Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zlínské astropraktikum a kometa 73/P

Zlínské astropraktikum a kometa 73/P

73p.jpg
Astropraktikum na zlínské hvězdárně probíhá 2x ročně, zpravidla průběhu prodloužených weekendů v říjnu a v květnu. Účastní se jej mladí astronomové-amatéři věku 15 až 20 let a také lidé ze Zlínské Astronomické Společnosti. Zaměření každého setkání se mění podle zájmů účastníků. Letošní jarní astropraktikum se soustředilo na pozorování pomocí CCD kamer a následné zpracování a vyhodnocování snímků.

Shodou okolností v termínu jarního astropraktika byla pozorovatelná kometa 73/P a v noci ze 7. na 8. května se přiblížila k mlhovině M57.
11.5. 13:55: doplněn odkaz na animaci přiblížení k M57.

as2006j1.jpg
na pozorovatelně zlínské hvězdárny
as2006j2.jpg
v hlavním sále probíhá zpracování dat
as2006j4.jpg
fotografování Slunce během dne

Shodou okolností v termínu jarního astropraktika byla pozorovatelná kometa 73/P a v noci ze 7. na 8. května se přiblížila k mlhovině M57. naneštěstí maximální přiblížení nastalo až za svítání a počasí také pozorování příliš nepřálo (celou noc bylo polojasno a i mezi mraky silný opar a světelné znečištění ze Zlína snížilo mezní vizuální magnitudu na asi 3,5).

Sekvence snímeků přiblížení 73/P k M57 byla pořízena za svítání, kdy podmínky nahrávaly spíše pořizování flatů než skutečnému fotografování. Rozdílný jas komety je způsoben různou hustotou vysoké oblačnosti. Jednotlivé 30s expozice komety jsou časově vzdáleny 5 minut.
73p.jpg
Při čekání na přiblížení se přes špatné podmínky podařilo kometu fotografovat poněkud lépe. Snímek vlevo ukazuje kometu v nepravých barvách a uprostřed je v černobílé paletě. Snímek vpravo byl upraven mediánovým filtrem, aby byly odečteny všechny velkoškálové struktury. Detail jádra zobrazuje výtrysky hmoty. Tento snímek vznikl složením 142 expozic dlouhých 30s.

142 snímků 30s dlouhých bylo složeno do dvou animací pokrývajících asi 70 minut. První animace ukazuje pohyb komety na pozadí hvězd. Šířka zorného pole je asi 30' (zhruba úhlový průměr Měsíce). Druhá animace je jen jinak zpracová a zobrazuje kometu pohybující se mezi hvězdami.

Všechny snímky byly pořízeny CCD kamerou G2-0400 s 20cm f/4 dalekohledem Newton a zpracovány programem SIMS.




O autorovi

Pavel Cagaš

Pavel Cagaš

Pavel Cagaš (*1966) je členem Zlínské astronomické společnosti. Na Hvězdárně ve Zlíně kterou navštěvoval od dětství, se věnuje občasným exkurzím pro školní skupiny a přednáškám pro širokou veřejnost. Je členem Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jejím velmi aktivním pozorovatelem. V roce 2011 se stal Astrofotografem roku ČAM za svůj snímek "Proměnný vesmír" (který pořídil se svým kolegou Václavem Přibíkem). V roce 2012 obdržel cenu Jinřicha Šilhána proměnář roku a Kvízovu cenu za rok 2016.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Třetí polární záře během 24 hodin.

Další informace »