Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výkonné zařízení adaptivní optiky uvedeno do provozu

Výkonné zařízení adaptivní optiky uvedeno do provozu

Přístroj 4LGSF se čtyřmi laserovými paprsky a pozorování s MUSE
Autor: Roland Bacon

Yepun (UT4), jeden z hlavních dalekohledů VLT, se proměnil v plně adaptivní teleskop. Po více než dekádě plánování, stavby a testování bylo na přístroji MUSE uvedeno do provozu nové zařízení adaptivní optiky (AOF) a vytvořilo neuvěřitelné ostré obrazy planetárních mlhovin a galaxií. Spojením AOF a MUSE vznikl jeden z nejmodernějších a nejvýkonnějších systémů, který kdy byl pro pozemní astronomii postaven.

 

Pozoruhodné zlepšení v ostrosti obrázku z MUSE

AOF (Adaptive Optics Facility, zařízení adaptivní optiky) je jeden z dlouhodobých projektů na dalekohledu ESO/VLT. Měl by poskytnout systém adaptivní optiky přístrojům na hlavním dalekohledu 4 (UT4). Prvním z nich je MUSE (the Multi Unit Spectroscopic Explorer) [1]. Adaptivní optika má za úkol kompenzovat rozmazávací efekt zemské atmosféry, díky čemuž MUSE dokáže pořídit dvakrát ostřejší obrazy než původně. MUSE teď může sledovat ještě slabší objekty ve vesmíru.

„Teď, díky AOF, mohou astronomové získat kvalitní obrázky, i když nejsou ideální povětrnostní podmínky,“ vysvětluje Harald Kuntschner, projektový vědec AOF v ESO.

Po mnoha testech nového systému byli astronomové odměněni sérií úžasných obrázků. Pozorovali planetární mlhovinu IC 4406 v souhvězdí Vlka (Lupus) a NGC 6369 v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus). Pozorování MUSE s AOF ukázala dramatické zlepšení v ostrosti obrazu, které jsou zřetelné např. v doposud neviděných obálkách v IC 4406 [2].

AOF, které tato pozorování umožnilo, se skládá z mnoha částí. K nim patří 4LGSF (Four Laser Guide Star Facility) a velmi tenké deformovatelné sekundární zrcadlo UT4 [3], [4]. 4LGSF září čtyřmi 22wattovými laserovými paprsky do nebe, aby donutilo zasvítit sodíkové atomy v horní atmosféře. Tyto záblesky se pak pozorují sensory v modulu adaptivní optiky GALACSI (Ground Atmospheric Layer Adaptive Corrector for Spectroscopic Imaging) a využijí pro určení atmosférických podmínek.

NGC 6563 je planetární mlhovina v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Nádherný obrázek je výsledkem symbiózy mezi MUSE a AOF a ukazuje jemné detaily ve stavbě mlhoviny, které jsme nikdy předtím neviděli. Obrázek vlevo je bez použití AOF, obrázek vpravo s použitím AOF. Autor: ESO/P. Weilbacher (AIP)
NGC 6563 je planetární mlhovina v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Nádherný obrázek je výsledkem symbiózy mezi MUSE a AOF a ukazuje jemné detaily ve stavbě mlhoviny, které jsme nikdy předtím neviděli. Obrázek vlevo je bez použití AOF, obrázek vpravo s použitím AOF.
Autor: ESO/P. Weilbacher (AIP)

Tisíckrát za sekundu počítá systém AOF korekce, pomocí kterých se mění tvar deformovatelného sekundárního zrcadla, aby se kompenzoval rušící vliv atmosféry na obraz. Přesněji, GALACSI se zabývá turbulencí ve vrstvě atmosféry do jednoho kilometru nad dalekohledem. V závislosti na podmínkách se atmosferická turbulence může měnit s nadmořskou výškou, ale studie ukazují, že největší vliv má turbulence v „přízemních“ vrstvách.

Systém AOF je vlastně ekvivalentní posunu VLT o nějakých 900 metrů nahoru, nad nejturbulentnější vrstvu atmosféry,“ vysvětluje Robin Arsenault, projektový manažer AOF. „V minulosti, když jsme chtěli ostřejší obraz, museli jsme najít lepší místo anebo kosmický dalekohled. Ale teď s AOF si můžeme lepší podmínky vyrobit na místě a za zlomek ceny.“

Korekce, které provádí AOF, okamžitě a kontinuálně zlepšují kvalitu obrazu tím, že soustředí světlo do ostřejších obrazů. Díky tomu může MUSE rozlišit slabší hvězdy než dříve. V současnosti poskytuje GALACSI korekci přes široké zorné pole, ale je to jen první krok v instalaci adaptivní optiky na MUSE. Druhá varianta fungování GALACSI se připravuje a měla by začít pracovat začátkem roku 2018. Tato varianta pro úzké zorné pole bude korigovat turbulence v jakékoli výšce, což umožní ještě větší rozlišení na malém pozorovacím poli.

Před šestnácti lety, když jsme navrhovali přístroj MUSE, měli jsme představu, že ho spojíme s jiným vysoce technologicky pokročilým systém, a to systémem adaptivní optiky,“ říká Roland Bacon, vedoucí projektu MUSE. „Objevitelský potenciál MUSE, už teď rozsáhlý, se tím výrazně zvýšil. Náš sen se dnes uskutečnil.“

Jedním z hlavních vědeckých cílů přístroje je pozorování slabých objektů ve vzdáleném vVesmíru s co nejvyšší kvalitou obrazu, což vyžaduje několika hodinové expozice. Joël Vernet, projektový vědec MUSE a GALACSI, k tomu podotýká: „Hlavně se zajímáme o pozorování nejmenších a nejslabších galaxií v největších vzdálenostech. To jsou galaxie, které se teprve formují - galaktická miminka - a jsou klíčem k pochopení vzniku galaxií.“

MUSE není jediným přístrojem, který těží/bude mít prospěch/využije ze systému adaptivní optiky. V blízké budoucnosti bude zprovozněn další obdobný systém GRAAL na již existujícím infračerveném zařízení HAWK-I. Následovat bude nový výkonný přístroj ERIS.

ESO pohání vývoj systémů adaptivní optiky. AOF je předchůdce systému adaptivní optiky pro budoucí 39metrový dalekohled ELT,“ říká Arsenault. „Práce na AOF nám všem – vědcům, technikům a také průmyslu – dala neocenitelnou zkušenost, kterou teď využijeme při stavbě ELT.“

Poznámky

[1] MUSE je spektrograf s integrálním polem (integral field), výkonné zařízení, které vytváří 3D datovou kostku pozorovaného objektu, kde každý pixel odpovídá spektru z daného místa objektu. Víceméně to znamená, že přístroj najednou vytváří tisíce obrázku objektu, každý v trochu jiné vlnové délce.

[2] IC 4406 byla už dříve pozorována VLT (eso9827).

[3] S průměrem něco přes jeden metr je to největší adaptivní zrcadlo. Jeho výroba byla technologická výzva. Na UT4 bylo namontováno v roce 2016 (ann16078) a nahradilo původní konvenční sekundární zrcadlo.

[4] Byly zkoušeny a implementovány i další způsoby, jak optimalizovat fungování AOF. Je to např. rozšíření software pro sledování atmosféry v místě pozorování s cílem určit výšku turbulentní vrstvy, nebo systém kontroly laserů (LTCS), který ostatním dalekohledům brání podívat se do laseru či na umělou hvězdu (což by ovlivnilo jejich vlastní pozorování).

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Soňa Ehlerová; překlad; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: sona@ig.cas.cz

Harald Kuntschner; ESO, AOF Project Scientist; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6465; Email: hkuntsch@eso.org

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Joël Vernet; ESO MUSE and GALACSI Project Scientist; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6579; Email: jvernet@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1724



O autorovi

Štítky: Adaptivní optika, Tisková zpráva ESO, ESO/VLT


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »