tiskové zprávě, Evropská jižní observatoř (ESO) pořádá k 50. výročí..." /> Zúčastněte se soutěží ESO | Ostatní | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zúčastněte se soutěží ESO
redakce Vytisknout článek

Zúčastněte se soutěží ESO

Ráno na observatoři La Silla. Autor: Zdeněk Bardon.
Ráno na observatoři La Silla.
Autor: Zdeněk Bardon.
Jak jste již mohli zaznamenat v dřívější tiskové zprávě, Evropská jižní observatoř (ESO) pořádá k 50. výročí jejího založení dvě zajímavé soutěže pro všechny. Zapojit se můžete do interaktivní znalostní soutěže Putování za Jižní korounou nebo literární soutěže Ve stínu dalekohledu. Uzávěrka obou soutěží je 5. prosince 2012.

Soutěž Putování za Jižní korunou

Nejen astronomové na observatořích ESO, ale i vy můžete putovat za Jižní korunou. Splňte úkoly na českém webu ESO a zúčastněte se astronomické soutěže k padesátému výročí založení ESO. Vybrat si můžete ze dvou úrovní obtížnosti: 1) Putování Malým vozem, které je snadnější a soutěžit mohou i kolektivy, 2) Putování Velkým vozem, které je o něco obtížnější a je určeno pouze pro jednotlivce.

Soutěžit mohou obyvatelé ČR, žákovské a studentské kolektivy českých základních a středních škol. Pro variantu Putování Malým vozem předpokládáme tři věkové kategorie (ZŠ, SŠ, zbytek světa) a přijímáme kolektivy (do velikosti třídy) i jednotlivce. Varianta Putování Velkým vozem je určena jednotlivcům ve věkovým kategoriích SŠ a zbytek světa.

Soutěž Ve stínu dalekohledu

Máte rádi astronomii či neobvyklá témata? Pak čtěte dál. Rok 2012 je rokem padesátého výročí založení Evropské jižní observatoře a při této příležitosti vypisujeme literární soutěž „Ve stínu dalekohledu“. Evropská jižní observatoř musí hrát v díle důležitou roli. Na tom bezpodmínečně trváme. Na žánr naopak žádné požadavky neklademe, jsme zvědaví, co vás napadne. Sci-fi, společenská povídka, detektivka, historická novel(k)a... všechno je přijatelné.

Pokud jste o Evropské jižní observatoři nikdy neslyšeli (to snad ani není možné), anebo jen málo, zkuste projít zdejší stránky www.eso-cz.cz anebo oficiální stránky www.eso.org, kde je obrovské množství údajů, článků a fotek jak ze současnosti, tak z historie (všechno je v angličtině, spousta článků je přeložena do národních jazyků členských států ESO, tedy i do češtiny).

Rozsah překládaného díla je max. 10 normostran (18 000 znaků včetně mezer). Soutěž bude ukončena 5. 12. 2012, příspěvky samozřejmě můžete zasílat i dříve, oceníme to. Vyhlášeny jsou tři věkové kategorie (do 12, 12-18, nad 18), vyhrazujeme si právo lehce posunout věkové limity v případě velkého zájmu v jedné kategorii a nezájmu v kategoriích ostatních. Příspěvky přijímáme elektronicky nebo v papírové formě. V obou případech pošlete ve stejné zásilce i údaje o své osobě a kontakt. Není-li Vám něco jasné, zeptejte se.

Odměnou pro vítěze v každé kategorii budou upomínkové předměty ESO a další předměty s astronomickou tematikou. Oceněné práce budou elektronicky publikovány na stránkách eso-cz.cz (pokud k tomu dáte souhlas). Publikovat můžete pod vlastním jménem či pseudonymem (nám svou identitu, prosím, prozraďte, my ji nikomu neřekneme a bez skutečných údajů nemůžete soutěžit). Hodnotit jednotlivé práce bude komise složená z astronomů i neastronomů.

Kontakty (dotazy i zasílání příspěvků):

  • e-mail: soutezESO@asu.cas.cz
  • poštovní adresa:
    Astronomický ústav AV ČR v.v.i
    Boční II 1415/1a
    141 31 Praha 4
    obálku označte jménem soutěže




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: ESO, Soutěž 


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »