Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové objevili vzácnou modrou kometu C/2016 R2

Astronomové objevili vzácnou modrou kometu C/2016 R2

Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS)
Autor: Damian Peach/Jose J. Chambo

Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS) je návštěvníkem vnitřních oblastí Sluneční soustavy ze vzdáleného Oortova oblaku vytvářející velmi komplexní ohon, ve kterém převládá modré světlo. Chvost je mimořádně bohatý na oxid uhelnatý a dusík. Vyplývá to z pozorování, která uskutečnili astronomové na pařížské observatoři pod vedením Nicolase Bivera. C/2016 R2 je dynamické staré těleso z Oortova oblaku s odhadovanou oběžnou periodou kolem 21 600 roků.

Byla objevena 7. 9. 2016, obíhá po velmi výstředné eliptické dráze se sklonem 58° vůči ekliptice, poloosa její dráhy činí 740 astronomických jednotek (AU). C/2016 R2 je velmi neobvyklá kometa. Na podzim roku 2017, zatímco se přibližovala ke Slunci, předváděla svou komu i ohon v odstínech tmavě modré barvy. Naproti tomu běžné komety vykazují prachový ohon a komu v neutrální či nažloutlé barvě, což je důsledkem rozptylu slunečního záření na zrníčkách prachu.

Komety jsou většinou původními pozůstatky formování Sluneční soustavy před 4,6 miliardami roků,“ říká Nicolas Biver se spoluautory, kteří uskutečnili výzkum složení komety C/2016 R2 na různých vlnových délkách elektromagnetického spektra. „Výzkum složení kometárních ledů poskytuje klíč k fyzikálním podmínkách a chemickým procesům, které hrály roli v prapůvodní sluneční mlhovině v době vzniku komet.“

Astronomové pozorovali kometu C/2016 R2 ve dnech 23. a 24. ledna 2018 pomocí radioteleskopu IRAM (Institut de radioastronomie millimetrique) o průměru 30 metrů, který se nachází na Pico Veleta, Sierra Nevada ve Španělsku. Od ledna do března 2018 ji studovali pomocí radioteleskopu Nançay radio telescope (NRT). Detekovali přitom přítomnost oxidu uhelnatého, vody, metanolu, formaldehydu, dusíku, kyanovodíku, sirovodíku a sirouhlíku.

Složení komy v případě komety C/2016 R2 je velmi odlišné od všech ostatních doposud pozorovaných komet, které jsou bohaté na dusík a oxid uhelnatý a naopak chudé na prach,“ vysvětlují astronomové. „Z toho vyplývá, že tato kometa může náležet k velmi vzácné skupině komet vytvořených daleko od Slunce, za linií vytváření ledů dusíku. Alternativním vysvětlením může být skutečnost, že kometa C/2016 R2 je fragmentem velkého a diferencovaného tělesa za drahou Neptunu s charakteristickými vlastnostmi objektů obohacených o vrstvy těkavých látek.“

Astronomové rovněž zjistili, že jádro komety ztrácelo přibližně 5 tun oxidu uhelnatého každou sekundu.

Kometa C/2016 R2 reprezentuje rodinu komet, které jsme zatím pozorovali jen výjimečně zhruba jednou za století,“ dodávají astronomové. „Kromě C/1908 R1 (Morehouse) a C/1961 R1 (Humason) jsou dalšími kandidáty komety 29P/Schwassmann-Wachmann 1 a C/2002 VQ94 (LINEAR), které vykazovaly optické spektrum s dominancí výrazných emisí iontů oxidu uhelnatého a dusíku charakterizující hojnost oxidu uhelnatého a dusíku s vysokým poměrem dusíku/oxidu uhelnatému. Rozdílnost poměru prach/plyn pozorovaného u těchto komet může podporovat druhou variantu původu, podle níž jsou tyto komety fragmenty kolizí odlišných trans-neptunických těles.“

Objev byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kometa C/2016 R2


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »