Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové objevili vzácnou modrou kometu C/2016 R2

Astronomové objevili vzácnou modrou kometu C/2016 R2

Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS)
Autor: Damian Peach/Jose J. Chambo

Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS) je návštěvníkem vnitřních oblastí Sluneční soustavy ze vzdáleného Oortova oblaku vytvářející velmi komplexní ohon, ve kterém převládá modré světlo. Chvost je mimořádně bohatý na oxid uhelnatý a dusík. Vyplývá to z pozorování, která uskutečnili astronomové na pařížské observatoři pod vedením Nicolase Bivera. C/2016 R2 je dynamické staré těleso z Oortova oblaku s odhadovanou oběžnou periodou kolem 21 600 roků.

Byla objevena 7. 9. 2016, obíhá po velmi výstředné eliptické dráze se sklonem 58° vůči ekliptice, poloosa její dráhy činí 740 astronomických jednotek (AU). C/2016 R2 je velmi neobvyklá kometa. Na podzim roku 2017, zatímco se přibližovala ke Slunci, předváděla svou komu i ohon v odstínech tmavě modré barvy. Naproti tomu běžné komety vykazují prachový ohon a komu v neutrální či nažloutlé barvě, což je důsledkem rozptylu slunečního záření na zrníčkách prachu.

Komety jsou většinou původními pozůstatky formování Sluneční soustavy před 4,6 miliardami roků,“ říká Nicolas Biver se spoluautory, kteří uskutečnili výzkum složení komety C/2016 R2 na různých vlnových délkách elektromagnetického spektra. „Výzkum složení kometárních ledů poskytuje klíč k fyzikálním podmínkách a chemickým procesům, které hrály roli v prapůvodní sluneční mlhovině v době vzniku komet.“

Astronomové pozorovali kometu C/2016 R2 ve dnech 23. a 24. ledna 2018 pomocí radioteleskopu IRAM (Institut de radioastronomie millimetrique) o průměru 30 metrů, který se nachází na Pico Veleta, Sierra Nevada ve Španělsku. Od ledna do března 2018 ji studovali pomocí radioteleskopu Nançay radio telescope (NRT). Detekovali přitom přítomnost oxidu uhelnatého, vody, metanolu, formaldehydu, dusíku, kyanovodíku, sirovodíku a sirouhlíku.

Složení komy v případě komety C/2016 R2 je velmi odlišné od všech ostatních doposud pozorovaných komet, které jsou bohaté na dusík a oxid uhelnatý a naopak chudé na prach,“ vysvětlují astronomové. „Z toho vyplývá, že tato kometa může náležet k velmi vzácné skupině komet vytvořených daleko od Slunce, za linií vytváření ledů dusíku. Alternativním vysvětlením může být skutečnost, že kometa C/2016 R2 je fragmentem velkého a diferencovaného tělesa za drahou Neptunu s charakteristickými vlastnostmi objektů obohacených o vrstvy těkavých látek.“

Astronomové rovněž zjistili, že jádro komety ztrácelo přibližně 5 tun oxidu uhelnatého každou sekundu.

Kometa C/2016 R2 reprezentuje rodinu komet, které jsme zatím pozorovali jen výjimečně zhruba jednou za století,“ dodávají astronomové. „Kromě C/1908 R1 (Morehouse) a C/1961 R1 (Humason) jsou dalšími kandidáty komety 29P/Schwassmann-Wachmann 1 a C/2002 VQ94 (LINEAR), které vykazovaly optické spektrum s dominancí výrazných emisí iontů oxidu uhelnatého a dusíku charakterizující hojnost oxidu uhelnatého a dusíku s vysokým poměrem dusíku/oxidu uhelnatému. Rozdílnost poměru prach/plyn pozorovaného u těchto komet může podporovat druhou variantu původu, podle níž jsou tyto komety fragmenty kolizí odlišných trans-neptunických těles.“

Objev byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kometa C/2016 R2


50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »