Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Praze skončil sjezd České astronomické společnosti

V Praze skončil sjezd České astronomické společnosti

Logo České astronomické společnosti
Autor: ČAS

V sobotu 18. září skončil v pražském planetáriu (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy – Planetum) 21. sjezd České astronomické společnosti. Čestným předsedou České astronomické společnosti je známý astrofyzik a popularizátor astronomie RNDr. Jiří Grygar, CSc. Předsedou na další čtyřleté období byl znovuzvolen sluneční fyzik a emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 279 z 20. 9. 2021

Česká astronomická společnost zvolila tři čestné členy: Zdeňka Bardona z Rasošek, Martina Šolce z  Prahy a Josefa Zahrádku z  Mladé Boleslavi. Přehled všech čestných členů najdete na https://www.astro.cz/spolecnost/oceneni-cas/cestni-clenove-cas.html.

Česká astronomická společnost je jednou z nejstarších vědeckých společností u nás. V prosinci tohoto roku to bude již 104 roků od jejího založení. Dnes je sdružena v Radě vědeckých společností České republiky. Tu na sjezdu České astronomické společnosti zastupoval její předseda doc. RNDr.  Lubomír Hrouda, CSc.

Sjezd České astronomické společnosti 18. 9. 2021 Autor: Pavel Suchan
Sjezd České astronomické společnosti 18. 9. 2021
Autor: Pavel Suchan
Česká astronomická společnost je ve vynikající kondici. Má na 750 individuálních a 29 kolektivních členů – více o struktuře společnosti https://www.astro.cz/spolecnost/usporadani-spolecnosti.html. Věnuje se výzkumu vesmíru v oborech exoplanet, proměnných hvězd, meziplanetární hmoty, Slunce a dalších. Významně se věnuje také popularizaci astronomie a podpoře mladých talentů. Mezi výjimečné výsledky patří např. popularizační a informační web www.astro.cz, Astronomická olympiáda a umístění na předních příčkách na mezinárodních astronomických olympiádách, je významným hybatelem (dnes ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí) v problematice světelného znečištění. Pořádá také řadu akcí pro veřejnost, nyní již zase prezenčně, aktuálně v rámci Evropské noci vědců v pátek 24. září 2021.

Po rozsáhlé diskuzi sjezd České astronomické společnosti přijal tuto rezoluci:

Česká astronomická společnost důrazně upozorňuje na skutečnost, že nekontrolovaný nástup satelitních mega-konstelací negativně zasahuje do práv ostatních uživatelů kosmického prostoru. Jedná se zejména o narušení astronomických měření, finanční ztráty, znehodnocení kulturního dědictví a riziko vzniku kosmického smetí. Vyzýváme vládu České republiky, aby v mezinárodním měřítku prosadila odpovídající novelizaci kosmického práva.

Přesně a srozumitelně o tomto problému např. v posledním blogu Evropské jižní observatoře (Česká republika je členským státem od roku 2007) – https://www.eso.org/public/blog/rescuing-the-stars/.

V České republice mohou problematiku okomentovat např. Soňa Ehlerová – sona@ig.cas.cz / Josef Sebera – josef.sebera@asu.cas.cz / Pavel Suchan – pavel.suchan@asu.cas.cz.

Podpis memoranda o spolupráci ČAS a SAS na sjezdu ČAS 18. 9. 2021 Autor: Petr Sobotka
Podpis memoranda o spolupráci ČAS a SAS na sjezdu ČAS 18. 9. 2021
Autor: Petr Sobotka
V programu byl také slavnostní podpis Memoranda o spolupráci mezi Slovenskou astronomickou společností a Českou astronomickou společností. Vlevo předseda SAS docent Rudolf Gális, vpravo předseda ČAS profesor Petr Heinzel.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení (PDF)
[2] Tiskové prohlášení (DOC)



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Sjezd 2021


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »