2019/2020 Nejhlubší sluneční minimum kosmické éry
Autor: NASA/SDO/HMI
Na Slunci nejsou žádné skvrny. S tímto údajem se musíme v roce 2019 spokojit už po dobu 272 dnů, včetně aktuálních 35 v řadě. Slunce je v minimu své aktivity a z pohledu počtu dní beze skvrn je rok 2019 rekordním ve sledování aktivity Slunce od začátku kosmické éry. Aktuální rekord byl dosažen již o víkendu a překonal tak předchozí minimum z roku 2008, kdy bylo Slunce beze skvrn po dobu 268 dní.
Minima sluneční aktivity jsou v našem životě něčím relativně normálním, protože se opakují zhruba každých 11 roků. Ovšem poslední dvě dekády přinesla minima hlubší, než v druhé polovině 20. století. Ačkoli je současné minimum rekordní v současné éře kosmického výzkumu Slunce, ještě více dní beze skvrn bylo zaznamenáno např. v roce 1913, kdy na Slunci nebyly skvrny po dobu 311 dní.
Přestože neumíme předpovídat sluneční aktivitu, můžeme díky znalosti existence jedenáctiletého cyklu usuzovat na to, že za několik let dospěje Slunce opět k maximu aktivity a je pouze otázkou, jak vysoké bude. Vědci z NOAA (NASA Solar Cycle Prediction Panel) predikují nástup aktivity v roce 2020 s maximem v roce 2025. Historie však ukazuje, že vše může být nakonec úplně jinak. Například mohou být maxima dvě, může být mělké a dlouhé nebo krátké a vysoké a podobně.
Autor: NOAA/NASA Solar Cycle Prediction Panel
V krajním případě by maxima mohla zdánlivě vymizet a mohlo by nastat období, které známe z historie pozorování slunečních skvrn jako tzv. Maunderovo minimum (1645 až 1715), kdy po dobu desítek let na Slunci bylo jen málo skvrn a mělo to i vliv na klima na Zemi.
Sluneční minimum má samozřejmě vliv i na aktuální vesmírné počasí. Například úplně chybí silné sluneční erupce, které mají vliv na viditelnost polárních září i v nižších zeměpisných šířkách. Na druhé straně je to dobrá zpráva pro kosmonauty na ISS nebo družice obíhající kolem Země, které nejsou tolik ohroženy nabitými částicemi vyvrhovanými při slunečních erupcích.
Na druhé straně povrch Země je více bombardován kosmickým zářením z hlubin vesmíru, protože s poklesem sluneční aktivity stoupá možnost částic pronikat do slabší sluneční magnetosféry. Tento fakt nás může zajímat v okamžiku, kdy vstupujeme na palubu letadla. Víme, že dostaneme o malinko vyšší dávku ozáření, než obvykle.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] NOAA
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety.
