Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  ALMA a Slunce v Praze

ALMA a Slunce v Praze

Radioteleskopy ALMA Autor: ESO
Radioteleskopy ALMA
Autor: ESO
Od pondělí 24. do soboty 29. června probíhá v Praze mezinárodní astronomická konference CESRA 2013. CESRA znamená Community of European Solar Radio Astronomers, takže hlavním tématem konference je pozorování Slunce v rádiovém oboru.

Slunce je v radiovém oboru pozorováno na mnoha observatořích po celém světě. Nejedná se samozřejmě o běžné dalekohledy, ale o radioteleskopy mnoha velikostí a různého technického provedení. V současné době je dokončena nová síť radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter Array), kterou vybudovala Evropská jižní observatoř v Chile. Do tohoto projektu je významně zapojena i Česká republika. Konferenci organizuje Astronomický ústav Akademie věd a jeden z organizátorů konference doc. Marian Karlický, je zároveň vedoucím českého uzlu projektu ALMA, který se specializuje právě na Slunce.

Marian Karlický ke konferenci říká: „Když jsme přišli s myšlenkou zorganizovat konferenci CESRA v Praze, odhadovali jsme počet účastníků tak na 60. Zájem kolegů nás ale příjemně překvapil, dorazil dvojnásobný počet lidí. Přestože jde primárně o evropské setkání, díky speciální podpoře se zúčastnilo také hodně astronomů z Číny a Ruska.“

Síť radioteleskopů ALMA byla slavnostně inaugurována letos v březnu a od té doby začínají probíhat prví pozorování. Když přišli čeští vědci v roce 2009 s tím, že by ALMA mohla sledovat také nejbližší hvězdu Slunce, nebyli si ostatní vědci jistí, do jaké míry to bude možné. Dnes je situace jiná, jak přibližuje Marian Karlický: „Ondřejovský uzel projektu ALMA je jediným v Evropě, který je zaměřený na Slunce, takže v tomto směru je velmi významný. V současné době ještě ALMA Slunce dlouhodobě nepozoruje, probíhá pouze testování. Samozřejmě ALMA je zaměřená především na galaxie a jiné astronomické objekty, Slunce je takový vedlejší pozorovací program. Proto potrvá ještě několik měsíců možná i půlrok nebo rok, než bude ALMA v plném provozu, co se týká pozorování Slunce. Technicky jde o velice náročné pozorování. Nám nestačí udělat jeden snímek během dne, my potřebujeme, aby ALMA sledovala Slunce nepřetržitě po dlouhou dobu a s kadencí třeba několika sekund. To je pro nás klíčové.

Radioteleskopy ALMA Autor: ESO
Radioteleskopy ALMA
Autor: ESO
ALMA byla budována mnoho let, ale trpělivost se určitě vyplatí. Jde o jeden z největších a také nejnáročnějších astronomických přístrojů vůbec. Skládá se z 66 antén o průměru 7 a 12 metrů. Podstatné je, že všechny antény dokáží pozorovat současně stejný kosmický objekt. Říká se tomu interferometrie, tedy skládání signálu. Roman Brajša z observatoře na chorvatském ostrově Hvar říká: „ALMA je detektor pro sledování radiového záření na krátkých vlnových délkách. Toto záření bohužel zemskou atmosférou neproniká tak snadno, jako delší vlnové délky, především vodní pára je problémem. Na světě je jen málo míst, kde mohla být ALMA postavena, a nakonec byla zvolena náhorní plošina v chilské poušti Atacama, kde je nesmírně suché prostředí.

Roman Brajša spolupracuje s Astronomickým ústavem AV už desítky let a díky přístroji ALMA se spolupráce ještě prohloubila. ALMA je mezinárodním projektem především z oblastí Evropy, severní Ameriky a východní Asie. „Je paradoxní, že pozorování Slunce není pro radioteleskopy ALMA vůbec snadné“, dodává Brajša. V noci ALMA sleduje slabě zářící a vzdálené vesmírné objekty a ve dne ji nutíme sledovat to nejjasnější, co na obloze máme. Znamená to z technického hlediska úplně jiný přístup. Proto ještě v současné chvíli ALMA Slunce rutinně nepozoruje. Upřímně ale můžu říct, že všichni účastníci současné konference v Praze se velmi těší, až se to stane. Ukazuje se, že ALMA je pro pozorování Slunce velice dobrým instrumentem, který jistě dosáhne většího rozlišení, než dalekohledy v optickém oboru.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Alma, Slunce


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »