziolka
Screenshot aplikace BOINC
Autor: Jan Kondziolka
Obrovským potenciálem jsou šuplíkové telefony. Když si koupíme nový telefon, většinou nevíme, co se starým. Přece se může jednou hodit a nedáme to přece k recyklaci... a leží tak doma v šuplíku. Roky leží v šuplíku...! Do stejné kategorie patří telefony s rozbitým displejem, nefunkčním sluchátkem, mikrofonem či jinou závadou, která brání pohodlnému užívání, avšak nebrání náběhu systému, tedy i počítání. A troufám si tvrdit, že tady je ještě jedna kategorie a to tablety (nejen) z doby jejich prvního boomu, kdy pak člověk zjistí, že to není až tak úžasné a k úplně všemu a ten výkon a konektivita taky ne a Angry birds už se omrzeli...

Pokud by jste takový telefon měli, neváhejte, zapojte do nabíječky/USB, nainstalujte a počítejte. Jako druhou možnost, za kterou budu velmi rád, je rozšíření mé domácí farmy (té výpočetní, zvířat máme dost!). Bude vás to sice stát poštovné, ale další starosti a živení stroje už necháváte na mě. Eventuálně se také dá domluvit na osobním převzetí na některé z astronomických akcí. V případě, že byste se rozhodli telefon/tablet darovat, napište na kondziolkajan(zavináč)seznam.cz, nejprve domluvíme podrobnosti.

Rozhodně nechci vaše data, programy, paměťové ani SIM karty. Telefon je nejlepší holý, s co nejvíce volným místem pro aplikaci. Naopak je vhodná nabíječka nebo USB kabel. Aktuálně též postrádám napájecí kabely a baterie. Samotná baterie telefonu nemusí mít velkou kapacitu, ale musí být v pořádku. Pokud počet darovaných strojů převýší stroje osobní, dostanou pro větší transparentnost vlastní účet.

Mou počítačovou farmu podporují Czechnationalteam a Česká astronomická společnost. Mou zvířecí farmu nikdo nepodporuje, naopak mi EU a český stát háže klacky pod nohy!




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.

Štítky: BOINC


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »