Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Valašská astronomická společnost pokračuje
Petr Kubala Vytisknout článek

Valašská astronomická společnost pokračuje

VAS_logo.jpg
Valašská astronomická společnost (VAS) je nejnovějším kolektivním členem se statutem pobočky České astronomické společnosti, i když historie VAS je mnohem delší.

Valašská astronomická společnost (VAS) vznikla jako občanské sdružení v roce 1996 a už 1. ledna 1997 se stala kolektivním členem ČAS. Pod smlouvou jsou podepsaní tehdejší předsedové obou společností. Za VAS František Martinek a za ČAS Dr. Jiří Grygar.

VAS sídlí od svých počátků na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí, se kterou úzce spolupracuje při některých akcích. Však také ve vedení společnosti byli po 10 let zaměstnanci hvězdárny. Členům VAS je 11x ročně zasílán programový letáček hvězdárny, který obsahuje také informace o aktuálním dění v astronomii. Jednou ročně vydává VAS pro své členy Zpravodaj. Ten reflektuje nejen dění ve společnosti ale také přináší další články z astronomie a kosmonautiky. Členové VAS se scházejí jednou za dva roky na sněmu společnosti, který se tradičně koná v rámci známého podzimního kosmonautického semináře na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí.

V roce 2006 se nepodařilo zvolit nové vedení společnosti a činnost sdružení se tak musela na dlouhou dobu omezit. Nová Rada VAS byla zvolena až v květnu 2007. Prvním větším úkolem nového vedení společnosti bylo posílení vztahů s ČAS. Od letošního roku je tak VAS kolektivním členem se statutem pobočky České astronomické společnosti. Při pohledu na rozložení poboček zjistíte, že VAS je v současnosti jedinou pobočkou ČAS na území Moravy a Slezska. Pro členy VAS to znamená možnost stát se členem ČAS a mít současně své kmenové členství ve VAS. Mimo jiné se tím zjednoduší placení členských příspěvků.

Od března vydává Valašská astronomická společnost elektronický časopis Gliese, který se 6x ročně věnuje problematice exoplanet a života ve vesmíru. Časopis Gliese spolupracuje s organizacemi podobného zaměření v České republice i v zahraničí.

Členství ve VAS je od letošního roku dvojí: klasické a elektronické. Elektroničtí členové dostávají programové letáčky a zpravodaj prostřednictvím e-mailů.

HVM-02.jpg
Pokud se chcete stát členem VAS můžete se podívat na internetové stránky společnosti: http://vas.astrovm.cz nebo dorazit na letošní sněm, který se bude zřejmě konat v sobotu 29. listopadu v rámci semináře Kosmonautika a raketová technika.

VAS je také vhodná pro ty, kteří mají zájem o členství v České astronomické společnosti a jsou z Moravy či Slezska. VAS pochopitelně ve svých řadách uvítá i stávající členy ČAS a prakticky kohokoliv se zájmem o astronomii či kosmonautiku. Zájem o astronomii nebo kosmonautiku je ostatně jedinou „podmínkou“, věk ani bydliště nehrají roli.

Další informace:

Kontakt:

e-mail: kubala@astro.cz
Další kontakty a informace pro zájemce o členství jsou dostupné na stránkách VAS.




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »