Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové objevili vzácnou modrou kometu C/2016 R2

Astronomové objevili vzácnou modrou kometu C/2016 R2

Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS)
Autor: Damian Peach/Jose J. Chambo

Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS) je návštěvníkem vnitřních oblastí Sluneční soustavy ze vzdáleného Oortova oblaku vytvářející velmi komplexní ohon, ve kterém převládá modré světlo. Chvost je mimořádně bohatý na oxid uhelnatý a dusík. Vyplývá to z pozorování, která uskutečnili astronomové na pařížské observatoři pod vedením Nicolase Bivera. C/2016 R2 je dynamické staré těleso z Oortova oblaku s odhadovanou oběžnou periodou kolem 21 600 roků.

Byla objevena 7. 9. 2016, obíhá po velmi výstředné eliptické dráze se sklonem 58° vůči ekliptice, poloosa její dráhy činí 740 astronomických jednotek (AU). C/2016 R2 je velmi neobvyklá kometa. Na podzim roku 2017, zatímco se přibližovala ke Slunci, předváděla svou komu i ohon v odstínech tmavě modré barvy. Naproti tomu běžné komety vykazují prachový ohon a komu v neutrální či nažloutlé barvě, což je důsledkem rozptylu slunečního záření na zrníčkách prachu.

Komety jsou většinou původními pozůstatky formování Sluneční soustavy před 4,6 miliardami roků,“ říká Nicolas Biver se spoluautory, kteří uskutečnili výzkum složení komety C/2016 R2 na různých vlnových délkách elektromagnetického spektra. „Výzkum složení kometárních ledů poskytuje klíč k fyzikálním podmínkách a chemickým procesům, které hrály roli v prapůvodní sluneční mlhovině v době vzniku komet.“

Astronomové pozorovali kometu C/2016 R2 ve dnech 23. a 24. ledna 2018 pomocí radioteleskopu IRAM (Institut de radioastronomie millimetrique) o průměru 30 metrů, který se nachází na Pico Veleta, Sierra Nevada ve Španělsku. Od ledna do března 2018 ji studovali pomocí radioteleskopu Nançay radio telescope (NRT). Detekovali přitom přítomnost oxidu uhelnatého, vody, metanolu, formaldehydu, dusíku, kyanovodíku, sirovodíku a sirouhlíku.

Složení komy v případě komety C/2016 R2 je velmi odlišné od všech ostatních doposud pozorovaných komet, které jsou bohaté na dusík a oxid uhelnatý a naopak chudé na prach,“ vysvětlují astronomové. „Z toho vyplývá, že tato kometa může náležet k velmi vzácné skupině komet vytvořených daleko od Slunce, za linií vytváření ledů dusíku. Alternativním vysvětlením může být skutečnost, že kometa C/2016 R2 je fragmentem velkého a diferencovaného tělesa za drahou Neptunu s charakteristickými vlastnostmi objektů obohacených o vrstvy těkavých látek.“

Astronomové rovněž zjistili, že jádro komety ztrácelo přibližně 5 tun oxidu uhelnatého každou sekundu.

Kometa C/2016 R2 reprezentuje rodinu komet, které jsme zatím pozorovali jen výjimečně zhruba jednou za století,“ dodávají astronomové. „Kromě C/1908 R1 (Morehouse) a C/1961 R1 (Humason) jsou dalšími kandidáty komety 29P/Schwassmann-Wachmann 1 a C/2002 VQ94 (LINEAR), které vykazovaly optické spektrum s dominancí výrazných emisí iontů oxidu uhelnatého a dusíku charakterizující hojnost oxidu uhelnatého a dusíku s vysokým poměrem dusíku/oxidu uhelnatému. Rozdílnost poměru prach/plyn pozorovaného u těchto komet může podporovat druhou variantu původu, podle níž jsou tyto komety fragmenty kolizí odlišných trans-neptunických těles.“

Objev byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kometa C/2016 R2


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »