Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vesmírně nesmírný rok Hvězdárny a planetária Brno

Vesmírně nesmírný rok Hvězdárny a planetária Brno

Navzdory omikronovým hrozbám, navzdory komplikovanosti doby, navzdory rostoucím nákladům, pracovníci Hvězdárny a planetária Brno, ve spolupráci s městem Brnem, za rok 2022 na svých akcích přivítali 223 877 návštěvníků. Rekord z „předkovidového“ roku 2019 byl tudíž překonán o více než 54 000 lidí. Ale není to jenom o číslech…

„Musím konstatovat, že rok 2022 pro nás byl neuvěřitelně divokou jízdou,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Díky všeobecně známým důvodům jsme se nemohli držet dlouhodobých plánů nebo zažitých schémat a vytvářeli jsme naše projekty za pochodu, dle aktuální situace. Zcela jistě se nám vyplatil risk s uvedením řady nových představení, vrátila se nám vstřícná komunikace se světem, svůj význam určitě měla on-line komunikace s milovníky astronomie a samozřejmě ty největší akce realizované ve veřejném prostoru. Jednoduše řečeno, neseděli jsme s pláčem v koutě, udrželi jsme si pozitivní náhled na věc, nevzdávali to a milovali vesmír.“

V roce 2022 jsme na Kraví hoře upořádali několik „přívalových“ akcí; březnové Dny elektronové mikroskopie ozdobila připravená obří Nanostruktura, v červenci a srpnu jsme čelili neuvěřitelnému zájmu o nafukovací modely těles Sluneční soustavy, které doplnila Heliosféra, počátkem září jsme naplnili jeden z pavilonů brněnského výstaviště na Festivalu vědy.

V digitáriu bylo možné zhlédnout hned několik výpravných představení: Pejsek a kočička, kteří letěli do vesmíru, pobavili nejmenší kosmoplavce, totéž se zopakovalo s 3-2-1 START! s křečkem Elonem. Naopak Polární záře vykouzlily úsměv na tváři všech dospělých romantiků a virtuálních cestovatelů. Úspěch také měly některé 3D reprízy, třeba Vesmír, Příběh nekonečných poutníků a Vesmírné oázy.

Věnovali jsme se propagaci Gregora Johanna Mendela, u příležitosti jeho narozenin vyšly dva volně dostupné magazíny a do světa se rozběhl krásný animák od Venduly Chalánkové a Jána Obyšovského. Pokračovala naše snaha upozornit na Kurta Gödela, který je víc známý ve světě než ve vlastním rodišti.

Ministerstvo životního prostředí v říjnu 2022 v našich prostorách zorganizovalo mezinárodní workshop Světelné znečištění 2022 se zástupci 19 evropských států. Společně pak vyhlásili Brno Appeal to reduce light pollution in Europe, která byla představena Evropské komisi a také na prosincovém zasedání Rady pro životní prostředí.

Jelikož stále kultivujeme naše mezinárodní vztahy, byli jsme rádi, že se podařilo zorganizovat velmi úspěšný Fulldome Festival Brno, na nějž bylo vybráno 36 soutěžních filmů ze 14 zemí. Podívat se na ně přijelo 150 návštěvníků ze 20 zemí světa – od Spojených států amerických až po Tchaj-wan!

Podařilo se nám také dokončit komplikovanou rekonstrukci dvojice astronomických kopulí z roku 1954 a realizovat rozsáhlý projekt velké Dešťovky, díky které se v příštím roce zazelená okolí naší budovy.

To, že rok 2022 byl veselejším než předcházející období, prokázalo lednové vyhlašování Vinařství roku a květnová mezinárodní konference Konopí a věda, připravená pracovníky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Sdružením pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin.

„Samozřejmě, počty návštěvníků na některých našich akcích v otevřeném prostoru se špatně odhadují,“ dodává Jiří Dušek. „Příkladem může být Festival planet. Našim sálem digitária tehdy prošlo 15 tisíc platících diváků, kdyby na každého připadali 3 neplatící v parku, pak hravě dosáhneme čísla 60 tisíc. Celkem 223 877 návštěvníků na 1 654 akcích je každopádně neuvěřitelný úspěch. Děkuji všem pracovníkům, vědychtivým návštěvníkům a samozřejmě městu Brnu, bez jehož pomoci bychom nemohli existovat.“

Aktivity brněnské hvězdárny nejsou jen o číslech, nýbrž také o kvalitě. Již nyní víme, co jsme si pro naše návštěvníky nachystali na rok 2023. Navázali jsme spolupráci s Alešem Svobodou, kterého Evropská kosmická agentura vybrala jako záložního kosmonauta. Na přelomu února a března uvedeme nové představení Živý vesmír, následované pohádkou O utrženém sluchátku. Vzpomeneme také na 45. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru i narozeniny filozofa Kurta Gödela.

Po celé první pololetí budeme chystat hned několik nových, obřích nafukovacích modelů. Ten nejpodivuhodnější předvedeme opět v červenci a srpnu. V září zorganizujeme Festival vědy a další premiéry v digitáriu. Čeká nás také několik zajímavých vesmírných úkazů i událostí v kosmonautice. V roce 2023 nebude samozřejmě chybět ani Vinařství roku a konference o konopí. Tentokráte rovnou dvoudenní.

My na Hvězdárně a planetáriu Brno totiž milujeme vesmír.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »