Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  1500 komet v blízkosti Slunce

1500 komet v blízkosti Slunce

Objevový snímek komety SOHO s pořadovým číslem 1500.
Objevový snímek komety SOHO s pořadovým číslem 1500.
Astronomická observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) pořídila 25. 6. 2008 snímek bezprostředního okolí Slunce, na němž byla objevena kometa s pořadovým číslem 1500. Sonda tak obdržela "dárek" k blížícímu se 13. výročí jejího vypuštění (2. 12. 1995). Je tak mnohem úspěšnější, než všichni ostatní objevitelé komet dohromady.

Předpokládá se, že přibližně 85 % komet, objevených na snímcích ze sondy SOHO, jsou úlomky velké komety, která se rozpadla pravděpodobně před mnoha staletími při smrtícím přiblížení ke Slunci. Komety jsou označovány termínem Kreutzova skupina komet podle svého objevitele, kterým byl německý astronom Heinrich Carl Friedrich Kreutz. Jedná se o kometární fragmenty, které se přibližují ke Slunci na vzdálenost menší než 0,01 AU (tj. asi 1 460 000 km), když se ke Slunci vracejí z velkých vzdáleností. Posledně objevený fragment - malý a jasný objekt na snímku - rovněž patří do této kategorie. V takovéto blízkosti (z astronomického hlediska) je většina kometárních úlomků zničena, dochází k jejich vypaření v důsledku intenzivního slunečního záření. Sonda SOHO, která se nachází v privilegované oblasti mezi Zemí a Sluncem, všechny tyto případy zaregistruje svým ostražitým elektronickým okem.

Pozorování 1500 komet za dosavadní úspěšnou činnost sondy umožní vědcům vystopovat procesy dezintegrace, při nichž kometa ztrácí menší či větší množství ledu během průletu kolem Slunce. "To nám umožňuje pozorovat, jak komety umírají," říká Karl Battams (Naval Research Laboratory, Washington, USA). "Jedná se o unikátní soubor dat, který nemohl být získán jiným způsobem."

Sluneční kosmická observatoř SOHO byla vypuštěna před 13 roky, aby monitorovala sluneční aktivitu a nejbližší okolí Slunce. "Zachycení obrovského množství komet bylo jakýmsi neplánovaným bonusem," říká Bernhard Fleck, vědecký pracovník projektu SOHO (ESA).

SOHO komety s pořadovými čísly 999 a 1000 byly objeveny na snímku, pořízeném 5. 8. 2005. O jejich objev se zasloužil Toni Scarmato z Itálie při prohlížení fotografií z přístroje LASCO (Large Angle and Spectrometric Coronograph), jednoho z 12 vědeckých přístrojů na palubě sondy SOHO.

Podrobnější informace o kometách SOHO jsou na internetové adrese http://ares.nrl.navy.mil/sungrazer.

Zdroj: astronomynow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »