Logo Noci vědcůTaké v roce 2013 získala Česká astronomická společnost finanční prostředky a zapojí se aktivně do přípravy v posledních letech velmi oblíbené Evropské noci vědců. Její termín v letošním roce připadá na pátek 27. září 2013. Ať už jste občanské sdružení, astronomický kroužek, nebo jiná instituce, zapojit se můžete i Vy!
Astronomická část Evropské noci vědců bude v roce 2013 probíhat téměř na 30 místech v ČR. Na každém stanovišti proběhnou v případě příznivého počasí astronomická pozorování dalekohledy. Návštěvníci budou mít možnost vidět práci vědců na vlastní oči, proběhne řada pokusů, pamatováno bude i na nejmenší návštěvníky. Na každém místě bude pak moci jeden z návštěvníků v soutěži získat zrcadlový astronomický dalekohled.
Erupce filamentu na Slunci 31. ledna 2013 Autor: SDO / NASAHlavním tématem letošního ročníku bude energie. Ta je ve vesmíru zastoupena v mnoha různých formách, ve hvězdách, ale i v kometách, z nichž dvě mimořádně jasné budou velkou ozdobou nočního nebe v tomto roce (jedna z nich již byla pozorována, druhá by měla být viditelná na konci roku). Věnovat se budeme především energii sluneční, díky které je na Zemi vůbec možná existence života. Slunce bude v roce 2013 právě v maximu svého jedenáctiletého cyklu, takže je to vhodná příležitost ukázat aktivní oblasti na Slunci, jako jsou sluneční skvrny. A bude toho samozřejmě mnohem víc, podstatou bude ukázat veřejnosti práci astronomů, vtáhnout je do dění a připravit netradiční formy prezentace v podobě show, koncertů, pokusů atd.
Česká astronomická společnost tímto vyzývá své pobočky, sekce, odborné skupiny, kolektivní členy a další organizace, aby oznámily nejpozději do 10. června svůj program, který tak bude moci být zveřejněn na astro.cz, ve sdělovacích prostředcích, na tiskové konferenci i v dalších prezentačních materiálech k akci. V případě zájmu o zapojení do této hojně navštěvované akce, prosíme o vyplnění formuláře.
Noc vědců 2012 v Ondřejově Autor: Astronomický ústav AV ČRA ještě rekapitulace předchozích ročníků: Česká astronomická společnost v uplynulých třech letech (u pořádání Noci vědců v ČR je od samotného počátku) rozšiřovala činnost a místa, kde se akce konala: 2010 - 25 míst, 2011 - 27 míst, 2012 - 28 míst. Průměrná návštěvnost se rok od roku zvyšuje, v současnosti odhadujeme již přes 4500 návštěvníků. Vzhledem ke zvyšující se prestiži akce jsme každoročně uspokojili částečně i finanční žádosti na zajištění programu v jednotlivých místech a navíc se nám podařilo z dalších finančních prostředků ještě vyrobit navíc propagaci pro českou astronomii a ČAS, mj. astronomické otočné mapy oblohy, letáčky s mapou oblohy, s informacemi o konci světa, o nekonečném kalendáři, o České astronomické společnosti, vydali jsme pexeso s českými fotografiemi vesmíru a vyrobili svítilny pro astronomická pozorování. Tuto propagaci získaly všechny instituce zapojené do Noci vědců přes Českou astronomickou společnost. Zároveň v posledních dvou letech se navíc podařilo doručit do každého z míst konání akce jeden zrcadlový astronomický dalekohled jako cenu do soutěže.
Věříme tedy, že astronomická část Noci vědců 2013 se vydaří a budeme mít možnost nabídnout opět něco nového.
Budeme rádi, pokud budeme v roce 2013 opět v podobně rozsáhlém obsazení. Prosíme o pečlivě vyplněné informace o akci, kontaktních osobách atp., a to ať už žádáte o dotaci nebo ne, i těm, kteří nežádají, posíláme propagační materiály a dalekohledy (!!!) a zároveň v jednotné podobě pak prezentujeme programy.
Kontakt:
V případě dotazů kontaktujte organizátora za Českou astronomickou společnost (slezak@hvezdarnazebrak.cz nebo 602 530 515).
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku
Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy.
Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú.
Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku.
Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život.
Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
11.4. až 22.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4