Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Úpičtí hvězdáři v Litomyšli

Úpičtí hvězdáři v Litomyšli

Litomysl - Upice
Litomysl - Upice
Město Litomyšl je známo nejen svými krásnými a vzácnými kulturními památkami, ale má také svou významnou astronomickou minulost. Právě zde se narodilo či pobývalo několik významných astronomů, o jejichž působení nalezneme zprávy nejen v místních archivech. Ale ani současní obyvatelé města svůj zájem o krásy oblohy neskrývají.
Fotografie: 13. března 2007, Milan Kment.

Projevili jej nejen při několika akcích astronomického rázu, které se v Litomyšli v minulých letech uskutečnily, ale také při prvním z řady čtyř plánovaných pozorovacích večerů. Ten se s účastí okolo sta zájemců uskutečnil 13. března tohoto roku. Obyvatelé města se sešli s astronomy z úpické hvězdárny v prostorách místního zámku. Po vyslechnutí dvou přednášek, ve kterých se seznámili nejen s objekty na obloze, ale i s úpickou hvězdárnou, se všichni odebrali na nádvoří. Zde bylo možno ty nejhezčí objekty pozorovat několika dalekohledy. Počasí přálo a v okolí zámku bylo zhasnuto veřejné osvětlení, nebylo tedy snad ničeho, co by pozorování v tak krásném prostředí rušilo.

To však bylo pouze první setkání. Další se uskuteční již brzy – 15. května 2007. Začátek přednášky je naplánován na půl deváté a po hodině již bude možno z nádvoří zámku pozorovat taje noční oblohy. Samozřejmě pokud to počasí dovolí. O přednášku však nepřijdete v žádném případě. Všichni zájemci o pozorování jsou srdečně zváni. Další podrobnosti o akci lze nalézt na internetovém portálu města Litomyšl.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Herschellova Granátová hvězda

Snímek zachycuje Mu Cephei, jednoho z největších a nejsvítivějších rudých veleobrů v naší Galaxii. Svou přezdívku „Granátová hvězda“ získala od Williama Herschela díky své hluboké, sytě červené barvě. Kdyby se Mu Cephei nacházela ve středu naší sluneční soustavy, její povrch by sahal až někam k oběžné dráze Saturnu. Hvězda je vizuálně zasazena do rozsáhlého komplexu emisních mlhovin IC 1396, jehož jemné vodíkové struktury tvoří na pozadí snímku lehce narůžovělý závoj.

Další informace »