Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Asteroid, který proletěl doposud nejblíže Zemi

Asteroid, který proletěl doposud nejblíže Zemi

Stopa asteroidu 2020 QG, který 16. 8. 2020 prolétl kolem Země ve vzdálenosti 2 950 km
Autor: ZTF/Caltech Optical Observatories

16. srpna 2020 zaznamenala kamera Zwicky Transient Facility (ZTF) umístěná na Palomar Observatory poblíž San Diega asteroid, který prolétl doposud nejblíže Zemi, ve vzdálenosti pouhých 2 950 km nad zemským povrchem. Asteroid byl označen 2020 QG a jednalo se o nejbližší doposud známé těleso prolétající kolem Země bez toho, aby došlo k impaktu. Asteroid, který do té doby prolétl nejblíže Zemi, má označení 2011 CQ1 a byl objeven v rámci projektu Catalina Sky Survey v roce 2011. Prolétl kolem naší planety asi o 2 500 km dále než 2020 QG.

Asteroid 2020 QG má průměr asi 3 až 6 metrů, tedy přibližně velikost automobilu SUV; není tedy dostatečně velký, aby způsobil škody, pokud by se se Zemí srazil. V takovém případě by shořel při průletu ovzduším.

Kolem Země se pohyboval rychlostí 12,3 km/s a patří do skupiny planetek typu Apollo. Kamera jej zaregistrovala šest hodin po největším přiblížení k Zemi. Na snímku jej identifikoval Kunal Deshmukh, student na Indian Institute of Technology, Bombay. Kolem Slunce obíhá ve vzdálenosti 0,996 až 2,893 AU jednou za 2,71 roku (990 dnů). Excentricita jeho dráhy je 0,49 a sklon dráhy k ekliptice je 5,5°.

Asteroid prolétl dostatečně blízko Země, aby gravitace naší planety významně změnila jeho dráhu,“ říká Thomas A. Prince, spolupracující výzkumník na Caltech (California Institute of Technology) a vědecký pracovník na JPL. Asteroidy této velikosti, které prolétnou kolem Země tak blízko jako 2020 QG, se vyskytují přibližně jednou za rok a méně, avšak velké množství z nich se nikdy nepodaří pozorovat.

Velké zorné pole zařízení ZTF a rychlé zpracování dat umožňuje najít vzácné asteroidy jako tento, který jiné teleskopy nemohly zaregistrovat,“ říká George Helou, spolupracovník ZTF a ředitel IPAC, astronomického centra na Caltech.

ZTF je financováno prostřednictvím National Science Foundation (NSF) a dalšími spolupracujícími organizacemi, skenuje celou severní oblohu každou třetí noc a pátrá po supernovách, eruptivních hvězdách a dalších objektech, které mění svoji jasnost nebo se pohybují po obloze. Jako součást programu financovaného NASA členové týmu ZTF pátrají po tzv. blízkozemních asteroidech. Když takové kosmické kameny prolétnou napříč oblohou, zanechají stopu na snímcích ZTF. Každou noc počítačové programy automaticky roztřídí zhruba 100 000 snímků při vyhledávání těchto stop a následně zúží nejlepší kandidáty na asteroidy, které budou sledovány lidmi. Výsledkem je zhruba 1 000 snímků, které členové týmu a studenti roztřídí každý den při pohledu pouhým okem.

Mnoho stop na snímcích zanechají satelity, avšak my můžeme rychle vybrat nejlepší snímky a pouhým okem rozlišit skutečné asteroidy,“ říká Bryce Bolin, postgraduální student astronomie na Caltechu a člen týmu ZTF, který pravidelně pátrá po asteroidech. „Tento poslední objev fakticky demonstruje, že ZTF může být využíván k nalezení objektů pohybujících se velmi blízko Země, které se nacházejí na trajektoriích hrozících potenciální srážkou se Zemí.“

Potom, co o objevu ZTF informovalo Centrum pro malé planetky Mezinárodní astronomické unie (IAU), několik dalekohledů sledovalo objekt za účelem zjištění dalších informací o velikosti a dráze asteroidu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] caltech.edu
[2] en.wikipedia.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Zwicky Transient Facility, Blízkozemní asteroid 2020QG


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »