Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Praze skončil sjezd České astronomické společnosti

V Praze skončil sjezd České astronomické společnosti

Logo České astronomické společnosti
Autor: ČAS

V sobotu 18. září skončil v pražském planetáriu (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy – Planetum) 21. sjezd České astronomické společnosti. Čestným předsedou České astronomické společnosti je známý astrofyzik a popularizátor astronomie RNDr. Jiří Grygar, CSc. Předsedou na další čtyřleté období byl znovuzvolen sluneční fyzik a emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 279 z 20. 9. 2021

Česká astronomická společnost zvolila tři čestné členy: Zdeňka Bardona z Rasošek, Martina Šolce z  Prahy a Josefa Zahrádku z  Mladé Boleslavi. Přehled všech čestných členů najdete na https://www.astro.cz/spolecnost/oceneni-cas/cestni-clenove-cas.html.

Česká astronomická společnost je jednou z nejstarších vědeckých společností u nás. V prosinci tohoto roku to bude již 104 roků od jejího založení. Dnes je sdružena v Radě vědeckých společností České republiky. Tu na sjezdu České astronomické společnosti zastupoval její předseda doc. RNDr.  Lubomír Hrouda, CSc.

Sjezd České astronomické společnosti 18. 9. 2021 Autor: Pavel Suchan
Sjezd České astronomické společnosti 18. 9. 2021
Autor: Pavel Suchan
Česká astronomická společnost je ve vynikající kondici. Má na 750 individuálních a 29 kolektivních členů – více o struktuře společnosti https://www.astro.cz/spolecnost/usporadani-spolecnosti.html. Věnuje se výzkumu vesmíru v oborech exoplanet, proměnných hvězd, meziplanetární hmoty, Slunce a dalších. Významně se věnuje také popularizaci astronomie a podpoře mladých talentů. Mezi výjimečné výsledky patří např. popularizační a informační web www.astro.cz, Astronomická olympiáda a umístění na předních příčkách na mezinárodních astronomických olympiádách, je významným hybatelem (dnes ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí) v problematice světelného znečištění. Pořádá také řadu akcí pro veřejnost, nyní již zase prezenčně, aktuálně v rámci Evropské noci vědců v pátek 24. září 2021.

Po rozsáhlé diskuzi sjezd České astronomické společnosti přijal tuto rezoluci:

Česká astronomická společnost důrazně upozorňuje na skutečnost, že nekontrolovaný nástup satelitních mega-konstelací negativně zasahuje do práv ostatních uživatelů kosmického prostoru. Jedná se zejména o narušení astronomických měření, finanční ztráty, znehodnocení kulturního dědictví a riziko vzniku kosmického smetí. Vyzýváme vládu České republiky, aby v mezinárodním měřítku prosadila odpovídající novelizaci kosmického práva.

Přesně a srozumitelně o tomto problému např. v posledním blogu Evropské jižní observatoře (Česká republika je členským státem od roku 2007) – https://www.eso.org/public/blog/rescuing-the-stars/.

V České republice mohou problematiku okomentovat např. Soňa Ehlerová – sona@ig.cas.cz / Josef Sebera – josef.sebera@asu.cas.cz / Pavel Suchan – pavel.suchan@asu.cas.cz.

Podpis memoranda o spolupráci ČAS a SAS na sjezdu ČAS 18. 9. 2021 Autor: Petr Sobotka
Podpis memoranda o spolupráci ČAS a SAS na sjezdu ČAS 18. 9. 2021
Autor: Petr Sobotka
V programu byl také slavnostní podpis Memoranda o spolupráci mezi Slovenskou astronomickou společností a Českou astronomickou společností. Vlevo předseda SAS docent Rudolf Gális, vpravo předseda ČAS profesor Petr Heinzel.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení (PDF)
[2] Tiskové prohlášení (DOC)



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Sjezd 2021


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »