Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Úpičtí hvězdáři v Litomyšli

Úpičtí hvězdáři v Litomyšli

Litomysl - Upice
Litomysl - Upice
Město Litomyšl je známo nejen svými krásnými a vzácnými kulturními památkami, ale má také svou významnou astronomickou minulost. Právě zde se narodilo či pobývalo několik významných astronomů, o jejichž působení nalezneme zprávy nejen v místních archivech. Ale ani současní obyvatelé města svůj zájem o krásy oblohy neskrývají.
Fotografie: 13. března 2007, Milan Kment.

Projevili jej nejen při několika akcích astronomického rázu, které se v Litomyšli v minulých letech uskutečnily, ale také při prvním z řady čtyř plánovaných pozorovacích večerů. Ten se s účastí okolo sta zájemců uskutečnil 13. března tohoto roku. Obyvatelé města se sešli s astronomy z úpické hvězdárny v prostorách místního zámku. Po vyslechnutí dvou přednášek, ve kterých se seznámili nejen s objekty na obloze, ale i s úpickou hvězdárnou, se všichni odebrali na nádvoří. Zde bylo možno ty nejhezčí objekty pozorovat několika dalekohledy. Počasí přálo a v okolí zámku bylo zhasnuto veřejné osvětlení, nebylo tedy snad ničeho, co by pozorování v tak krásném prostředí rušilo.

To však bylo pouze první setkání. Další se uskuteční již brzy – 15. května 2007. Začátek přednášky je naplánován na půl deváté a po hodině již bude možno z nádvoří zámku pozorovat taje noční oblohy. Samozřejmě pokud to počasí dovolí. O přednášku však nepřijdete v žádném případě. Všichni zájemci o pozorování jsou srdečně zváni. Další podrobnosti o akci lze nalézt na internetovém portálu města Litomyšl.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »