Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vesmírně nesmírný rok Hvězdárny a planetária Brno

Vesmírně nesmírný rok Hvězdárny a planetária Brno

Navzdory omikronovým hrozbám, navzdory komplikovanosti doby, navzdory rostoucím nákladům, pracovníci Hvězdárny a planetária Brno, ve spolupráci s městem Brnem, za rok 2022 na svých akcích přivítali 223 877 návštěvníků. Rekord z „předkovidového“ roku 2019 byl tudíž překonán o více než 54 000 lidí. Ale není to jenom o číslech…

„Musím konstatovat, že rok 2022 pro nás byl neuvěřitelně divokou jízdou,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Díky všeobecně známým důvodům jsme se nemohli držet dlouhodobých plánů nebo zažitých schémat a vytvářeli jsme naše projekty za pochodu, dle aktuální situace. Zcela jistě se nám vyplatil risk s uvedením řady nových představení, vrátila se nám vstřícná komunikace se světem, svůj význam určitě měla on-line komunikace s milovníky astronomie a samozřejmě ty největší akce realizované ve veřejném prostoru. Jednoduše řečeno, neseděli jsme s pláčem v koutě, udrželi jsme si pozitivní náhled na věc, nevzdávali to a milovali vesmír.“

V roce 2022 jsme na Kraví hoře upořádali několik „přívalových“ akcí; březnové Dny elektronové mikroskopie ozdobila připravená obří Nanostruktura, v červenci a srpnu jsme čelili neuvěřitelnému zájmu o nafukovací modely těles Sluneční soustavy, které doplnila Heliosféra, počátkem září jsme naplnili jeden z pavilonů brněnského výstaviště na Festivalu vědy.

V digitáriu bylo možné zhlédnout hned několik výpravných představení: Pejsek a kočička, kteří letěli do vesmíru, pobavili nejmenší kosmoplavce, totéž se zopakovalo s 3-2-1 START! s křečkem Elonem. Naopak Polární záře vykouzlily úsměv na tváři všech dospělých romantiků a virtuálních cestovatelů. Úspěch také měly některé 3D reprízy, třeba Vesmír, Příběh nekonečných poutníků a Vesmírné oázy.

Věnovali jsme se propagaci Gregora Johanna Mendela, u příležitosti jeho narozenin vyšly dva volně dostupné magazíny a do světa se rozběhl krásný animák od Venduly Chalánkové a Jána Obyšovského. Pokračovala naše snaha upozornit na Kurta Gödela, který je víc známý ve světě než ve vlastním rodišti.

Ministerstvo životního prostředí v říjnu 2022 v našich prostorách zorganizovalo mezinárodní workshop Světelné znečištění 2022 se zástupci 19 evropských států. Společně pak vyhlásili Brno Appeal to reduce light pollution in Europe, která byla představena Evropské komisi a také na prosincovém zasedání Rady pro životní prostředí.

Jelikož stále kultivujeme naše mezinárodní vztahy, byli jsme rádi, že se podařilo zorganizovat velmi úspěšný Fulldome Festival Brno, na nějž bylo vybráno 36 soutěžních filmů ze 14 zemí. Podívat se na ně přijelo 150 návštěvníků ze 20 zemí světa – od Spojených států amerických až po Tchaj-wan!

Podařilo se nám také dokončit komplikovanou rekonstrukci dvojice astronomických kopulí z roku 1954 a realizovat rozsáhlý projekt velké Dešťovky, díky které se v příštím roce zazelená okolí naší budovy.

To, že rok 2022 byl veselejším než předcházející období, prokázalo lednové vyhlašování Vinařství roku a květnová mezinárodní konference Konopí a věda, připravená pracovníky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Sdružením pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin.

„Samozřejmě, počty návštěvníků na některých našich akcích v otevřeném prostoru se špatně odhadují,“ dodává Jiří Dušek. „Příkladem může být Festival planet. Našim sálem digitária tehdy prošlo 15 tisíc platících diváků, kdyby na každého připadali 3 neplatící v parku, pak hravě dosáhneme čísla 60 tisíc. Celkem 223 877 návštěvníků na 1 654 akcích je každopádně neuvěřitelný úspěch. Děkuji všem pracovníkům, vědychtivým návštěvníkům a samozřejmě městu Brnu, bez jehož pomoci bychom nemohli existovat.“

Aktivity brněnské hvězdárny nejsou jen o číslech, nýbrž také o kvalitě. Již nyní víme, co jsme si pro naše návštěvníky nachystali na rok 2023. Navázali jsme spolupráci s Alešem Svobodou, kterého Evropská kosmická agentura vybrala jako záložního kosmonauta. Na přelomu února a března uvedeme nové představení Živý vesmír, následované pohádkou O utrženém sluchátku. Vzpomeneme také na 45. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru i narozeniny filozofa Kurta Gödela.

Po celé první pololetí budeme chystat hned několik nových, obřích nafukovacích modelů. Ten nejpodivuhodnější předvedeme opět v červenci a srpnu. V září zorganizujeme Festival vědy a další premiéry v digitáriu. Čeká nás také několik zajímavých vesmírných úkazů i událostí v kosmonautice. V roce 2023 nebude samozřejmě chybět ani Vinařství roku a konference o konopí. Tentokráte rovnou dvoudenní.

My na Hvězdárně a planetáriu Brno totiž milujeme vesmír.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »