Pozorování tranzitu exoplanety XO-1b na hvězdárně ve Zlíně
Na počátku roku 2006 robotizovaný dalekohled projektu XO, zaměřený na sledování velmi malých změn jasnosti hvězd způsobených přechodem planet, objevil malé kolísání jasnosti hvězdy GSC 02041-01657. Skupina amatérských astronomů vzápětí svými fotometrickými pozorováními potvrdila pravidelné poklesy jasnosti asi o 0,03m s periodou necelé 4 dny. 193. exoplaneta byla objevena - hvězda byla pokřtěna XO-1 a nově objevená exoplaneta XO-1b. Je teprve 10. v pořadí objevená měřením tranzitů.
Hvězda XO-1 je velice podobná Slunci. Má prakticky stejný průměr i hmotnost a spektrální třídu G1V. Ve vzdálenosti asi 200 (+- 20) pc je její jasnost asi 11m. Leží v souhvězdí Severní Koruny na souřadnicích R.A. = 16h 02m 12s a Dec. = +28° 10 11 .
 |
| Obr. 1. Pole hvězdy XO-1 se 6 srovnávacími hvězdami v červené barvě |
Planeta XO-1b je podobná planetě Jupiter, je ale poněkud větší (asi 1,3x) a lehčí (má hmotnost asi 0,9 MJ). Obíhá ale podstatně blíže ke své mateřské hvězdě, asi 0,04 AU a oběžná doba je pouhých 3,94 dne.
Přechod planety před hvězdným diskem trvá zhruba 3,5 hodiny. Pokud chceme přechod pozorovat, je vhodné měřit ještě nějakou dobu před i po přechodu. Jenže okamžiky přechodu pozorované z našeho území nastávaly na konci června, kdy je noc nejkratší a máme-li pozorovat celý úkaz, musí střed přechodu nastat co možná nejblíže půlnoci. I tak je nutné začít pozorovat ještě za šera a měřit až do svítání.
První vhodný termín na pozorování tranzitu XO-1b byl 17. června 2006, ačkoliv konec úkazu nastal až za svítání. Naneštěstí bylo zataženo a tak jsme čekali na 20. a 24. června.
20. června 2006 se obloha rozjasnila a noc se mimořádně vydařila. Ačkoliv v tuto roční dobu nenastává astronomická noc, velice čisté ovzduší rozptylovalo málo světla a obloha byla tmavá, i když ji osvětlovalo Slunce relativně nízko pod obzorem a blízký Zlín plný světelného smogu.
Předpokládaný pokles jasnosti o 0,03m je velice malý a na počátku pozorování jsme netušili, zda jsme vůbec schopni dosáhnout takové přesnosti. Výsledná světelná křivka ale ukazuje, že s kvalitní CCD kamerou a pečlivým zpracováním dat skutečně dokážeme takové úkazy pozorovat.
24. června jsme již věděli co nás čeká. Naneštěstí počasí bylo výrazně horší a druhá půlka noci byla vyloženě špatná. Přesto je i druhý pozorovaný tranzit XO-1b dobře zřetelný.
Ačkoliv jsme začali pozorovat ještě za soumraku, vstup planety a první pokles jasu se nám už nepodařilo zachytit.
K úspěšnému pozorování extrémně malých poklesů jasnosti hvězd způsobených přechody exoplanet je potřeba splnit dvě podmínky - je potřeba pozorovat přes červený filtr a je potřeba pečlivě pointovat, aby obraz sledované hvězdy i srovnávacích hvězd zůstával stále na stejných pixelech CCD čipu. Ačkoliv jsme druhou podmínku nesplnili, výsledky jsou velmi přesvědčivé. S požitím automatického pointeru můžeme očekávat další nárůst přesnosti měření.
O autorovi
Pavel Cagaš
Pavel Cagaš (*1966) je členem Zlínské astronomické společnosti. Na Hvězdárně ve Zlíně kterou navštěvoval od dětství, se věnuje občasným exkurzím pro školní skupiny a přednáškám pro širokou veřejnost. Je členem Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jejím velmi aktivním pozorovatelem. V roce 2011 se stal Astrofotografem roku ČAM za svůj snímek "Proměnný vesmír" (který pořídil se svým kolegou Václavem Přibíkem). V roce 2012 obdržel cenu Jinřicha Šilhána proměnář roku a Kvízovu cenu za rok 2016.
