Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Brně byla pokřtěna poštovní známka vydaná u příležitosti 100. výročí České astronomické společnosti

V Brně byla pokřtěna poštovní známka vydaná u příležitosti 100. výročí České astronomické společnosti

Křest poštovní známky vydané u příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno/Pavel Karas

Poštovní známka vydaná u příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti (založena 1917) byla slavnostně představena a také pokřtěna v sobotu 8. listopadu 2017 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.

Známku v sálu planetária pokřtili ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek, ředitel České pošty pro jižní Moravu Tomáš Křepela, tajemník Svazu českých filatelistů Julius Cacka, předseda Klubu filatelistů Alfonse Muchy Zdeněk Okáč a místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan. 

V rámci akce byl mezi 13. a 18. hodinou ve foyer planetária zajištěn i provoz příležitostné přepážky České pošty, na které bylo k dispozici například i příležitostné razítko s motivy brněnské hvězdárny.

Křest poštovní známky vydané u příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti. Autor: Hvězdárna a planetárium Brno/Pavel Karas
Křest poštovní známky vydané u příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno/Pavel Karas

Autorem příležitostné známky s nominální hodnotou 16 Kč je výtvarník Vladimír Suchánek. Autorem rytiny na tzv. obálce prvního dne (FDC) je rytec Bohumil Šneider. Na známce autor zobrazil noční oblohu s hvězdami, pod kterou je stylizovaná observatoř. Obálka prvního dne znázorňuje motivy Slunce a Měsíce. Na příležitostném razítku jsou fragmenty budovy Hvězdárny a planetária v Brně.

Poštovní známka s nominální hodnotou 16 Kč vyšla v nákladu 750 tisíc kusů a je použitelná v poštovním rámci České republiky pro obyčejné dopisy do 50g a pro pohlednice. Známka byla vytvořena technikou plnobarevného ofsetu a vychází spolu s obálkou prvního dne (FDC). Známku lze zakoupit na všech filatelistických přepážkách (tedy tam, kde mají pošty svou specializovanou přepážku), na webových stránkách České pošty a dále na vybraných poštách.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] 100 let České astronomické společnsoti
[2] Hvězdárna a planetárium Brno
[3] Česká pošta
[4] Svaz českých filatelistů
[5] Klub filatelistů Alfonse Muchy



Fotogalerie

O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: 100 let ČAS, Známka, Hvězdárna a planetárium Brno


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »