Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Veřejná přednáška nositele Nobelovy ceny za objev kvarků
redakce Vytisknout článek

Veřejná přednáška nositele Nobelovy ceny za objev kvarků

Centrum pro Teoretická Studia UK a AV ČR a Santa Fe Institute si Vás dovolují srdečně pozvat na veřejnou přednášku
"SIMPLICITY AND COMPLEXITY"
kterou při příležitosti symposia Scaling biodiversity přednese
Prof. Murray Gell-Mann
nositel Nobelovy ceny za objev kvarků
Středa 20. října, 18 hod., Modrá posluchárna, Celetná 20
Přednáška se koná pod záštitou rektora University Karlovy v Praze prof. ing. Ivana Wilhelma, CSc. a je určena široké posluchačské obci.

Profesor Murray Gell-Mann je znám především svým objevem kvarků za který mu byla roku 1969 udělěna Nobelova cena. Na počátku šedesátých let bylo při vzájemných srážkách protonů a jiných částic na urychlovačích objevena celá řada nových elementárních částic. Uspořádat je do přehledného schématu, které by vysvětlovalo vzájemné vztahy mezi nimi, se podařilo právě Gell-Mannovi. Vyšel z představy základních elemntárních částic, které nazval kvarky (quarks). Pomocí tří kvarků a jejich antičástic se podařilo sestavit všechny elementární částice známé v té době. Tato představa se dále vyvinula ve fundamentální nástroj pro popis světa elementárních částic, tzv. standardní model (důležitým krokem bylo vysvětlení tzv. asymptotické volnosti při vzájemném silovém působení mezi kvarky, za které byla udělena trojici amerických fyziků [Gross, Politzer, Wilczek] letošní Nobelova cena). Standardní model byl potvrzen celou řadou experimentů.

Počátkem devadesátých let se profesor Murray Gell-Mann angažoval v založení Santa Fe Institutu, nového vědeckého ústavu věnovaného širokému interdisciplinárnímu výzkumu komplexních adaptivních systémů. Obecně řečeno, jde o studium systémů, které se vyvíjejí s použitím získaných informací. Ať už jde o dítě učící se mateřský jazyk, o bakteriální kmen stávající se resistentní vůči antibiotiku, či o vědeckou komunitu testující novou teorii. Tyto myšlenky profesor Gell-Mann popularizoval v úspěšné knize "The Quark and the Jaguar: Adventures in the Simple and the Complex", kterou vydal před několika lety.

Odkazy:
http://www.cts.cuni.cz/
http://www.cts.cuni.cz/events.html
http://www.santafe.edu/events/workshops.php
http://iforum.cuni.cz/IFORUM-1327.html




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »