Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  1500 komet v blízkosti Slunce

1500 komet v blízkosti Slunce

Objevový snímek komety SOHO s pořadovým číslem 1500.
Objevový snímek komety SOHO s pořadovým číslem 1500.
Astronomická observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) pořídila 25. 6. 2008 snímek bezprostředního okolí Slunce, na němž byla objevena kometa s pořadovým číslem 1500. Sonda tak obdržela "dárek" k blížícímu se 13. výročí jejího vypuštění (2. 12. 1995). Je tak mnohem úspěšnější, než všichni ostatní objevitelé komet dohromady.

Předpokládá se, že přibližně 85 % komet, objevených na snímcích ze sondy SOHO, jsou úlomky velké komety, která se rozpadla pravděpodobně před mnoha staletími při smrtícím přiblížení ke Slunci. Komety jsou označovány termínem Kreutzova skupina komet podle svého objevitele, kterým byl německý astronom Heinrich Carl Friedrich Kreutz. Jedná se o kometární fragmenty, které se přibližují ke Slunci na vzdálenost menší než 0,01 AU (tj. asi 1 460 000 km), když se ke Slunci vracejí z velkých vzdáleností. Posledně objevený fragment - malý a jasný objekt na snímku - rovněž patří do této kategorie. V takovéto blízkosti (z astronomického hlediska) je většina kometárních úlomků zničena, dochází k jejich vypaření v důsledku intenzivního slunečního záření. Sonda SOHO, která se nachází v privilegované oblasti mezi Zemí a Sluncem, všechny tyto případy zaregistruje svým ostražitým elektronickým okem.

Pozorování 1500 komet za dosavadní úspěšnou činnost sondy umožní vědcům vystopovat procesy dezintegrace, při nichž kometa ztrácí menší či větší množství ledu během průletu kolem Slunce. "To nám umožňuje pozorovat, jak komety umírají," říká Karl Battams (Naval Research Laboratory, Washington, USA). "Jedná se o unikátní soubor dat, který nemohl být získán jiným způsobem."

Sluneční kosmická observatoř SOHO byla vypuštěna před 13 roky, aby monitorovala sluneční aktivitu a nejbližší okolí Slunce. "Zachycení obrovského množství komet bylo jakýmsi neplánovaným bonusem," říká Bernhard Fleck, vědecký pracovník projektu SOHO (ESA).

SOHO komety s pořadovými čísly 999 a 1000 byly objeveny na snímku, pořízeném 5. 8. 2005. O jejich objev se zasloužil Toni Scarmato z Itálie při prohlížení fotografií z přístroje LASCO (Large Angle and Spectrometric Coronograph), jednoho z 12 vědeckých přístrojů na palubě sondy SOHO.

Podrobnější informace o kometách SOHO jsou na internetové adrese http://ares.nrl.navy.mil/sungrazer.

Zdroj: astronomynow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »