Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Brně byla pokřtěna poštovní známka vydaná u příležitosti 100. výročí České astronomické společnosti

V Brně byla pokřtěna poštovní známka vydaná u příležitosti 100. výročí České astronomické společnosti

Křest poštovní známky vydané u příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno/Pavel Karas

Poštovní známka vydaná u příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti (založena 1917) byla slavnostně představena a také pokřtěna v sobotu 8. listopadu 2017 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.

Známku v sálu planetária pokřtili ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek, ředitel České pošty pro jižní Moravu Tomáš Křepela, tajemník Svazu českých filatelistů Julius Cacka, předseda Klubu filatelistů Alfonse Muchy Zdeněk Okáč a místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan. 

V rámci akce byl mezi 13. a 18. hodinou ve foyer planetária zajištěn i provoz příležitostné přepážky České pošty, na které bylo k dispozici například i příležitostné razítko s motivy brněnské hvězdárny.

Křest poštovní známky vydané u příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti. Autor: Hvězdárna a planetárium Brno/Pavel Karas
Křest poštovní známky vydané u příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno/Pavel Karas

Autorem příležitostné známky s nominální hodnotou 16 Kč je výtvarník Vladimír Suchánek. Autorem rytiny na tzv. obálce prvního dne (FDC) je rytec Bohumil Šneider. Na známce autor zobrazil noční oblohu s hvězdami, pod kterou je stylizovaná observatoř. Obálka prvního dne znázorňuje motivy Slunce a Měsíce. Na příležitostném razítku jsou fragmenty budovy Hvězdárny a planetária v Brně.

Poštovní známka s nominální hodnotou 16 Kč vyšla v nákladu 750 tisíc kusů a je použitelná v poštovním rámci České republiky pro obyčejné dopisy do 50g a pro pohlednice. Známka byla vytvořena technikou plnobarevného ofsetu a vychází spolu s obálkou prvního dne (FDC). Známku lze zakoupit na všech filatelistických přepážkách (tedy tam, kde mají pošty svou specializovanou přepážku), na webových stránkách České pošty a dále na vybraných poštách.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] 100 let České astronomické společnsoti
[2] Hvězdárna a planetárium Brno
[3] Česká pošta
[4] Svaz českých filatelistů
[5] Klub filatelistů Alfonse Muchy



Fotogalerie

O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. Od roku 2010 je členem Výkonného výboru České astronomické společnosti, kde se stará především o správu významných ocenění členů ČAS. Působí také jako místopředseda Pobočky Vysočina ČAS. Krom astronomie (především oblasti meziplanetární hmoty) se zabývá ekonomií a související problematikou neziskového sektoru.

Štítky: 100 let ČAS, Známka, Hvězdárna a planetárium Brno


9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

12P Pons-Brooks

12P/Pons–Brooks je periodická kométa s obežnou dobou 71 rokov. Zodpovedá klasickej definícii kométy typu Halley s obežnou dobou medzi 20 a 200 rokmi a je tiež jednou z najjasnejších známych periodických komét, ktorá vo svojom prístupe k perihéliu dosahuje absolútnu vizuálnu magnitúdu ~ 5 . Kométu Pons-Brooks objavil na observatóriu v Marseille v júli 1812 Jean-Louis Pons a neskôr ju v roku 1883 objavil William Robert Brooks. Najbližší prechod perihélia je 21. apríla 2024, pričom najbližšie priblíženie k Zemi je 1,55 AU (232 miliónov km) 2. júna 2024. Očakáva sa, že kométa zjasní na zdanlivú magnitúdu 4,5. Jadro kométy sa odhaduje na priemer približne 30 km za predpokladu, že počas fotometrie v roku 2020 neprodukovalo príliš veľa prachu a plynu. 12P/Pons–Brooks môže byť materským telesom slabého decembrového meteorického roja κ-Draconids, ktorý je aktívny približne od 29. novembra do 13. decembra. Vyfotené 27.2.2024 krátko po západe Slnka za zlých podmienok cez vysokú oblačnosť. Chvíľami ani guiding nefungoval. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, guidescope 180mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 37x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, 30 darks, master darkflats 27.2.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »