Asteroid, který proletěl doposud nejblíže Zemi
Autor: ZTF/Caltech Optical Observatories
16. srpna 2020 zaznamenala kamera Zwicky Transient Facility (ZTF) umístěná na Palomar Observatory poblíž San Diega asteroid, který prolétl doposud nejblíže Zemi, ve vzdálenosti pouhých 2 950 km nad zemským povrchem. Asteroid byl označen 2020 QG a jednalo se o nejbližší doposud známé těleso prolétající kolem Země bez toho, aby došlo k impaktu. Asteroid, který do té doby prolétl nejblíže Zemi, má označení 2011 CQ1 a byl objeven v rámci projektu Catalina Sky Survey v roce 2011. Prolétl kolem naší planety asi o 2 500 km dále než 2020 QG.
Asteroid 2020 QG má průměr asi 3 až 6 metrů, tedy přibližně velikost automobilu SUV; není tedy dostatečně velký, aby způsobil škody, pokud by se se Zemí srazil. V takovém případě by shořel při průletu ovzduším.
Kolem Země se pohyboval rychlostí 12,3 km/s a patří do skupiny planetek typu Apollo. Kamera jej zaregistrovala šest hodin po největším přiblížení k Zemi. Na snímku jej identifikoval Kunal Deshmukh, student na Indian Institute of Technology, Bombay. Kolem Slunce obíhá ve vzdálenosti 0,996 až 2,893 AU jednou za 2,71 roku (990 dnů). Excentricita jeho dráhy je 0,49 a sklon dráhy k ekliptice je 5,5°.
„Asteroid prolétl dostatečně blízko Země, aby gravitace naší planety významně změnila jeho dráhu,“ říká Thomas A. Prince, spolupracující výzkumník na Caltech (California Institute of Technology) a vědecký pracovník na JPL. Asteroidy této velikosti, které prolétnou kolem Země tak blízko jako 2020 QG, se vyskytují přibližně jednou za rok a méně, avšak velké množství z nich se nikdy nepodaří pozorovat.
„Velké zorné pole zařízení ZTF a rychlé zpracování dat umožňuje najít vzácné asteroidy jako tento, který jiné teleskopy nemohly zaregistrovat,“ říká George Helou, spolupracovník ZTF a ředitel IPAC, astronomického centra na Caltech.
ZTF je financováno prostřednictvím National Science Foundation (NSF) a dalšími spolupracujícími organizacemi, skenuje celou severní oblohu každou třetí noc a pátrá po supernovách, eruptivních hvězdách a dalších objektech, které mění svoji jasnost nebo se pohybují po obloze. Jako součást programu financovaného NASA členové týmu ZTF pátrají po tzv. blízkozemních asteroidech. Když takové kosmické kameny prolétnou napříč oblohou, zanechají stopu na snímcích ZTF. Každou noc počítačové programy automaticky roztřídí zhruba 100 000 snímků při vyhledávání těchto stop a následně zúží nejlepší kandidáty na asteroidy, které budou sledovány lidmi. Výsledkem je zhruba 1 000 snímků, které členové týmu a studenti roztřídí každý den při pohledu pouhým okem.
„Mnoho stop na snímcích zanechají satelity, avšak my můžeme rychle vybrat nejlepší snímky a pouhým okem rozlišit skutečné asteroidy,“ říká Bryce Bolin, postgraduální student astronomie na Caltechu a člen týmu ZTF, který pravidelně pátrá po asteroidech. „Tento poslední objev fakticky demonstruje, že ZTF může být využíván k nalezení objektů pohybujících se velmi blízko Země, které se nacházejí na trajektoriích hrozících potenciální srážkou se Zemí.“
Potom, co o objevu ZTF informovalo Centrum pro malé planetky Mezinárodní astronomické unie (IAU), několik dalekohledů sledovalo objekt za účelem zjištění dalších informací o velikosti a dráze asteroidu.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] caltech.edu
[2] en.wikipedia.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
