Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Veřejná přednáška nositele Nobelovy ceny za objev kvarků
redakce Vytisknout článek

Veřejná přednáška nositele Nobelovy ceny za objev kvarků

Centrum pro Teoretická Studia UK a AV ČR a Santa Fe Institute si Vás dovolují srdečně pozvat na veřejnou přednášku
"SIMPLICITY AND COMPLEXITY"
kterou při příležitosti symposia Scaling biodiversity přednese
Prof. Murray Gell-Mann
nositel Nobelovy ceny za objev kvarků
Středa 20. října, 18 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20
Přednáška se koná pod záštitou rektora University Karlovy v Praze prof. ing. Ivana Wilhelma, CSc. a je určena široké posluchačské obci.

Profesor Murray Gell-Mann je znám především svým objevem kvarků za který mu byla roku 1969 udělěna Nobelova cena. Na počátku šedesátých let bylo při vzájemných srážkách protonů a jiných částic na urychlovačích objevena celá řada nových elementárních částic. Uspořádat je do přehledného schématu, které by vysvětlovalo vzájemné vztahy mezi nimi, se podařilo právě Gell-Mannovi. Vyšel z představy základních elemntárních částic, které nazval kvarky (quarks). Pomocí tří kvarků a jejich antičástic se podařilo sestavit všechny elementární částice známé v té době. Tato představa se dále vyvinula ve fundamentální nástroj pro popis světa elementárních částic, tzv. standardní model (důležitým krokem bylo vysvětlení tzv. asymptotické volnosti při vzájemném silovém působení mezi kvarky, za které byla udělena trojici amerických fyziků [Gross, Politzer, Wilczek] letošní Nobelova cena). Standardní model byl potvrzen celou řadou experimentů.

Počátkem devadesátých let se profesor Murray Gell-Mann angažoval v založení Santa Fe Institutu, nového vědeckého ústavu věnovaného širokému interdisciplinárnímu výzkumu komplexních adaptivních systémů. Obecně řečeno, jde o studium systémů, které se vyvíjejí s použitím získaných informací. Ať už jde o dítě učící se mateřský jazyk, o bakteriální kmen stávající se resistentní vůči antibiotiku, či o vědeckou komunitu testující novou teorii. Tyto myšlenky profesor Gell-Mann popularizoval v úspěšné knize "The Quark and the Jaguar: Adventures in the Simple and the Complex", kterou vydal před několika lety.

Odkazy:
http://www.cts.cuni.cz/
http://www.cts.cuni.cz/events.html
http://www.santafe.edu/events/workshops.php
http://iforum.cuni.cz/IFORUM-1327.html




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »